Zvlášť v podmínkách, kdy není třeba zvláštní ochrany před vodou,
obstojí některé druhy oděvů s izolační schopností i jako oděv
vrchní. Zejména softshell se dá považovat za jakýsi 
hybrid nebo přechod od oděvů tepelně izolačních
k oděvům svrchním, jejichž účelem nepustit k tělu vodu, sníh a
vítr.
Důležité je vědět, že izolujícím prvkem je vzduch
obsažený ve vláknech materiálu a mezi nimi. Zjednodušeně řečeno čím
více jemných vzduchových prostor dokážou vlákna „vytvořit“ uvnitř
nebo kolem sebe, tím lépe. Schopnost materiálu pojmout izolující vzduch se
nazývá loft. Porušením struktury materiálu (polámání
vláken) se tato schopnost ztrácí a zhoršují se i izolační vlastnosti
oděvu.
„Spláclá“ izolace s polámanými vlákny tedy ztrácí své původní
vlastnosti. Na to je dobré myslet při skladování oděvů
i při kombinování s ochrannou vrstvou – naducanému péřovému
svetříku splácnutému upnutou bundou chybí izolující vzduchová výplň,
což nahrává ztrátě tepla způsobené kondukcí (vedením) – chladné
vnější prostředí odebírá teplo 
podobně, jako když si lehnete na sníh. Velmi důležité
je zachovat druhou vrstvu v suchu, suchý materiál
„hřeje“ daleko lépe než mokrý, protože tepelná vodivost vody je až
25krát vyšší, než tepelná vodivost suchého, klidného vzduchu.
Nefunguje však ani opačný extrém – oděv příliš
velký -, velké vzduchové komory mohou vytvářet prostory pro
ochlazování konvekcí (prouděním), to znamená, že teplo je přenášeno
pohybujícími se částicemi vzduchu (nebo obecně plynů a kapalin). Udává
se, že proudění, snižující tepelný odpor materiálu (vrstvy), vzniká už
od šířky prostoru větší než 5 mm. Proto oblečky velikosti XXL na
běžně velké postavě nejsou ideálním řešením tepelného komfortu.
Ochlazování konvekcí je často nejvýznamnější způsob přenosu tepla,
jeho nejznámější formou je vítr. Jistě jste se setkali s tzv.
wind chill effectem (v reálných podmínkách dokáže vítr
snížit pocitovou teplotu o víc než 10 stupňů celsia), proto je
důležité oděv zkombinovat tak, aby nejen „hřál“, ale také zamezil
prostupu větru. To řeší např. již zmíněné softshellové materiály,
k nimž se ještě vrátíme.
I oděvy termoizolační vrstvy je dnes v duchu
doby moderní členit na přírodní a
syntetické. A stejně jako například v oblasti spodního
prádla nelze jednoznačně říct, zda je vhodnější cesta „zelená“ nebo
„umělá“. Záleží na způsobu, jakým oděv používáte a na
podmínkách, ve kterých se pohybujete.
Přírodní materiály jsou služebně starší, původně používané
kožešiny dnes najdete spíše na promenádách v údolí, než přímo na
svazích, a seno (viz překvapivé výsledky testů Ötziho obuvi) zatím
žádný z výrobců nedokázal uchopit tak, aby využil jeho potenciál.
Stále je však velmi hojně je využívána vlna. Dříve
populární domácí pleteniny před časem vyšly z módy a ustoupily tehdy
moderním syntetickým materiálům. Dnes však vlna zažívá
renesanci. Svetry a bundy z tohoto materiálu jsou snad ještě
slušivější, než spodní prádlo stejného původu, a navíc se pro druhou
vrstvu vlna perfektně hodí i z funkčního hlediska. Mezi
její přednosti patří to, že hřeje i vlhká. Na druhou
stranu neizoluje tak dobře jako mnohé jiné materiály a je poměrně
těžká. Vybavená membránou (pak je však diskutabilní ona přírodnost
tohoto spojení) odolá větru a povrchová úprava zlepšuje voděodolnost.
Dalším tradičním termoizolačním materiálem,
používaným tentokrát jako náplň, je peří. Peří snad
nikdy nezažilo slabou chvilku a stále si drží velmi vysoký kredit. Masovou
vlnu obliby péřovek pouštějících pírka a ztrácejícím opodstatnění
v mokrém sněžení, nemluvě o dešti odnesl právě nástup systému
oblékání ve vrstvách. Dnes peří slaví úspěchy s lehoučkými
bundičkami, vestami či péřovými svetry sbalitelnými na minimální objem.
Jejich nevýhodou je, že si příliš nerozumí s vlhkými podmínkami, hodí
se tedy spíše do suchého a mrazivého klimatu. Výrobci ve spojení
s peřím používají voděodolné a prodyšné materiály, ale jakmile peří
navlhne, ztrácí svou lehkost a izolační schopnosti a navíc dlouho schne. To
souvisí s jeho nízkou transportní schopností, proto se nehodí pro
vyloženě aerobní aktivity, při kterých se potíte, protože vlhkost nemusí
stihnout opustit oděvní systém v podobě páry a peří navlhne.
Ze syntetických materiálů je k použití pro zateplovací vrstvu vhodný
polyester, ze kterého člověk dokáže tvořit tzv. dutá vlákna. Ta
dokážou uvěznit mnoho jednotek izolujícího vzduchu.
Moderní materiály jsou složeny z dutých vláken
s vynikající tvarovou pamětí v kombinaci s mikrovlákny (Climashield,
Thermolite a podobně), což zajišťuje vynikající loft a dlouhou životnost.
Výrobky z nich mají obdobné nebo lepší izolační schopnosti při stejné
váze jako peří i dlouhou životnost, v jejich prospěch však navíc
hovoří snazší údržba a lepší izolační vlastnosti ve vlhkém
prostředí – výhoda syntetiky je malá nasákavost, dobrý transport
vlhkosti a její odpařování do okolí, to znamená, že rychle schnou.
Oblíbenou formou materiálu z polyesteru je fleece, který je relativně
levný a téměř bezúdržbový. Původní pelichající a žmolkující se
neforemné svetry nahradily slušivé a trvanlivé oděvy s padnoucím
střihem, často strečové, aby se dobře přizpůsobily pohybujícímu se
tělu (Polartec Power Stretch), s úpravou proti profouknutí (Gore
Windstopper, Polartec Wind Bloc a podobně).
Softshell
Zvláštní kategorií zateplovacích oděvů je
softshell, jakýsi mutant druhé (zateplovací) a třetí (ochranné) vrstvy.
Obvykle se k jeho výrobě používají umělá vlákna, ale s patřičnou
úpravou (membrána, povrstvení), lze softshell vytvořit prakticky
z čehokoliv (přírodní, módní a rozhodně designově zajímavá je
v tomto směru opět vlna).
Jak napovídá název, měly by softshellové oděvy chránit před nepřízní
počasí, zároveň jsou však konstruovány tak, aby jeden kousek oděvu
obsáhl co největší rozsah podmínek, ve kterých bude použitelný.
Většina Softshellových oděvů tedy obsahuje i zateplovací vrstvu.
Některé jsou v tomto ohledu vybaveny lépe, jiné jsou spíše
komfortnějšími variantami svrchních nepropro oděvů bez ambice zahřát.
Velmi široké je také spektrum nepromokavosti a prodyšnosti softshellových
materiálů. Těchto parametrů byste si měli všímat, hodláte-li někdy
softshell používat jako zateplovací vrstvu spolu s oděvy třetí
vrstvy.
Úpravy vylepšující ochranné vlastnosti proti větru nebo dokonce dešti,
zhoršují transportní vlastnosti materiálu. V zateplovací vrstvě se
sníženou prodyšností přikryté membránou se při pohybu zpotíte daleko
více než když na sebe obléknete např. obyčejný fleece.
Článek
o první funkční vrstvě si můžete přečíst ZDE.
Článek
o třetí funkční vrstvě si můžete přečíst ZDE.
