Tentokrát se podíváme na chlup zejména materiálům, které se pro první vrstvu používají. Je jich několik a mají svá specifika, přednosti i nevýhody. Kromě materiálu a tvaru samotného vlákna hraje roli provedení a struktura výsledného úpletu. Společně udávají míru transportu vlhkosti, izolace, ale také stupeň elasticity, a tedy i schopnost kopírovat lidské tělo. Tím jsme se dostali k základnímu pravidlu pro výběr vaší druhé kůže – musí tu první dokonale obepínat, bez toho by nemohla správně fungovat.

Materiály transportující vlhkost

Tyto materiály jsou synonymem 1. funkční vrstvy, jak ji známe. Výstižnější název by mohl být vrstva transportní. Mezi tyto materiály lze zařadit 4 hlavní reprezentanty: v Česku používaný (a dlouhodobě vyvíjený) polypropylen (např. Moira, Klimatex), celosvětově používaný polyester (např. Craft, Sensor) a také polyvinylchlorid. Ten se komerčně vyrábí ve Francii pod značkou Rhovyl® a existuje rovněž ve formě retardované proti hoření, přičemž si zachovává transportní vlastnosti. Výrobkem tohoto typu jsou například vybaveni čeští policisté. Komerční modely z PVC u nás ale na trhu nenajdeme, proto o něm v tomto článku více psát nebudeme. Dalším (trochu méně) používaným materiálem pro 1. vrstvu je polyamid (např. X-bionic). Výše uvedené materiály bývají dle potřeby různě kombinovány zejména u modelů s tzv. body mapping zónami.

Vývoj těchto materiálů nebyl vůbec náhodný, naopak byl postaven na jejich vhodných fyzikálních vlastnostech. Důležitá je minimální nasákavost, ale zásadní je schopnost kapilární elevace, což znamená, že voda vzlíná po povrchu textilie (právě tuto „životně důležitou“ schopnost by omezila aviváž, pokud byste ji použili). Reálně to znamená, že když se při aktivním pohybu výrazněji potíme v některých partiích (podpaží, hruď), nedochází k masivnímu ochlazování našeho těla jen v těchto místech, ale vlhkost se rychle po vláknech šíří dále do tkaniny (do rukávů ap.) a tělo nemusí vydat tolik dodatečné energie, aby zajistilo odpaření nahromaděné vlhkosti.
Zde hraje 1. transportní vrstva zásadní úlohu pro 2. (volitelnou) izolační a především 3. ochrannou (membránovou) vrstvu. Zejména u ní je kapacita paropropustnosti omezena vlastnostmi membrány, a pokud se vlhkost rozprostře po celé ploše našeho těla, při odpařování nemusí tak rychle dojít k „přetížení“ její kapacity. Pokud by nebylo použito transportujícího materiálu, ve zmíněných místech by se rychle vytvořilo tolik vlhkosti, kterou by už membrána nedokázala pustit ven.

Funkční prádlo z transportních materiálů funguje tím lépe, čím je větší povrchová plocha jeho vláken, protože tak je schopno v sobě rozprostřít díky svým vlastnostem více vlhkosti. Výhodou tak je, když jsou jednotlivá vlákna co nejjemnější (je pak v přízi zapleteno více pramínků), čímž se zvyšuje vnitřní povrchová plocha funkční pleteniny. Polyester se povedlo na makromolekulární rovině vyrobit ve čtyř- a také šestilaločném provedení (při příčném řezu vlákna tvar připomíná květ o šesti listech, které má podstatně větší povrchovou plochu oproti základnímu kulatému tvaru, a tedy vynikající schopnosti transportu vlhkosti tkaninou). Zde se dostáváme k zásadní otázce jak vybrat opravdu funkční prádlo. Polypropylen je vyráběn víceméně jen pro potřeby oblečení 1. vrstvy a vlákna jsou zpravidla uzpůsobena těmto potřebám. Ovšem polyester i nylon jsou materiály používané na velké množství aplikací (svrchní vrstvy, plavky aj.) a neznamená tedy, že všechno prádlo vyrobené z těchto vláken bude splňovat nároky na vlastnosti transportní vrstvy. Například triko s vlákny o silném průměru (a tedy malé vnitřní povrchové ploše tkaniny) bude vykazovat velké rozdíly oproti vláknům zacíleným na transport. Zjednodušeně lze říci, že značkové funkční prádlo nebo prádlo ze značkových materiálů (např. velmi známý Coolmax) skýtá záruku funkce, kdežto levné prádlo z hypermarketů je sázkou do loterie. Vyšší cena zpravidla značí, že jsou použity opravdu funkční materiály.
Pro doplnění musíme říci, že do všech zmíněných materiálů se v posledních letech přidávají ionty stříbra, které narušují buněčnou strukturu všudypřítomných bakterií, zamezují jejich rychlému růstu (drží jejich množství v rovnovážném stavu), a tím i rozkladu potu a s ním vylučovaných solí a tuku. Prádlo tedy tak rychle nezapáchá. Z praxe můžeme stříbro jednoznačně doporučit.

Důvodem, proč syntetické materiály mají tendenci po čase používání rychleji zapáchat (někdy je cítit jemný zápach i po vyprání), je ten fakt, že zejména tuky se velmi dobře vážou na tyto materiály a vnikají mezi nejjemnější vlákna v textilii, odkud se praním nikdy zcela neodstraní. Zajímavostí ukazující na tuto jejich vlastnost například je, že speciální smotky polypropylenových vláken se používají pro sorbování uniklé ropy z hladiny moře.

Merino vlna, velmi jemná izolace

Prádlo (1. a 2. vrstva) z merino vlny (např. Icebreaker, Smartwool, Devold) si našlo na celosvětovém trhu své místo rychle, a to díky svým specifickým vlastnostem i tomu, že se jedná o vlákno opravdu přírodní, na což moderní zákazník slyší.
Ovšem i zde vstupuje do výrobního procesu chemie, díky níž se vlastnosti vlny upravují a vylepšují. Důležitá úprava vlněných vláken nese komerční název Superwash a spočívá v aplikaci polyuretanu (namáčením mechanicky nebo plazmaticky). Ošetřené vlákno se tak rychle netřepí, výsledná látka neplstnatí a je tím pádem i příjemnější pro pokožku, než by tomu bylo u neupravené merino vlny.

Vlna vlhkost z velké části absorbuje do své struktury a nemá takové transportní schopnosti jako výše popsané materiály (což potvrzují i výsledky testu), má přitom několik pozitivních vlastností, které udávají její dobrou využitelnost pro první a druhou vrstvu. Díky své kadeřavosti (vlněné vlákno má ve své mikrostruktuře velký objem vzduchu, nejlepšího izolantu) hřeje, i když je mokrá.

Další velmi vítanou vlastností merino vlny je odolnost vůči pachům. Vydrží opakované propocení a začne zapáchat až po dlouhé době. Hledali jsme důvody, proč tomu tak je. Prvním důvodem by mohlo být, že bakterie nemají ve vlně nejlepší prostředí pro rychlé množení. Druhým doloženým důvodem je skutečnost, že ze struktury přírodních vlněných vláken se dá pot, soli a zejména tuky velmi dobře při praní odstranit, nejsou zde tak silně navázány jako u syntetických materiálů (viz výše). V dlouhodobém horizontu se v prádle neukládají reziduální látky, které slouží jako potrava bakteriím. Podobně se chovají i další přírodní materiály jako je bavlna, len a další.

I když je merino vlna to nejjemnější, co vyšlechtěné ovce poskytují, a škrábe minimálně, mohou lidé s velmi citlivou pokožkou (např. ekzematici) trpět lokálním podrážděním kůže.

Bambus, dub... neboli viskóza

Dost se v uplynulých letech mluví o prádle z „bambusu“. Technologicky to není žádná novinka, protože se jedná o viskózu, tedy o chemicky zušlechtěnou celulózu. Ta zpravidla pochází ze dřeva (smrk, dub, bambus apod.) a je zpracována pomocí série chemických procesů (tudíž je přírodní jen částečně). Má podobné vlastnosti jako bavlna (hebkost, pevnost, ale i nasákavost) a právě s tímto cílem byla už v průběhu první půle minulého století vyvíjena.
Prádlo z viskózy je proto příjemné na nošení, je jemné a přívětivé i k citlivé pokožce. Vlákno vzhledem ke své nasákavosti a fyzikálním vlastnostem nemá transportní schopnosti jako syntetické materiály, proto jej lze doporučit pro fyzicky méně náročné aktivity, ne však tam, kde dochází k masivnímu pocení. Výhodou viskózy je větší odolnost vůči pachům (ovšem menší než u vlny). Dá se říci, že vlastnosti má celkově podobné jako bavlna, a proto se pro druhou kůži v moderním pojetí nehodí.

V době návratu k přírodním materiálům začali někteří výrobci kombinovat merino vlnu s viskózou, tu díky své jemnosti často umisťují směrem k tělu. Vlna pak zajišťuje izolaci a dohromady tvoří funkční celek, který dokáže zajistit příjemné mikroklima, ale neumí aktivně transportovat vlhkost. Viskóza se do vlny přidává rovněž z důvodu ekonomizace výrobku (je na výrobu cca 8x levnější než jemné merino).

Není bambus jako bambus – marketing a ekologie

Při psaní tohoto článku jsme narazili na „zajímavosti“ spojené s marketingem cíleným na spotřebitele s ekologickým cítěním.

Polyester s bambusem, kávou…

Do laboratorního testu jsme chtěli umístit i jeden vzorek z přírodního bambusového materiálu a požádali jsme o zaslání vzorku českého výrobce, který nabízí funkční prádlo z materiálu Bambo. Dle popisu na internetu (citujeme: „Tento přírodní materiál pochází z čistého prostředí. Přírodní zdravé textilie…“) jsme předpokládali, že se jedná o viskózu vyrobenu organickým procesem z bambusových vláken. V laboratoři se zjistilo, že se jedná o 100% polyester! To nám výrobce obratem potvrdil a upřesnil, že ten je při výrobě navíc doplněn o spálený bambus, který tento materiál z ropných derivátů upravuje a dává mu pozitivní přírodní vlastnosti. Dobrá zpráva pro spotřebitele-sportovce je, že toto vlákno funguje a vlhkost transportuje, ovšem s přírodou má společný jen popel.

Zde bychom měli doplnit, že americká společnost Cocona, Inc. má patentované polyesterové vlákno Cocona®, do kterého při výrobním procesu přidává aktivní uhlí (vyráběné karbonizací vhodných přírodních materiálů, zde konkrétně kokosových ořechů), což vylepšuje především vlastnosti týkající se odolnosti proti pachům, protože aktivní uhlí (stejně jako u medicinského využití nebo u průmyslového použití ve filtrech apod.) na sebe váže nežádoucí látky.

100% ekologická bambusová viskóza?

O vláknu z bambusu se celosvětově často píše jako o zdravém ekologickém produktu. Pro výrobu 1 tuny viskózy je potřeba přibližně 6 metrů krychlových celulózy a 2 tuny chemikálií. Viskóza se vyrábí mnoho desítek let, technologie se posouvala směrem kupředu a existují tři generace zpracování těchto vláken. Postup první a druhé generace je pro životní prostředí náročný, protože některé v procesu použité materiály jsou jedy. Zpracování třetí generace používá organických rozpouštědel, a je tedy přírodní, ovšem taky výrazně nejdražší. Proto se celosvětově vyrábí nejvíce viskózy levnějším postupem 2. generace. Podíl organických a ekologických bambusových vláken je na celosvětovém trhu velmi malý.

Marketingovou zajímavostí taky je, že se skoro vůbec nemluví o 100% přírodním dubovém nebo smrkovém vláknu, které by v průměru mělo být ekologičtější než to bambusové, protože v zemích, kde tyto suroviny rostou, se na ekologii výrobního procesu dbá více než na rychle se rozvíjejících asijských trzích. Bude to možná proto, že by to mohlo trochu zavánět klamáním spotřebitele…


Laboratorní měření transportních schopností materiálů

Jako praktické doplnění tohoto článku jsme rádi využili nabídky na realizaci laboratorního testu, který měří transportní schopnosti textilií.
Zkušební laboratoř č. 1224 akreditovaná ČIA společnosti SINTEX a.s. provedla na redakcí dodaných vzorcích zkoušku ČSN 80 0828: Stanovení savosti vůči vodě. Postup vzlínáním – modifikovaný metoda „Knotový efekt“ fy Dupont.

Jednalo se o zjišťování sání vody měřením sací výšky (v milimetrech) vzorků o rozměrech 15x250 mm, a to 2 v podélném směru a 2 v příčném směru, použitá kapalina destilovaná voda o teplotě prostředí, čas dosažené výšky kapalinou za 30 a 60 minut. Uvedená hodnota je průměr ze 4 měření.

Komentář k výsledkům:

Merino vlna: přednosti vlny netkví v transportních schopnostech, což výsledky testu potvrzují.
Polypropylen: testovaný vzorek dosáhl nižších hodnot, než jsme očekávali (polypropylen by měl mít obdobné, případně jen o trochu horší parametry transportu vlhkosti než polyester). Může to být typem konstrukce úpletu nebo úpravou pleteniny při výrobním procesu. Jiný úplet z polypropylenu by mohl dopadnout výrazněji jinak.
Coolmax: tento značkový funkční materiál jednoznačně splnil očekávání týkající se transportu vlhkosti.
Bambo: tento polyesterový úplet (který jsme díky popisu výrobce před testem považovali mylně za bambusovou viskózu), prokázal dobré transportní vlastnosti.

Testy provedla zkušební laboratoř textilních materiálů společnosti SINTEX a.s. – www.sintex.cz.


Praktické tipy

  • prádlo musí ideálně sedět na těle, pružný úplet nebo využití příměsi elastomerů (Lycra® ap.) je výhodou
  • nenarušte svou druhou kůži nefunkčním materiálem. Pokud například na běžkách uděláte tu chybu, že si vezmete bavlněné spodky, transportní materiál funkčního trika je bude zásobovat vlhkostí, kterou bude bavlna podobně jakou houba aktivně absorbovat a držet u vašeho těla. Zkuste si představit, jak vám bude, až zafouká studený severní vítr…
  • nepoužívejte aviváž, mění povrchové napětí vláken (polyester, polypropylen apod.) a obaluje je, tím omezuje jejich schopnost transportovat vlhkost. U merino vlny uzavře póry a tím omezí prostupnost vlhkosti materiálem. Platí to především pro měkčící úpravy (např. Silan atd.)



Za odbornou korekturu děkujeme společnosti SINTEX a.s. (www.sintex.cz), která je v evropském měřítku významným výrobcem a dodavatelem polyesterových, polypropylenových, vlněných a polyvinylchlo­ridových funkčních textilií a současně je držitelem k tomu existujících licencí.


Vlastnosti materiálů

Polyester

  • minimální navlhavost (0,3%)
  • dobrá ochrana proti UV záření
  • technologie zpracování umožňuje vyrobit vícelaločné vlákno (např. Coolmax) nebo vlákno duté (např. Thermolite), to už na makromolekulární úrovni
  • dobrá tvarová stálost
  • vysoká komerce, velký vývoj nových stále dokonalejších produktů
  • vysoká pružnost, velká oděruvzdornost, nízká únava oděvní součásti po údržbě
  • neexistuje závažné údržbové omezení

Polypropylen

  • minimální navlhavost (0,05%)
  • dobrá mechanická odolnost
  • menší tvarová stálost, vysoká unavitelnost výrobku po nošení
  • malá měrná hmotnost (plave na vodě)
  • údržbové omezení

Polyamid (Nylon)

  • velmi pružné, odolné proti oděru
  • střední navlhavost
  • vlákno s dražší výrobou (oproti polyesteru a polypropylenu)

Vlna

  • vysoká navlhavost, velmi dobře absorbuje vlhkost
  • vynikající izolační vlastnosti, hřeje, i když je mokrá, a dává pocit „suchého“ tepla
  • menší odolnost proti mechanickému poškození
  • velká odolnost proti tvorbě zápachu
  • při špatné příp.málo účinné povrchové úpravě (Superwasch) plstnatí a při zpocení štípe

Viskóza

  • jemná a chladivá na omak (dobře sorbuje a drží vlhkost, tedy chladí), vhodná pro citlivou pleť
  • nízká tvarová stálost, oděruvzdornost, pružnost
  • vysoká únava oděvní součásti po nošení a údržbě
  • levná na výrobu, výroba ekologicky náročná



Článek o druhé funkční vrstvě si můžete přečíst ZDE.


Článek o třetí funkční vrstvě si můžete přečíst ZDE.