Tři údolí krok za krokem (1. díl): co skrývají ohromná čísla

Tři údolí krok za krokem (2. díl): Les Menuires

Tři údolí krok za krokem (3. díl): Val Thorens

Tři údolí krok za krokem (4. díl): Mottaret

Tři údolí krok za krokem (5. díl): Méribel

Tři údolí krok za krokem (6. díl): Courchevel

Tři údolí krok za krokem (7. díl): La Tania



Popis jednotlivých dílčích areálů začínám u Les Menuires, které leží v údolí Belleville a v „oficiální“ nadmořské výšce 1 850 metrů. A to z toho důvodu, že tato stanice je mezi českými lyžaři a cestovními kancelářemi z celé oblasti Tří údolí nejvyhledávanější. Je to dáno hlavně tím, že ceny v tomto původně „odborářském“ panelákovém středisku z 60. a 70. let, s několika megalomanskými stavbami z té doby, jsou z celých 3V jednoznačně nejnižší. A to i znatelně nižší, než ve stejném údolí ležícím Val Thorens, které je jen o pár kilometrů dál a dalších 450 metrů výše. Přitom napojení na celou oblast, tzn. na sousedící Val Thorens a za hřebenem ležící Meribel a Mottaret, je velmi rychlé. Díky nadmořské výšce je zde záruka sněhu až do jara. Středisko se rozprostírá na západním svahu, takže v případě slunečného počasí je zde světlo dlouho do večera, přičemž jednotlivé rezidence na sebe nejsou naskládány tak natěsno, jak je tomu ve Val Thorens. Z ekonomického hlediska poměru cena/výkon je Les Menuires nejvýhodnější volbou pro ubytování ve 3V. Architektonickou dominantou střediska je kostel s velmi netypickou věží.

Lyžařská oblast Les Menuires zahrnuje 160 km sjezdovek, které se nachází v nadmořské výšce 1 400 až 2 850 metrů, přičemž převýšení většiny svahů je okolo 1 100 metrů. Vzhledem k tomu, že zhruba tři čtvrtiny sjezdovek se nalézají na západním svahu horského hřebene, je lyžování v Les Menuires kvůli této jednostranné orientaci z celé oblasti 3V nejnudnější. Sjezdovky jsou zde také nejvíce vystaveny odpolednímu slunci, což je v lednu a únoru při nízkých teplotách příjemné. Zato v březnu s vyššími teplotami a delším dnem níže položené sjezdovky odpoledne znatelně měknou. Navíc, až na dojezd jediné nejníže položené sjezdovky, jsou všechny svahy nad hranicí lesa, takže ani vizuální pestrost terénů není moc zajímavá.



Při pěším pohybu po středisku lze využít 3 místních bezplatných skibusových linek. Což doporučuji v případě, že bydlíte dále a výše od centra, protože Les Menures je vcelku roztáhlé, na délku zhruba 2,5 kilometru, a mezi jednotlivými rezidencemi a částmi střediska jsou výškové rozdíly až 250 m. V centrální části lze také využít osobní kabinovou lanovku do části Preyerand, které jezdí až do půlnoci, nebo šikmý pozemní výtah z centra k rezidenci Brelin.

U obou základních lyžařských výchozích bodů v Les Menuires je vysoká koncentrace restaurací, občerstvení, barů a obchodů, přičemž nějaký obchod lze nalézt obvykle do 300 m od každé rezidence. Tamtéž se také nacházejí sportovní a relaxační centra.


Les Menuires - centrum a La Masse

Mont de la Chambre

Zhruba polovina sjezdovek oblasti se nachází přímo nad Les Menuires, přičemž páteřní lanovky vycházejí ze dvou lyžařských „náměstíček“, které leží v lyžařském dojezdovém dosahu velké části hlavně výše položených ubytovacích kapacit. Ti lyžaři, pro které je jednodušší sjet od rezidence na dno údolí, se tak do těchto výchozích bodů dostanou 3 přibližovacími lanovkami, z nichž jsou dnes již dvě rychlé.



Na samotný hlavní hřeben, z něhož lze pak přejet i do Val Thorens nebo Meribelu a Mottaretu, vede nejrychlejší cesta dvěma sekcemi (průběžné) kabinky Bruyéres, nicméně pohodlnější je šestisedačka s bublinou (jedna z mála) Mont de la Chambre, k níž je ovšem nutné s dostat pomocí níže položených lanovek. Obě tyto páteřní lanovky, u nichž je nutné ráno počítat s menšími frontami, se sbíhají na vrcholu Mont de la Chambre (2 850 m n. m.), který je hlavní místní křižovatkou a z něhož je nádherná vyhlídka na prostřední údolí oblasti a Mont Blanc v pozadí. Zde můžete zvolit návrat zpět několika sjezdovkami do Les Menuires, nebo můžete spojkou po hřebeni přejet do Val Thorens. Pokud chcete pokračovat směr Meribel a Courchevel, tak máte možnost volby ze dvou červených sjezdovek.


Les Menuires - spojovací lanovkou do centra

Z vrcholu Mont de la Chambre vede dolů do Les Meniures široká a velmi svižná modrá carvingová sjezdovka stejného jména, na které je ale nutné odpoledne počítat s návalem, protože se jedná o jednu z hlavních návratových sjezdovek. Výrazně méně vytížené jsou dvě paralelní užší červené, na rozdíl od další červené, David Douillet, která je zase výrazně širší a členitější. Z vrcholu taktéž vede náročná černá Léo Lacroix, ale ta vzhledem k absenci zasněžování, minimální úpravě a permanentním boulím asi jen velmi zřídka stojí za sjetí.

Z mezistanice kabinky dolů do střediska jsou již svahy nadmíru frekventované, proto je nutné je brát jako dojezdové. Odpoledne, zvláště zjara, kvůli poloze přímo proti slunci, také velmi rozbité. Ty bez zasněžování jsou obvykle už v půlce března mimo provoz.

Díky tomu, že sedačka Sunny Express nevede až na hřeben, je lyžaři celkem málo využívaná. Přitom je vhodné ji použít jako rychlý přístup na spodní část prázdné a obvykle špičkově urolbované červené David Douillet. Pozor, černá varianta je neupravovaný boulový svah.

Naprosto opomíjenou sjezdovkou je Boulevard des Échauds s minimem lyžařů podél pomy Montaulever, která je ovšem jednou z nejlepších v Les Menuires. Jedná se sice o užší, ale co do sklonu a náročnosti velmi rychlou a členitou modro-červenou.


Les Menuires a kýble

3 Marches

Dalším významným, níže položeným přejezdovým bodem směr Meribel a Courchevel, je vrchol 3 Marches, kam se z centrálního náměstíčka dostanete kabinkou a následnou rychlou sedačkou. Odsud je možné na lyžích dojet až do vesničky St. Martin (1 400 m), která leží na okraji oblasti a která si stále zachovává svůj savojský ráz a klid, na rozdíl od panelákového a rušného Les Menuires.



Černým koněm oblasti Les Menuires je rychlá šestka Becca. Díky tomu, že na vrcholové stanici nemá přejezdový bod do jiného údolí, leží přesto, že se kolem ní vinou 3 modro-červené sjezdovky, naprosto stranou zájmu lyžařů. I vzhledem k nadmořské výšce jsou zde sjezdovky až do pozdního odpoledne ve špičkovém stavu a je zde možné se naplno „dojezdit“ až do zavíračky, s následným dojezdem do celého Les Menuires. Zde se také nachází rozsáhlý snowpark včetně skicrossové tratě.

Naopak okolo vedlejší sedačky Roc des 3 Marches se nalézají sjezdovky, které jsou celý den vytíženy, protože jde o hlavní spojnice z přejezdového vrcholu. Proto bývá členitá a velmi pěkná červená Allamands v odpoledních hodinách v prudších pasážích dost rozbitá, stejně jako následný modrý sjezd až dolů do střediska, který je tím absolutně nejvytíženějším v Les Menuires.

Okolo bubliny Granges vede v horní pasáži krásná široká carvingová dálnice, která se na dojezdu mění v zelenou placku a odkud lze rychlým traverzem pokračovat až nad St. Martin.


Les Menuires - 3 Marches

St. Martin

V této části rozhodně stojí za projetí horní půlka areálu, protože červená Pramint je nádherná dálnice na obřákový oblouk s několika terénními zlomy a minimem lidí, sic se ve spodní části napojuje na vytíženější, ale stále velmi rychlou modrou. Jedna z nejlepších carvingových sjezdovek ve 3V. Z druhé strany sedačky St. Martin 2, dosažitelná hřebenovým přejezdem, je ještě opuštěnější červená Jerusalem, v horní části hlavního hangu velmi náročná. Ve spodní, plošší části, zábavná a hravá s množstvím terénních vln.



Dolní část areálu nad St. Martinem tvoří jen traverz po lesní cestě, který se někde v polovině zlomí do solidní sportovní modré, která ač leží už v nízké nadmořské výšce, tak i přes relativně vysoké teploty bývá po celý den většinou ve velmi dobrém stavu.

Z horní stanice lanovky St. Martin 2 vede asi také nejdelší místní traverz Gros Tougne, který lyžaře při návratu z vedlejšího údolí Meribel/Mottaret z okrajových přejezdových bodů dovede přímo do centra Les Menuires. Samotná původní vesnička St. Martin stojí za krátkou návštěvu nebo posezení už jen pro zcela jinou, autentičtější atmosféru, než jaká panuje v ostatních, uměle vybudovaných moderních lyžařských stanicích celé oblasti.


Les Menuires - Col de la Chambre a pohled směr St. Martin

La Masse

Lyžařskou výkladní skříní oblasti Les Menuires je vrchol a vyhlídkový bod La Masse (2 804 m), ležící na druhé straně údolí, jakoby naproti středisku. Vzhledem k orientaci svahů po slunci zde zůstává v horním kotli vysoká kvalita sněhu až do pozdního odpoledne. Páteřními přepravními zařízeními v tomto sektoru jsou dvě kabinky, obsluhující většinu sjezdovek. Jsou zde i dvě naprosto předpotopní a pomalé sedačky, které doporučuji využít pouze v případě, že hodláte místo lyžování v klidu a dlouze rozjímat. Z vrcholu La Masse vede svižná červená proměnlivého sklonu, ve spodní části s několika variantami. Na vrcholu začíná i neupravovaný, asi 500 m dlouhý boulový svah, stejně jako letošní novinka, modrá varianta horní části páteřního červeného svahu.



Ve spodním sektoru La Masse je páteřní sjezdovkou modrá Vallons, které by spíše slušela barva červená, spojovací Mur Rouge možná i černá. Objízdná Les Enverse je pohodová a nudná modrá se zelený dojezdovým traverzem na páteřní sjezdovku. Ve spodní části La Masse jsou i dvě velmi náročné černé sjezdovky, které ale v případě, že jsou upraveny, rozhodně stojí za to. Jedna z nich je dostupná pouze pomou.


Les Menuires - večer na La Masse

Vzhledem k tomu, že La Masse je bokem od všech hlavních lyžařských tahů 3V, tak sjezdovky zde v pozdním odpoledni zejí především v horní části naprostou prázdnotou. Proto je dalším vhodným místem pro zakončení lyžařského dne v tomto údolí.

Zpět k ubytovacím kapacitám se lze při návratu přes údolí dostat opět za použití přibližovacích sedaček, které stejně jako centrální rychlá šestka Les Menuires nad hlavním dojezdovým svahem do střediska fungují ještě 20 minut po uzavření ostatních lanovek tak, aby se opoždění lyžaři měli šanci dostat ze všech stran a dojezdů do příslušných částí střediska ke svým rezidencím.

Ze dna údolí vede do centra Les Menuires zajímavá, ale pomalá košová oběžná lanovka, lyžaři dle charakteristického vzhledu nazývaná „kýble“, která ale slouží spíše pěším turistům.



Val Thorens


Pokračování čtěte v článku Tři údolí krok za krokem (3. díl): Val Thorens