Víte však, co se za těmi vysokými čísly skrývá? Co dodává oděvu nepromokavost a prodyšnost pro vodní páry? Jaký rozdíl může být mezi „no name“ materiály a materiály renomovaných výrobců a proč jsou bundy a kalhoty z kvalitních materiálů dražší než výrobky s papírově srovnatelnými parametry…? O konkrétních hodnotách prodyšnosti a nepromokavosti vzhledem k intenzitě aktivit jsme psali přesně před rokem, proto se teď na tyto vlastnosti podíváme trochu jiným pohledem.

Dnes je již standardem lyžařské oblečení s membránou. Membrány jsou neobyčejně tenké filmy vyrobené z polymerních materiálů a zkonstruované takovým způsobem, že mají vysokou odolnost proti pronikání vody a zároveň umožňují průchod vodní páry. Jde o nejvyspělejší řešení v oblasti funkční třetí vrstvy oděvu. Typická membrána je okolo 10μm silná. Je nalaminována na vhodný textilní materiál, který zajišťuje hydrofobitu (vodoodpudivost) z vnější strany. Existují dva typy membrán: hydrofobní mikroporézní a hydrofilní neporézní. Liší se v mechanismu propustnosti vodní páry.

Hydrofobní mikroporézní membrány

Hydrofobní mikroporézní membrány se vyrábějí z rozpínavého PTFE (polytetraflu­oretylen). Jedná se o tenký film, který obsahuje 1,4 miliard póru/cm2. Jednotlivý pór je 700krát vetší než molekula vodní páry a zároveň 20 000krát menší než kapka vody (Gore-Tex). Samotný pór má velikost 2-3 μm. Tím je zajištěna vysoká propustnost vodních par a nepromokavost výrobku. Mezi mikroporézní membrány patří např. Gore-Tex nebo eVent.

Hydrofilní neporézní membrány

Hydrofilní membrány jsou velmi tenké filmy vyrobené z chemicky modifikovaného polyesteru nebo polyuretanu. Tyto filmy neobsahují žádné póry, proto jsou označovány jako neporézní. Mají pevnou, kompaktní strukturu. Poskytují přenos poměrně velkého množství vodní páry na základe molekulárního mechanismu (absorpce – difúze – desorpce), kdy mezimolekulární „póry“ absorbují molekuly vodní páry na straně membrány s vyšší teplotou a vlhkostí a nechají je prostoupit na druhou stranu, zároveň zabraňují pronikání kapek vody. Mezi tyto materiály se řadí např. Sympatex, Entrant, Dermizax nebo Gelanots

Výhody a nevýhody

Obe skupiny materiálů jsou větruodolné a nepromokavé, propustnost pro vodní páry je u tohoto typu membrán vysoká. Hydrofobní (porézní) membrány/zátěry mají lepší propustnost vodních par. Hydrofobní zátěry mají lepší omak oproti hydrofilním, které jsou oproti nim tužší a v mokrých podmínkách mají sklon k tvorbě vrásek. Nevýhodou hydrofobních membrán/zátěrů je, že se póry v průběhu užívání mohou zanášet celou řadou prostředků. Mezi ně patří např. špína, výpotky z pokožky, repelent proti hmyzu, zbytky pracích prostředků a podobně. Následkem toho se snižuje schopnost propustnosti vodních par. U materiálů Gore-Tex tento neduh odstraňuje tenká polyuretanová vrstva na vnitřní straně membrány, zabraňující znečištění samotné PTFE membrány. Výhodou neporézních membrán je jejich jednodušší a rychlejší výroba.

Kvalita

V první řadě je třeba rozlišovat mezi značkou (výrobcem) oděvu a značkou materiálu. Oděvní značka zpravidla nakupuje materiál od jiného dodavatele. Stejně jako vy si můžete jít pro lyžařskou bundu do specializovaného obchodu, kde vám odborně vysvětlí, jak který materiál funguje a poradí s nejlepší variantou nebo na tržiště, kde se maximálně dozvíte, že vám sluší, může i výrobce oděvů nakupovat materiál od renomované značky poskytující nejen látku, ale i technologie a know how pro zpracování, zkušenosti a záruky nebo na „tržišti“.
Kvalitní membrána zůstává sama o sobě nepromokavá. Pouze svrchní materiál vlivem používání ztrácí časem svoji voděodolnost, kterou zajišťuje tzv. DWR úprava (Durable Water Resistant), následkem toho začne nasákat vlhkost a sníží se prodyšnost, jakož i tepelně izolační vlastnosti a celkový komfort. V takovém případě je třeba oděv naimpregnovat přípravky k tomu určenými. Ty lze koupit ve spreji nebo jako roztok. Výhoda spreje spočívá ve snazší aplikaci, s roztokem, ve kterém se oděv „vypere“ je více práce, ale aplikace je rovnoměrnější a impregnací je pokryta každá část oděvu.

Těžší je však odpovědět na otázku ohledně trvanlivosti u propustnosti vodních par. Během používání dochází ke zhoršování parametrů a i když existují normované testy, ne všichni výrobci materiálů je používají. Pokud očekáváte dobrou funkčnost po dlouhou dobu, vyplatí se investovat do oděvů vyrobených ze značkových materiálů osvědčených výrobců. Ti garantují vlastnosti materiálů a často testují produkty výrobců, kteří jejich materiály používají. Etalonem v této oblasti je firma Gore, která má propracovaný systém výroby a testování materiálů i hotových výrobků. Každý produkt, dříve, než se dostane k zákazníkům, prochází sérií testů hodnotících kvalitu zpracování materiálu a konstrukci produktu s ohledem na funkčnost a trvanlivost. Jejich součástí je například test v „dešťové komoře“, která simuluje různé druhy podmínek. Oděvy s různým účelem musí splňovat různě přísná kritéria. Např. pro lyžařské oblečení je to minimálně 30 minut v podmínkách silného deště s větrem bez jakéhokoliv průsaku ke druhé vrstvě. Oblečení určené pro lyžařské školy už však musí ve stejných podmínkách odolávat minimálně hodinu, protože se na něj vztahují normy pro pracovní ochranné oděvy.

Softshell

Zvláštní kategorií svrchních oděvů je softshell, psali jsme o něm už v minulém díle seriálu jako o alternativě k termoizolační vrstvě a „nabízíme“ vám jej i jako ochranu proti větru a sněhu, případně dešti. Softshellové oděvy jsou konstruovány tak, aby poskytovaly co největší komfort v co nejširším spektru povětrnostních podmínek. Žádný oděv však nemůže být dokonale univerzální a splňující nejvyšší nároky na komfort v celém rozsahu možných podmínek. Proto jsou výrobci nuceni vlastnosti oděvů přizpůsobit určitému rozsahu podmínek. Bez diskuze byste po softshellu měli požadovat ochranu proti větru a určitou odolnost proti vodě, lépe však rovnou nepromokavost. Mezi softshellovými výrobky najdete kousky s parametry nepromokavosti srovnatelnými s hardshellem, ale také kusy určené do mírnějších podmínek, ale s vynikající prodyšností nebo oděvy poskytující i určitou termoizolační funkci. Chcete-li softshell používat jako svrchní oděv při lyžování, doporučujeme vybírat z výrobků vybavených membránou s dostatečnou nepromokavostí.

Svět podle „Gorea“

Aby každý oděv splňoval požadavky vytvářené různými aktivitami, nabízí Gore několik druhů materiálů akcentujících tepelný komfort (GORE-TEX Soft Shell), maximální odolnost a prodyšnost při minimální váze (GORE-TEX Pro Shell), prodyšnost a hmotnost (GORE-TEX Paclite Shell) nebo univerzálnost (GORE-TEX Performance Shell).



Novinka GORE-TEX Active Shell bude představena v únoru na veletrhu ISPO a do prodeje se dostane v sezóně 2012. Materiál je určený pro aktivity vyžadující velmi lehké vybavení a u oděvů extrémní propustnost pro vodní páry. Jeho hmotnost a objemnost se podařilo snížit díky membráně o polovinu tenčí než u dosavadních laminátů a vlisování podšívky přímo do ochranné PU vrstvy (není třeba vrstva lepidla). I výrobky z takto odlehčeného materiálu však splňují náročná kritéria nepromokavosti.

Mimo toto testování Gore vyvíjí, a licencovaným partnerům poskytuje, také technologie a konstrukce v podobě řešení pro různé typy oděvů. Pro lyžaře jsou zajímavé zejména Comfort Mapping Technology, která pomocí kombinace materiálů s různými vlastnostmi „šije“ oblečení na míru různým tělesným partiím v závislosti na jejich potřebách při různých aktivitách. AirVantage umožňuje dofouknout komory vzduchem a zlepšit tak termoizolační schopnosti oblečení.


Článek o první funkční vrstvě si můžete přečíst ZDE.

Článek o druhé funkční vrstvě si můžete přečíst ZDE.