Zvlášť v podmínkách, kdy není třeba zvláštní ochrany před vodou, obstojí některé druhy oděvů s izolační schopností i jako oděv vrchní. Zejména softshell se dá považovat za jakýsi hybrid nebo přechod od oděvů tepelně izolačních k oděvům svrchním, jejichž účelem nepustit k tělu vodu, sníh a vítr.

Důležité je vědět, že izolujícím prvkem je vzduch obsažený ve vláknech materiálu a mezi nimi. Zjednodušeně řečeno čím více jemných vzduchových prostor dokážou vlákna „vytvořit“ uvnitř nebo kolem sebe, tím lépe. Schopnost materiálu pojmout izolující vzduch se nazývá loft. Porušením struktury materiálu (polámání vláken) se tato schopnost ztrácí a zhoršují se i izolační vlastnosti oděvu.

„Spláclá“ izolace s polámanými vlákny tedy ztrácí své původní vlastnosti. Na to je dobré myslet při skladování oděvů i při kombinování s ochrannou vrstvou - naducanému péřovému svetříku splácnutému upnutou bundou chybí izolující vzduchová výplň, což nahrává ztrátě tepla způsobené kondukcí (vedením) – chladné vnější prostředí odebírá teplo podobně, jako když si lehnete na sníh. Velmi důležité je zachovat druhou vrstvu v suchu, suchý materiál „hřeje“ daleko lépe než mokrý, protože tepelná vodivost vody je až 25krát vyšší, než tepelná vodivost suchého, klidného vzduchu.


Nefunguje však ani opačný extrém – oděv příliš velký -, velké vzduchové komory mohou vytvářet prostory pro ochlazování konvekcí (prouděním), to znamená, že teplo je přenášeno pohybujícími se částicemi vzduchu (nebo obecně plynů a kapalin). Udává se, že proudění, snižující tepelný odpor materiálu (vrstvy), vzniká už od šířky prostoru větší než 5 mm. Proto oblečky velikosti XXL na běžně velké postavě nejsou ideálním řešením tepelného komfortu. Ochlazování konvekcí je často nejvýznamnější způsob přenosu tepla, jeho nejznámější formou je vítr. Jistě jste se setkali s tzv. wind chill effectem (v reálných podmínkách dokáže vítr snížit pocitovou teplotu o víc než 10 stupňů celsia), proto je důležité oděv zkombinovat tak, aby nejen „hřál“, ale také zamezil prostupu větru. To řeší např. již zmíněné softshellové materiály, k nimž se ještě vrátíme.
I oděvy termoizolační vrstvy je dnes v duchu doby moderní členit na přírodní a syntetické. A stejně jako například v oblasti spodního prádla nelze jednoznačně říct, zda je vhodnější cesta „zelená“ nebo „umělá“. Záleží na způsobu, jakým oděv používáte a na podmínkách, ve kterých se pohybujete.

Přírodní materiály jsou služebně starší, původně používané kožešiny dnes najdete spíše na promenádách v údolí, než přímo na svazích, a seno (viz překvapivé výsledky testů Ötziho obuvi) zatím žádný z výrobců nedokázal uchopit tak, aby využil jeho potenciál. Stále je však velmi hojně je využívána vlna. Dříve populární domácí pleteniny před časem vyšly z módy a ustoupily tehdy moderním syntetickým materiálům. Dnes však vlna zažívá renesanci. Svetry a bundy z tohoto materiálu jsou snad ještě slušivější, než spodní prádlo stejného původu, a navíc se pro druhou vrstvu vlna perfektně hodí i z funkčního hlediska. Mezi její přednosti patří to, že hřeje i vlhká. Na druhou stranu neizoluje tak dobře jako mnohé jiné materiály a je poměrně těžká. Vybavená membránou (pak je však diskutabilní ona přírodnost tohoto spojení) odolá větru a povrchová úprava zlepšuje voděodolnost.

Dalším tradičním termoizolačním materiálem, používaným tentokrát jako náplň, je peří. Peří snad nikdy nezažilo slabou chvilku a stále si drží velmi vysoký kredit. Masovou vlnu obliby péřovek pouštějících pírka a ztrácejícím opodstatnění v mokrém sněžení, nemluvě o dešti odnesl právě nástup systému oblékání ve vrstvách. Dnes peří slaví úspěchy s lehoučkými bundičkami, vestami či péřovými svetry sbalitelnými na minimální objem. Jejich nevýhodou je, že si příliš nerozumí s vlhkými podmínkami, hodí se tedy spíše do suchého a mrazivého klimatu. Výrobci ve spojení s peřím používají voděodolné a prodyšné materiály, ale jakmile peří navlhne, ztrácí svou lehkost a izolační schopnosti a navíc dlouho schne. To souvisí s jeho nízkou transportní schopností, proto se nehodí pro vyloženě aerobní aktivity, při kterých se potíte, protože vlhkost nemusí stihnout opustit oděvní systém v podobě páry a peří navlhne.

Ze syntetických materiálů je k použití pro zateplovací vrstvu vhodný polyester, ze kterého člověk dokáže tvořit tzv. dutá vlákna. Ta dokážou uvěznit mnoho jednotek izolujícího vzduchu. Moderní materiály jsou složeny z dutých vláken s vynikající tvarovou pamětí v kombinaci s mikrovlákny (Climashield, Thermolite a podobně), což zajišťuje vynikající loft a dlouhou životnost. Výrobky z nich mají obdobné nebo lepší izolační schopnosti při stejné váze jako peří i dlouhou životnost, v jejich prospěch však navíc hovoří snazší údržba a lepší izolační vlastnosti ve vlhkém prostředí - výhoda syntetiky je malá nasákavost, dobrý transport vlhkosti a její odpařování do okolí, to znamená, že rychle schnou. Oblíbenou formou materiálu z polyesteru je fleece, který je relativně levný a téměř bezúdržbový. Původní pelichající a žmolkující se neforemné svetry nahradily slušivé a trvanlivé oděvy s padnoucím střihem, často strečové, aby se dobře přizpůsobily pohybujícímu se tělu (Polartec Power Stretch), s úpravou proti profouknutí (Gore Windstopper, Polartec Wind Bloc a podobně).


Softshell

Zvláštní kategorií zateplovacích oděvů je softshell, jakýsi mutant druhé (zateplovací) a třetí (ochranné) vrstvy. Obvykle se k jeho výrobě používají umělá vlákna, ale s patřičnou úpravou (membrána, povrstvení), lze softshell vytvořit prakticky z čehokoliv (přírodní, módní a rozhodně designově zajímavá je v tomto směru opět vlna).
Jak napovídá název, měly by softshellové oděvy chránit před nepřízní počasí, zároveň jsou však konstruovány tak, aby jeden kousek oděvu obsáhl co největší rozsah podmínek, ve kterých bude použitelný. Většina Softshellových oděvů tedy obsahuje i zateplovací vrstvu. Některé jsou v tomto ohledu vybaveny lépe, jiné jsou spíše komfortnějšími variantami svrchních nepropro oděvů bez ambice zahřát. Velmi široké je také spektrum nepromokavosti a prodyšnosti softshellových materiálů. Těchto parametrů byste si měli všímat, hodláte-li někdy softshell používat jako zateplovací vrstvu spolu s oděvy třetí vrstvy.
Úpravy vylepšující ochranné vlastnosti proti větru nebo dokonce dešti, zhoršují transportní vlastnosti materiálu. V zateplovací vrstvě se sníženou prodyšností přikryté membránou se při pohybu zpotíte daleko více než když na sebe obléknete např. obyčejný fleece.


Článek o první funkční vrstvě si můžete přečíst ZDE.

Článek o třetí funkční vrstvě si můžete přečíst ZDE.