Kals Matrei / Grossglockner Resort aktuální report z 19. - 20.12.2015

Sjezdovky:

Sjezdovky ve středisku jsou spíše náročnějšího charakteru, ačkoliv podle kategorizace střediska je "pouze" 16 % černých. To ale platí o náročnosti sjezdovek v Rakousku obecně oproti českému hodnocení. Co ale rozhodně zarazí, je prospektových pouhých 37 km sjezdovek. Před vypuknutím aféry středisko proklamovalo 100 km sjezdovek, nyní je to opačný extrém. Pocitově bych hodnotu odhadoval někde uprostřed těchto dvou čísel. V době mé návštěvy střediska byla otevřená polovina z nich:

• č. 3 - příjemně se vlnící červená, která ale doplácela na to, že po většinu dne byla obrácená ke slunci a tudíž sníh velmi rychle měkl. Také byla nejvytíženější sjezdovkou ve středisku. Stále ale bylo dostatek místa. Větší návštěvnost byla způsobena tím, že jako jediná byla otevřená na straně přivrácené k Matrei.
• č. 9 - rovná černá s velmi dobrým podkladem po většinu dne, jejíž sklon se po třetině zmírnil, aby v závěru opět nabral na síle. Zrána se na třetině trati konal trénink. Stále ale zbývalo fůru místa. Nevýhodou bylo, že k ní bylo nutné vždy traverzovat buď přes širokou modro-červenou "8" nebo přes černou "12", po které ale následoval nezáživný traverz po úzké cestě 10a.
• č. 11 - červená spojovací sjezdovka z Matrei s příjemným ostřejším carvingovým sklonem
• č. 14 - červená sjezdovka vedoucí z vrcholku do Kalsu. Ve vrchní části byla vydraná a její šířka byla hodně omezená (15 až 20 metrů). Vzhledem k minimu lidí to ale nijak zvlášť nevadilo.
• č. 15a - modrá sjezdovka vedoucí od mezistanice do Kalsu. Pokud nepřejíždíte směrem na Blauspitz, tak doporučuju spíše raději sjet lanovkou, než se trápit po této lesní cestě.
• č. 17 - příjemná červená sjezdovka měnící směr a sklon, která je ale bohužel obsluhovaná velmi pomalou čtyřsedačkou (bez rozběhového pásu), takže jedna cesta trvá 10 minut. Ve spodní části byla hodně rozměklá, protože byla otočená většinu dne ke slunci.
• č. 21 - jedna z mála lehkých ve středisku (také se jí ale nevyhýbají ostřejší úseky), která ale z velké části vede po lesní cestě a tudíž je velmi úzká
• č. 20 - lehká modrá sjezdovka v Kalsu pro začátečníky

Sněhové podmínky:

Ačkoliv teploty v průběhu dne přesahovaly 10 stupňů, sjezdovky, které nebyly vyloženě otočené ke slunci, vydržely až do odpoledne ve velmi dobrém stavu. Hlavní zásluhu na tom měl noční mráz a dobrá úprava sjezdovek. Vydřených míst bylo relativně málo a podmínky byly rozhodně lepší, než jsem před odjezdem očekával.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Z obou hlavních přístupových míst vedou do centra střediska kabinkové lanovky (ke kabince do Matrei se ale nevrací žádná sjezdovka), také páteřní sjezdovky jsou obsluhované odpojitelnými šestisedačkovými lanovkami. Škoda jen, že nové lanovky zatím nedostala oblast Blauspitz, která je obsluhována jednou nejobyčejnější čtyřsedačkou a jednou čtyřsedačkou s rozběhovým pásem. Okolní sjezdovky jsou totiž parádní.

Na straně Kalsu je zázemí spíše skromné. Najdete zde pouze nástupní stanici kabinkové lanovky s pokladnou, ve které najdete i půjčovnu lyží. Přesto najít záchody vám zabere trochu času. U Figoliftu směrem na Blauspitz potom nenajdete ani kasu. Vzhledem k nízkému obratu lyžařů je to ale pochopitelné.

Zalidněnost:

Minimální na většině sjezdovek. Nejvíce lidí bylo na trojce přivrácené do Matrei. Stále se ale nejednalo o žádné davy.

Občerstvení a aprés-ski:

V každém důležitém místě naleznete nějakou tu restauraci s cenami odpovídajícími jiným rakouským střediskům např. Wienerschnitzel cca 10 eur.

Apres-ski v Kalsu nehledejte. V pět hodin tam "chcíp pes".

Doprava do střediska a parkování:

Kratší je varianta z Prahy přes Linec a Salzburg (550 km a 7:30). Rychlejší je to přes Mnichov (600 km a 7 hodin) + není třeba rakouská dálniční známka, pokud se vyhnete krátkému dálničnímu úseku v Rakousku. Cestou zpět drobné zdržení na hranicích A/D (kolem 10 až 15 minut). Policista pouze mával. Každopádně při obou cestách se jede přes Felbertauernský tunel, kde se platí 10 eur.