Valmeinier Valloire - lyžování
Valmeinier je typickým satelitem nejmladší generace, kde náměstí je jen prostor mezi apartmánovými domy, zatímco Valloire je tradičním, sympaticky živým horským městečkem obrostlým vkusnými rezidencemi. Obě střediska pojí společný areál s dominantním dvouapůltisícovým hřebenem Crey du Quart. Celý areál je díky své příjemně provázané rozprostřenosti prost přelidněných přestupních uzlů a s přívětivým a pestrým profilem terénů.
Nejfrekventovanějšími částmi areálu jsou přehledné, pohodově skloněné a široké červené tratě s jemnými změnami sklonu v okolí 6sedačky na svazích Crey du Quart, pak sportovnější svah Setaz přímo nad Valloire a domovské modré a lehce spletité tratě Valmeinieru. Z Crey du Quart klesají o něco strmější červené severním směrem, v nižších partiích pak velmi strmá, přitom široká a upravovaná černá Grandes Drozes, jejíž alternativou pro návrat do údolí pod Valmeinier 1 500 jsou modré úvozové cesty. Severní svah Setazu, na jehož úpatí leží centrum Valloire, nabídne v nejvyšších partiích terénně členitou červenou se starou sedačkou a vlekem, přecházející do lesa jako již poměrně prudká červená s několika hangy a z ní se větvící dvě parádní, konstantně skloněné černé varianty (Melezes, Olympique). Škoda jen staré lanovky s poschoďovou dolní stanici stísněnými kabinkami.
Sjezdovky nad Valmeinierem jsou zakomponovány do kamenitého svahu bez velkých terénních úprav, což limituje jejich šíři – jsou to často subtilnější tratě s mnoha zatáčkami. Nenápadnou, ale prvotřídní tratí je dlouhá červená s 1 000m převýšením, která startuje z vrcholu Le Gros Crey, teče po spádnici jako středně široká a příjemně terénně členitá až do Valmeinier 1 500.
Mimo tradiční horské restaurace s bohatší gastronomickou nabídkou jsou na svazích i „okénka“ se sendviči od 5 do 7 EUR, u horních stanic některých lanovek bývají i lavičky pro piknik.
Noční život Valmeinieru nabízí večerní lyžování přímo nad střediskem, ale jinak je nabídka poměrně chudá. Mimo několika barů zde funguje ještě bowling, jedna z rezidencí je vybavena venkovním bazénem a saunou. Valloire vidělo své první lyžaře již v roce 1904 na nohou horských myslivců, a živým horským městečkem také zůstalo. Jeho srdce tvoří starobylé náměstí s kostelem ve stylu savojského baroka, obkroužené na okolních kopcích malými kapličkami.
Hlavní silnice z Valloire, která se ovšem v zimě neudržuje, vede k vysokohorskému sedlu Galibier, jímž pravidelně proudí cyklistický závod Tour de France. Vycházky na sněžnicích do těchto míst jsou už skutečným sportovním výkonem i romantickým zážitkem zároveň. Ačkoli je Valloire prosperujícím střediskem, dosud se nezmohl bazén. O posledním lednovém víkendu se pravidelně konají sympozia ve tvorbě ledových a sněhových soch. Výtvory jsou pak vystaveny po zbytek sezóny na hlavní třídě, dokud je nerozpustí slunce.
