Podívejte se na několik grafů sestavených precizními Němci. Všimněte si, že od počátku sledování před 30 lety celkový počet úrazů neustále klesá (byť „jako na potvoru“ zima 2009/10 mírně vybočila z trendu směrem nahoru). Vyčísleno je to o 44 procent. Tento trend je jasně patrný i v posledních deseti letech – „nebezpečné“ carvingové lyže tedy situaci nezhoršily.



Podobně klesá i počet hospitalizovaných, připadají asi dva na tisíc lyžařů.



Další mohutně šířený blud odstřelí další graf. Oblíbeným dogmatem totiž je „čím dál víc srážek“. Je to ale naopak. Pokles sice není pravidelný a sezóny trochu kolísají, ale celkový trend je zase zjevný. A to přesto, že stále kapacitnější lanovky zásobují tratě stále vyšším počtem lyžařů, navíc oproti minulosti namíchaných se snowboardisty. A přesto, že by podle mnohých karvující rychlojezdci měli kosit nebožátka jak kuželky.



Zajímavý je i pohled na lokalizaci úrazů, tedy podíl jednotlivých částí těla. I tady narážíme na zavádějící tvrzení.



Hlava není kdovíjak postižená (8,8 %) a ani trup (9,2 %) se nezdá vyžadovat páteřákovou hysterii málem i pro babičku doprovázející vnoučka do školičky pro nejmenší. To už je větší problém rameno – kupodivu ženy, ačkoliv si je kvůli menšímu osvalení při srovnatelném mechanismu vyhodí mnohem snáze, jsou mnohem méně postižené než zjevně víc riskující (rychlost? parky? rampy?) muži. Opak, tedy více zraněných žen, vykazují kolena, už řadu let notorický problém.

Ale i zde pozor. FIS aktuálně dala do klatby většinu dosavadních závodních lyží kvůli úrazům, přičemž nejvíc se hovoří o kolenou a kolenních vazech. Jenže deset let statistik toto u „homo skiens normalus“ nepotvrzuje! Před 10 lety bylo úrazů kolen 36 %, nyní (2009/10) 31,1 % – to je méně než v předchozích pěti sezónách a spolu s 31% počátkem dekády nejlepší výsledek! „Zlé“ carvingové lyže se stále menším rádiusem tedy ani zranění vazů nezhoršily! (Roli může hrát nová generace lyží se systémovými novými vázáními, ale také větší půjčování, kdy si půčovny sebezáchovně vázání hlídají a nastavují.)

Uvedená čísla nejsou ani hausnumera, ani údaje pochycené bůhvíkde na internetu, nýbrž výstupy německy svědomitých pracovišť včetně velké pojišťovny, která si svoje peníze jistě ohlídat umí. Bylo by záhodno, kdyby se v diskuzích a především médiích pracovalo s takovými zdroji, ne se senzacechtivými výkřiky do černé kroniky.



Tento článek vyšel v časopise SNOW 61.