Tento článek obsahuje dlouhodobě platné informace a byl aktualizován 14. 8. 2015 (Petr Socha).

Příprava

Ještě dříve, než se vypravíte do prodejny, je dobré si odpovědět na základní otázky ohledně vašich stávajících dovedností a preferencí: Kolik toho na lyžích umím, jak jsem vybavený fyzicky a pohybově, kolik toho obvykle najezdím (kolikrát za zimu stojím na lyžích), kde převážně jezdím (náročnost terénů, upravené tratě, volný terén), čím pro mě lyžování je (pohodová dovolená, sportovní vyžití), jaké mám ambice, lyžařské cíle…

Zejména u začínajících nelze často vše pojmenovat. Takový (ne)lyžař zatím neví, jak ho lyžování bude bavit, kolik mu bude ochotný dávat. Jindy zase neodhadneme, jaké budou naše časové nebo finanční možnosti. Přesto by výsledkem měl být co nejpřesnější upřímný profil.


Nezapomínejme také na osobnostní vývoj. Za dva či tři týdny na horách je při dobrém vedení možné udělat značný pokrok a od začátečníka se během jedné zimy přeměnit na pokročilého. Jiný se za týden nepřenese přes stádium pluhu.


Rovněž byste si měli ujasnit, zda lyže pořizujete namísto jiných (budou vaše jediné pro všechno), nebo ke stávajícím jako druhé – a proč a také na jak dlouho je plánujete mít. Nejdelší životnost a zachování původních vlastností poskytují lyže sendvičové konstrukce.


Očekáváte všestrannost, snadnou ovladatelnost, výkonnost – sportovnost, vysokou životnost nebo image? Velmi snadná ovladatelnost směřuje nejspíše k rekreační univerzálce, výkonnost k lyži sportovní, image k luxusní či módní značce…

Podle terénu můžeme lyže rozdělit do následujících škatulek:

  • upravená trať (onpiste čili sjezdovkové lyže)
  • celodenní převážně upravená, ale i rozměklá trať, případně i lehký přilehlý terén (allmountain)
  • trať i terén (širší modely allmountain)
  • převážně až výlučně terén (offpiste, freeride)
  • a další spíše už „speciální“ užití (prašan, skialpinismus, snowparky a rampa, funcarving)




Lyže na sjezdovku (jen upravená trať)

V našich podmínkách po takových sahá většina lyžařů a takové budou a rozhodně by měli vybírat lyžaři méně zdatní. Pro ty jsou určeny rekreační modely (dnes je často najdete pod eufemistickým „univerzální“). Víceméně všechny lyže na začátečnické úrovni jsou si dnes výkonnostně podobné.
Na takových rozumně zvládnete základy techniky a budete se moci pohybovat pomalu, spíše krátkými obloučky či pokusy o ně. Teprve až z nich vyrostete, pořídíte si lyže vysněné – např. sportovní, širší nebo freestylové.


Pokud je vaše lyžařská zdatnost, fyzická kondice a nasazení na vyšší úrovni vybírejte lyži méně či více sportovní. Žádná přesná hranice mezi nimi ale neexistuje – vždyť i „sportovnost“ je termín relativní. Je však dobré vědět, že běžné komerční lyže jsou dnes poměrně měkké a značně vykrojené, a tedy v běžných délkách i slušně ovladatelné. Koupě lyže pro méně zdatného lyžaře příliš náročné (kdysi uváděné ve všech příručkách jako možné nebezpečí), se tak značně snížilo. Naopak na dobré lyžaře může číhat riziko „volby pod úroveň“. Agresivní rétorika prospektů a pojmenování lyží může někdy svést k jejich přecenění, zejména při volbě kratších délek.


Lyžař na úrovni by měl sáhnout po lyžích delších, méně vykrojených a sportovních, přičemž by si měl být vědom toho, že v běžné nabídce najde jen lyže dobře točivé (rádius pod 20 metrů), se kterými zvládne i kratší oblouky.


Obrovsky populární jsou u nás slalomky, tedy lyže značně vykrojené do délky 165 až 170 cm. Tyto lyže jsou hodně točivé a určené především pro krátké oblouky. Mnozí je coby lyže velmi snadno zatáčející používají univerzálně i k rychlejší jízdě. Radikální tvar a kratší délka ale mohou znamenat horší vlastnosti v přímé jízdě a nižší stabilitu v rychlosti.



Výška a váha lyžaře

Rekreační jezdec běžných parametrů, který správně vybere úroveň lyže, obvykle nemívá s výběrem problémy. Zásadní vliv mají tyto parametry jen u extrémů. Lyže ovšem při jízdě nepozná, jak je její jezdec velký/malý a kolik váží. Reaguje na síly, které na ni působí. Lehký a rychlý jezdec, třeba závodící žena, tak dokáže generovat větší síly než těžký, ale pomalý začátečník nebo rekreant.

Platí, že lehčí lyžař, pokud nejezdí extrémně dobře a rychle, produkuje nižší síly přenášené do lyží, a tak užije lyže spíše kratší a měkčí. Takové bývají lyže pod 150 cm u dámských modelů i delší.

Hůře na tom může být těžká váha. Velký lyžař působí na lyže delšími pákami a větší vahou, takže při stejných rychlostech jako malý a lehký zatěžuje lyže více. To vyžaduje lyži trochu delší a v případě lyžařů hodně těžkých i tvrdší. Nejlepším řešením je sáhnout po lyži dost výkonné, tedy sportovní, a navíc s klasickou sendvičovou konstrukcí, která si původní tuhost v ohybu i další důležité vlastnosti uchovává nejdéle. Posouzení tvrdosti lyže v obchodě však vyžaduje poměrně dost zkušeností.



Šířka lyží

Nová doba přinesla i zcela zásadní změnu dalšího parametru – šířky lyží. Ani v tomto kdysi volba nebyla, dnes je to u lyží kritérium skoro nejdůležitější.


Šířky sjezdovkových lyží se pohybují od (nejčastěji) 66 mm ve středu lyže výše. Za rozumnou horní hranici pro jízdu na tvrdé pistě lze považovat asi 74-75 mm. Po sjezdovkách lze samozřejmě sjíždět i na lyžích mnohem širších, ale zkušenost i praxe včetně závodního lyžování ukazuje, že pro zachování sjezdovkového charakteru lyží a jejich optimální funkčnost na upravených, tedy u nás mnohdy velmi tvrdých tratích, je nepřehnaná šířka nejvhodnější. Stejně tak je nejlepší pro začátečníky i pro pokročilé, kteří chtějí správnou techniku pilovat. Tyto „úzké“ lyže na našem trhu i v půjčovnách dominují, a tak většina nevyhraněných lyžařů právě po takových sahá.

Stále se zdá, že roste segment širších lyží, který ale míří na "normální" lyžaře. Čili že širší lyže stále nacházejí širší uplatnění. Progresivní lyžaři, kterým samotná sjezdovka nestačí, nebo ti, kdo rádi nebo často lyžují v rozměklém odpoledním sněhu, mohou sahat i po širších lyžích. Možnost jejich použití na sjezdových tratích rozšiřují stále se rozvíjející technologie, konkrétně třeba optimalizace podélné a torzní tuhosti či rocker a délka efektivní hrany. Problémem tak nemusí být ani lyže široká 90 mm a podle gusta i širší.

Délka lyží

A teprve nyní se propracováváme k délce. Přitom kdysi to bývalo to hlavní, co kupující mohl ovlivnit, ještě nedávno zněla mantra carvingových lyží – „po bradu“, dnes ale máme tolik typů lyží pro různá určení (v délkách 65 až 215 cm, v obchodech obvykle 140 až 185 cm), že chňapnout jakoukoliv lyži a paušálně ji poměřovat s postavou není správné.

Velmi přibližně platí, že začátečník bude spokojený na délce 140 až 160 cm. Nejběžnější délky pro pokročilého budou do 160 cm u žen a 160 – 175 cm u mužů. Od 180 cm výše už půjde ten, kdo ví co chce (vždy uvažujeme osobu neextrémních parametrů, tedy zhruba 150 – 200 cm, 40 – 100 kg).


Hodně vykrojené lyže charakteru slalomky, tedy do nějakých 13 – 14 m rádiusu, budou při typickém používání na kratší oblouky vhodné kratší, od 160 cm (ženy) do 165 cm (muži). Lyže méně vykrojené (R 17 – 19 m, racecarvery, „obřačky“) pro rychlejší jízdu a delší oblouky volte zase delší, až přes 180 cm.


Paušálně se dá říci, že danému člověku bude vyhovovat konkrétní lyže v délkovém rozmezí 10 cm, bližší upřesnění už ale často nelze provést jinde než za jízdy na sněhu. Pokud to nejde, méně zdatný by měl jít spíše níž. Možná by šlo říci „dokud jste v pohodě jen na modrých, berte spíš kratší délky daného modelu. Zdatný lyžař zvládne a často i ocení délky větší.

S délkami zamíchal rocker. Zejména u lyží z kategorie allmountain či freeride můžeme snadno narazit na lyži dlouhou, která se chová jako krátká. Ideální je lyži vyzkoušet – můžete dojít k tomu, že si koupíte o 20 i více centimetrů delší lyži, než jste sami.



Slalomky

Kratší a výrazněji krojené slalomky jsou určeny pro jízdu v obloucích o kratších ráduisech. V Česku jsou velmi oblíbené a diskuze o nich je značně protichůdná. Koho zajímají, podívejte se na článek Slalomky od A do Z!.

Obřačky

Lyžaři jsou často vnímány jako jakýsi opak slalomek, ale v současné době - pokud tedy mluvíme o obřačkách komerčních, určených pro volný prodej civilním lyžařům - jsou to už obvykle vysoce univerzální sportovní lyže na upravenou pistu. V současné době poměrně aktuální téma, protože výrobci zareagovaly na změny regulí FIS a přinesly paletu modelů pro závodníky nižších soutěží a nadšence. Více k tématu najdete v samostatných článcích:

Obřačka živá i mrtvá

Rozevřené nůžky

Mýty a pověry o obřačkách a slalomkách

Allmountain (trať > terén)

Lyžař lyžující do odpoledne je mnohdy uvězněn na rozjetých a měkkých sjezdovkách, které - byť jsou stále sjezdovými tratěmi - vykazují zcela odlišná specifika než ranní pista. Leckdo také nechce zůstávat na upiglované pistě a rád by si ochutnal trochu „toho frýrajdu“. Pokud tedy chce své jediné lyže sice pořád hlavně na tratě, ale příležitostně do měkka nebo i mimo, může zůstat u 74-75 mm, ale uvážit by mohl i 80 až 90 mm – podle podílu převládající tvrdosti sjezdovek či osobních preferencí. V takovém případě už se z oblasti sjezdovkové dostává k hybridům, tzv. allmountainům, tedy lyžím „pro celou horu“, které by bylo možná lépe definovat jako lyže „pro celý den“. Tyto stále relativně úzké lyže ještě v terénu žádnou velkou parádu nenadělají, ale pro odměklou, rozježděnou, ráno lehce zasněženou apod. sjezdovku dokážou být maximálně vděčné. Doporučují se také sovám, které si rády užijí nočního života, aby se poté vydaly na již ne ideální polední či odpolední sjezdovku.

Test allmountainů 2015/16 najdete v časopise SNOW 91, který vychází v listopadu 2015.

Allmountain (trať = terén)

Není to už právě typické sjezdovkové použití, resp. jen málokdo si ještě širší lyži koupí jako svou jedinou. Tyto širší allmountainy přes 90 mm šířky bývají už většinou přizpůsobené specifikám jízdy ve volném terénu - přesto ale znějí hlasy, potvrzené vícero výrobci, které i lyže přes 90 mm určují pro obvyklé použití - univerzální sjíždění. Na upravené trati přitom mnohé nejnovější modely dobře vedou i drží. Bývají znatelně lehčí než sportovní lyže sjezdovkové a při značném vykrojení – obvykle 18 – 24 metrů – mohou být i dobře točivé. Jejich čas ale u nás teprve musí nastat a s ohledem na přírodní podmínky a možnosti bude zájem o ně omezený. Přesněji řečeno jako o lyže jediné. Zejména v šířkách směrem k 90 mm jsou pro častějšího návštěvníka Alp velmi vhodným doplňkem jeho lyží sjezdovkových. Tyto allmountainy bývají na úrovni kvalitních lyží sportovních a v cenové hladině rekreačních univerzálek je nenajdeme.



Speciální lyže na pistu

Krátké

Koncem 90. let vyvrcholila v rámci celkového zkracování lyží popularita těch nejkratších, pod 100 cm délky. Sice se toto spíše zábavné nářadí ukázalo jako omezeně použitelné k tomu, jak běžně chápeme lyžování, ale od té doby zůstávají v omezené míře na trhu. Často se propagují jako geniální výukový prostředek, neboť zatočit na nich lze prakticky bez technického návodu, doslova intuitivně. Jejich krátkost (65–100 cm) znamená ale i omezenou předozadní stabilitu a poměrně vysoké nároky na rovnováhu. Tyto kraťásky mohou být vhodné pro cílený nácvik pod odborným vedením, případně pro zcela neambiciózního klouzače, který se spíš touží spontánně vyřádit někde na placaté loučce.

Fun

Nadstandardně vysoká známost a rozšířenost tzv. funcarvingu je českým specifikem. Přibližně řečeno sjíždění na značně krátkých a extrémně krojených lyžích, obvykle bez holí a se snahou o odvážné až maximální náklony. Kdysi takový způsob jízdy ohlašoval a propagoval carvingovou revoluci, dnes zůstává – snad až neoprávněně – na okraji zájmu. Propaguje poněkud specifické lyže, od kraťásků po funcarvery, tedy kratší a krojenější verze slalomek s rádiusy i znatelně pod 10 metrů. Běžně je ale v obchodech nekoupíme, nejspíše se s nimi setkáte u specialistů nabízejících i kursy funcarvingu coby lehce specifické odnože zatáčení na lyžích.

S následujícími kategoriemi se přesouváme ze sjezdovek do stále populárnějších snowparků a mimo sjezdovky. Džungle parametrů v těchto kategoriích je ještě neprostupnější, než u lyží sjezdovkových a allmountainů.



Značka

Pro nevyhraněného lyžaře není příliš vhodné fixovat se bez významného důvodu na určitou značku. Jednak se tím zbytečně zužuje výběr, jednak jsou si srovnatelné lyže různých značek hodně podobné. Pokud ale jezdec už náročný hledá kvalitu a trvanlivost, má určitou logiku soustředění na některé značky malosériové, zhotovující všechny své modely se sendvičovou konstrukcí. Trochu by je snad šlo přirovnat k prémiovým značkám automobilů. Také u nich je cena vysoká, ale konstrukce, vlastnosti i životnost ji (jistě, jak pro koho) ospravedlňují. Běžný uživatel lyží na úrovni 10 – 15 tisíc korun se ale při výběru na značku skutečně fixovat nemusí.

Definitivní výběr

I když zvážíte vše a naučíte se katalogy nazpaměť, pořád budou konkrétní lyže kočkou v pytli. Co pro její odhalení můžeme udělat?

1. Testy v časopisech a na internetu poslouží jako jeden ze zdrojů, jsou vhodné jako doplnění informací. A jelikož lyže se v posledních letech nevyvíjí nijak překotně, lze se leckdy opřít o testy i z minulého či minulých ročníků. Mnoho testů lyží najdete v sekci Testy lyží!

2. Diskuze na webu mnohdy obsahují skutečně nezávislé informace, obvykle ale odrážejí jen názor a zkušenost jednoho lyžaře. Převládající anonymita nemoderovaných diskuzí znamená, že ani tady nemáme záruku kompetentnosti, nestrannosti a objektivity. Neznalý návštěvník nemusí vždy odhalit nadsázku a ironii, kterou komunita kmenových diskutérů považuje za zřejmou.
Z diskuze na SNOW.cz se tématu věnují zejména dvě fóra: poradna před nákupem a osobní zkušenosti a recenze.

3. Testování na sněhu je koruna a vrchol každého pořádného rozhodování. Možností lyže si vyzkoušet na sněhu je stále více a kupovat lyže, zejména dražší, bez vyzkoušení na sněhu by mělo být spíš výjimkou. Nikdo vám neřekne líp, zda vám lyže sedí než vy sami. Jde o vaše peníze, vaše lyžování, vaše pocity. Z firemních testovaček si můžete vybrat v kalendáři, pokud máte ambice testovat s týmem časopisu SNOW, kontaktujte redakci.

Při výběru nezapomeňte ani na perspektivu. Lyže nejsou výrobek na dnešek, nýbrž i do budoucna. Budete se zlepšovat, požadovat od nich stále víc a víc si dokážete i brát. Musí vám tedy po dobu, kdy je budete používat, stačit. Levné z hypermarketu nebo vysloužilci na hranici smrti takovou rezervu nemají nebo mít nemusejí. Čím víc toho umíte, tím víc vás takové nedostatečné lyže brzdí ve vývoji a tím víc se šidíte.

Nelze rovněž nepřipomenout, že lyže, a to i kvalitní a drahé, jsou jen tak dobré, jak dobrý je stav jejich hran a skluznice. Dobře nabroušení lyže kolikrát promění nepoužitelnou lyži v mazlíčka a naopak. Nejlevnější způsob, jak si pořídit lepší lyže, je jejich kvalitní servis! Nanejvýš za pár stovek a pokud možno průběžně.

Tip SNOW: Servis lyží se selvou 30 % a více najdete na Skipasomat.cz!



A co cena? Neměla být na začátku úvah? Jistě, cena jako kritérium bude napříč prostupovat úvahy. Je ale natolik individuální, že ji pro správný postup záměrně ponecháváme stranou. Vysloveně přímá úměra sice neplatí, ale levná lyže bude takřka určitě méně kvalitní a životná než drahá téže značky. Ale pozor, i levná lyže má svého spokojeného jezdce a samotná cena nezaručuje například vysokou životnost.



Kompletní přehled všech typů lyží najdete v sekci Market!

Kompletní testy lyží z časopisu SNOW najdete v sekci Testy!


Článek Jak vybrat lyžařské boty
Článek Jak vybrat lyžařské hole
Článek Jak vybrat lyžařskou přilbu
Článek Jak vybrat lyžařské brýle
Článek Jak vybrat lyžařské chrániče
Článek Jak vybrat dětské lyže, boty a hole