UMĚNÍ ORIENTACE

  • V terénu se musíme orientovat a naši trasu si musíme umět představit. Používáme pozorování terénu, nahlížíme do mapy, případně zapojujeme paměť (dřívější, shodná túra).
  • Cestou musíme umět odhadovat vzdálenost, směr, sklon svahů, převýšení atd.
  • Všemi smysly se stále snažíme vnímat důležité informace, například jakým směrem vane vítr, kde přitéká potok, kde je povrch sněhu tvořen krustou…
  • Orientační schopnost můžeme stále trénovat a rozvíjet, i pokud nejsme obdařeni přirozeně dobrým smyslem pro orientaci.
  • V mlze se zejména v členitém terénu můžeme orientovat velmi obtížně bez pomoci technických pomůcek. Proto musíme umět pracovat s mapou, buzolou, výškoměrem a GPS a tyto pomůcky mít vždy s sebou.

K ČEMU SLOUŽÍ MAPA

Pokud používáme mapu, můžeme i túru správně plánovat, tedy vycházet z naměřených vzdáleností, odečtených převýšení, rozpoznaných míst změny charakteru terénu apod.
V každém okamžiku musíme vědět, kde jsme a umět se najít na mapě. Dovednost zorientovat mapu podle reálného terénu je základ. Pokud je pro nás běžné, během túry koukat do mapy a určovat na ní svou polohu, získáme zanedlouho dostatečnou praxi a orientace se pro nás stane příjemnou činností, nikoli stresující neoblíbenou povinností.

REGIONÁLNÍ ODLIŠNOSTI MAP

V sousedním Rakousku jsou jednoznačně nejlepší mapové listy vydávané OEAV – Alpenvereinem. Jsou v měřítku 1:25 000 a vydávají se v letní a zimní verzi. Na trhu jsou ponejvíce zastoupeny mapy Kompass a Freytag&Berndt. Jsou však v měřítku 1:50 000 a jejich kvalita a přesnost nejsou pro seriózní, pro přesnou orientaci jsou nedostatečné.
Mapovou velmocí je Švýcarsko. Mapy vydává ve špičkové kvalitě státní topografický úřad. Zdejší mapy jsou proslulé vynikající kresbou reliéfu. Celá země je pokryta podrobnými listy 1:25 000 (hnědý titul). Nejsou v nich zakresleny značené trasy ani zimní túry. Ty se naopak objevují na listech v měřítku 1:50 000, které slouží jako základní informace o trase.
Letní verze (oranžový titul) nese označení číslem „T“, například Mischabel 284 T, zimní varianta (modrý titul) „S“, tedy 284 S (pokrývají jen území Alp). Podle těchto precizních „padesátek“ se chodit dá, ale přesnější orientaci přinášejí „pětadvacítky“, podle nich bychom se měli v terénu orientovat.
Padesátky mají na zadní straně řadu doplňujících informací – důležitá telefonní čísla, seznam chat s kontakty, základní informace o znázorněných túrách (obtížnost, čas) a všeobecné rady pro pohyb v horách. Na švýcarských mapách nenajdete legendu (vysvětlivky všeho, co je na mapě zakresleno – čáry, plochy, zkratky atd.), ta je stručně provedena formou skládané harmoniky, kterou dostanete zdarma u místních prodejců.
Nejlepší mapy na území Francie vydává státní ústav IGN, výborná je edice TOP 25 v měřítku 1:25 000. Obvykle se pod jedním čtyřmístným číslem vydávají západní – (např. 3531OT) a východní (např. 3531ET) listy. Zvláštností těchto map je zakreslená ekvidistance vrstevnic po 10 metrech. Pozor ale u hraničních map. Třeba na často používaném listu 3630 OT Chamonix jsou na francouzském území vrstevnice po 10 metrech, na sousedních italských a švýcarských horách po 20 metrech, jak je v těchto zemích obvyklé. Další použitelné francouzské mapy slušné kvality dodává v měřítku 1:50 000 vydavatelství Didier Richard.
Na italském území je nejlepší používat mapy Tabacco, ucházející pětadvacítky, o něco horší je edice IGN. Itálie není rozhodně mapovou velmocí. Výborné mapy najdeme ve Skandinávii. V dalších zemích západní Evropy jsou vesměs mapy dostatečné kvality, mnohem horší je situace na východě, tedy v Rumunsku, Bulharsku, Albánii nebo v zemích bývalého Sovětského svazu. Příjemným překvapením jsou naopak mapy v Nepálu.
České mapy jsou na světové úrovni. Padesátky vydávané Klubem českých turistů z podkladů Vojenského kartogarfického ústavu nemají chybu. Mezi cykloturisty jsou oblíbené jak speciální mapy ze žluté edice KČT, tak i z vydavatelství SHOCart. Výbornou kvalitu dostaneme i u sousedů na Slovensku.


CHARAKTERISTIKY MAPY

  • Mapa je zakreslený průmět krajiny z výšky.
  • Jedinou veličinou, která na mapě přesně odpovídá skutečnosti, je úhel.
  • Na severní polokouli bývá sever na horním okraji mapy, jih dole, západ vlevo a východ vpravo.
  • Na kompasech a buzolách dominuje cizojazyčné značení. Sever je N (north), jih S (south), východ E (east) a západ W (west).
  • Stínování reliéfu. Na mapách „svítí“ slunce od severozápadu a této konvenci odpovídají na mapě i stíny.
  • V přírodě používáme nejlépe mapy v měřítku 1:25 000, 1 cm na mapě je skutečných 25 000 cm = 250 m.
  • Nejmenší použitelná kvalita je 1:50 000. Vzdálenost 1 km tedy na takové mapě představují 2 cm.
  • Ekvidistance je informace o tom, jakým vertikálním rozestupům odpovídají sousední vrstevnice (čáry spojující místa se stejnou nadmořskou výškou). Většinou to bývá 20 metrů, přičemž vrstevnice znázorňující celé stovky, bývají zvýrazněny o něco tlustší linkou.
  • Tiráž udává rok vydání mapy, datum poslední aktualizace značených cest a stav ledovců (letopočet), údaje pro spolupráci s GPS (formát souřadnic, elipsoid).



TIP: Práci s mapou nám výrazně usnadní plánovací fólie, německy „Planzeiger“. S její pomocí na mapě rychle a přesně naměříme azimut, určíme vzdálenost a sklon svahu a odečteme souřadnice pro GPS. K dostání je na www.alpenverein.at v sekci „Karten“.


DIGITÁLNÍ MAPY

S rozvojem GPS a vůbec digitalizace veškerých dat logicky nabývají na významu digitální mapy. Celé výřezy map lze dnes nahrávat do paměťových karet navigačních přístrojů. Klasické papírové mapy na túře rozhodně nahradit nemohou. Limitem je především velikost displeje.
Digitální mapy se dělí na dva základní typy – rastrové a vektorové. I když se mnozí domnívají, že do navigace můžeme nahrát jakoukoli digimapu, u rastrové mapy to možné není. Ta jde jen do přístrojů k tomu určených, označených „GPS Map“ a navíc musí jít o speciální mapy.
Rastrové mapy jsou výborné pro práci v počítači, tedy ne v terénu, ale při plánování túry. Pokud si jako příklad vezmeme třeba skvělé digitální mapy rakouských Alp 1:25 000 od OEAV, můžeme využít početnou databázi lyžařských túr. Ty si můžeme nejen prohlédnout ve shodné 2D dimenzi jako na mapě papírové, ale také v trojrozměrném zobrazení. Otáčením a nakláněním si horu a linii túry můžeme prohlédnout ze všech stran, jako zákusek v cukrárně. K tomu lze navíc změřit sklon svahu na potenciálně nebezpečných místech, naměřit vzdálenost. Prostě ideální zdroj informací. Nakonec to nejlepší – celou trasu si lze nahrát do GPS.
Naopak je možné po túře stáhnout data do počítače a prohlédnout si třeba výškový profil nebo si dokonce nechat na displeji projet svoji stopu v 3D animaci. Zmiňovaná digimapa rakouských Alp nabízí buď zeměpisné, nebo UTM souřadnice. Jako příklad si ukážeme oblíbenou túru na Fluchtkogel z Vernagthütte v Ötztalských Alpách.


Digitální mapa nabízí zobrazení trasy:

klasické

trojrozměrné

projížďka trasy

měření sklonu svahu na vybraném úseku (označeno červenými tečkami)

znázornění výškového profilu túry

změření délky úseku, v tomto případě z Rofenu k chatě Vernagthütte.

Za zmínku stojí ještě vyhledávání míst. Stačí kliknout na dalekohled, zadat například „Vernagt“ a hned se objeví nabídka všech pojmů obsahující tento slovní základ na všech rakouských mapách. Skvělá funkce!

Vektorové mapy slouží k nahrávání do GPS přístrojů. Aby data nebyla tak objemná, nejsou tyto mapy tak podrobné jako ty rastrové. Na dostatečné úrovni jsou takové mapy k dostání pro autonavigaci. Pro účely outdoorových aktivit nejsou zatím vektorové mapy moc rozšířené.

KOMPATIBILITA MAPY S GPS

  • Všechny moderní a solidní mapy se dnes dodávají kompatibilní s GPS.
  • Mapu pokrývá síť pravoúhlých souřadnic, obvykle čtverce 1x1 km.
  • V tiráži mapy najdeme formát souřadnic a elipsoid, shodné musíme zadat do GPS a pak je možné najít na mapě bod podle souřadnic GPS.
  • Naopak z mapy lze odečíst souřadnice a zadat je do GPS navigace.
  • Obvykle jsou souřadnice na mapě ve formátu UTM UPS a elipsoid WGS 84.

GOOGLE EARTH

Kdo má rád hory a nainstaloval si satelitní mapu Google Earth, možná už ví, jak těžké je, odtrhnout se od prohlížení naší krásné planety. Z hlediska skialpinismu má toto zobrazení zemského povrchu význam jednak při virtuálním obhlédnutí terénu, nejlépe však pro konfrontaci trasy na papírové mapě s plastickou animací. Je to také výborná pomůcka pro trénink čtení papírové mapy – odpovídá vaše prostorová představa terénu odvozená z papírové mapy skutečnosti? Zkuste si to! Oblast Alp, kam na lyžařské túry nejčastěji vyrážíme, je nafocena velmi precizně, viz. 2x foto níže, ve vysokém rozlišení (na rozdíl například od nepálského Himálaje).

Reálný pohled

Google Earth

To je velmi důležité třeba pro znázornění ledovcových trhlin – pro plánování skvělá pomoc – viz členitý zlom na ledovci Cambrena při výstupu na Piz Palü.


Můžeme si znázornit další klíčová místa túry, například závěrečný hřeben k východnímu vrcholu.


Třešničkou na dortu je možnost zobrazení prošlé trasy zaznamenané přístrojem GPS.


BUZOLA

  • Buzola je kompas doplněný úhloměrem.
  • Magnetická střelka buzoly míří k severu (evropská buzola nefunguje na jižní polokouli). Globální střelka funguje na celé zeměkouli bez omezení. Severní konec střelky bývá většinou označen červeně.
  • Buzola je funkční při teplotách od -30 ºC do +50 ºC.
  • Měřidla na principu „muška – hledí“ jsou velmi důležitá pro zvýšení přesnosti při měření azimutu.
  • Zrychlení a zpřesnění při určování azimutu umožňuje prizmatické hledí.
  • Dokonalejší buzoly jsou navíc doplněny i sklonoměrem (klinometr).

MĚŘENÍ SKLONU SVAHU BUZOLOU

  • Provádíme buzolou se stupnicí na měření sklonu svahu nebo sklonoměrem.
  • Na svah přiložíme hůl tak, aby co nejpřesněji kopírovala povrch svahu.
  • Na hůl přiložíme buzolu nebo sklonoměr.

  • Na stupnici odečteme sklon – červená ryska na červené stupnici.


MĚŘENÍ SKLONU SVAHU NA MAPĚ

  • Na plánovací fólii (Planzeiger) máme stupnici rozestupů vrstevnic pro mapy 1:25 000 a 1:50 000 a pro vrstevnice v rozmezí 20 m nebo 10 m.
  • Na mapě máme svah, jehož sklon chceme měřit, zpravidla zvolíme nejprudší místo svahu.
  • Okraj měřítka přiložíme kolmo na vrstevnice.
  • Posouváme měřítkem tak, aby se úsečky na měřítku překrývaly s vrstevnicemi. V tomto případě naměřeno 33°.




  • Použití lupy zvyšuje přesnost měření.
  • POZOR! Změřit lze jen průměrný sklon svahu, ve skutečnosti může být svah v krátkém úseku prudší.

BUZOLA A GPS

Pro práci s mapou je buzola vhodnější pomůckou a popsané úkony by měl ovládat každý, kdo vede nějakou túru. Ať už s přáteli, s rodinou nebo s komerční skupinou. GPS je skvělá věc, při základní orientaci nahradí buzolu při hledání své polohy ve chvíli, kdy panuje snížená viditelnost, nelze ale identifikovat a zaměřit záchytné body.



GPS a komunikace s mapou

GPS - jak jít podle GPS a příprava u PC


Článek byl převzat z časopisu SNOW 51.