THE NORTH FACE SKI CHALLENGE

Mezi rozhodčími totiž byly osobnosti jako Phil Dion, jeden z průkopníků newschool lyžování a nyní týmový manažer pro Dynastar, Thomas Diet - pro rider Dynastaru, Aurelien Ducroz – vítěz loňského Xtreme Verbier nebo Engadin Snow (Dynastar, Lange) nebo Fabien Cataneo bývalý kouč Candide Thovexe.

Podmínky

Z Prahy jsme vyráželi 14. prosince ve složení Ondra Beneš, Pepé Kalenský, Mišo Oško (SK) a já jako řidič, fotograf, reportážník a jiná potřebná podpora v jedné osobě.

Po dlouhé cestě jsme začali být trochu skeptičtí vůči podmínkám. JP Baralo (duchovní otec a organizátor ski challenge) sice sliboval, že sníh bude a že se nemusíme bát zrušení akce, ale ještě 30 km před cílem jsme o jeho slovech pochybovali. Ubytovali jsme se ve slušném mezonetovém apartmánku a právě jsme si libovali, jaký nám organizátoři poskytli komfort, že snad ani každý svůj pokoj nepotřebujeme, když se dovnitř nahrnula trojice divně mluvících lidí. Na první pohled tady byli ze stejného důvodu jako my - dorazila finská výprava, tak jsme se museli trochu uskromnit co se zabraného prostoru týká.

Antti-Jussi Kempainen na trubce připomínající klasický rainbow rail. AJ celkově vyhrál The North Face ski challenge a ve freestylu skončil druhý, foto Luboš Sušila/SNOW.CZ

Druhý den ráno jsme zařídili formality v kanceláři závodu a šli se rozjezdit. Sněhová situace byla opravdu mizerná, všude byly vidět kameny a skály, ale sjezdovky byly připraveny dobře. Jenže nikdo z nás do Alp nejezdí kvůli sjezdovkám a protože park ještě nebyl připravený (po pravdě, nejednoho z nás napadlo, že snad ani připravený nebude) začali jsme sondovat možnosti mimo sjezdovky. Našli jsme pár míst, kde se sněhová pokrývka zdála být dost vysoká a smál se na nás jiskřící prašan. Všchno vypadalo dobře i při šlapání, sněhu bylo po kolena a než se člověk někam dostal stálo ho to stejně sil jako za normálních podmínek. Rozdíl tady však byl. Snad každá jízda, ať byla sebekratší byla potrestána dírou do skluznice. Klukům to na rozdíl ode mě nevadilo, tak jsme vyfotili i pár fotek. Večer jsme ještě mrkli na finské video a Pepé s Ondrou začali být trochu nesví. Oshi byl v klidu, protože jej freestyle v podstatě nezajímá

Michal Oško při tréninku na závod. Rozcvička spočívala ve snaze najít místa, kde by mohl zaprášit	Jeden z mini lyžařů. V nejmladší kategorii soutěžili 12ti a 13ti leté děti	Jeden z rotujících neznámých bojovníků v nejstarší kategorii, 3x foto Luboš Sušila/SNOW.CZ

Ski with the boss

První závodní den z cekových tří byl vyhrazen disciplíně nazvané „ski with the boss“. Všech 67 jezdců se po jednom předvedlo všem pěti rozhodčím, kteří posuzovali, jak kdo lyžuje. Lyžování zde bylo bráno v původní alpské podobě - sjezd z kopce s lyžemi na sněhu. Je třeba říct, že to většina jezdců nebrala úplně vážně. Vážně to však brali rozhodčí a to se dost projevilo v konečném pořadí. Tato část měla při sčítání úplně stejnou váhu, jako výsledky freestylu, který se jel další den.

Ondra Beneš transfer na rail. V tréninku freestylu vypadali Ondra i Pepé hodně nadějně, ale ostré jízdy se ani jednomu moc nepovedly, foto Luboš Sušila/SNOW.CZ

Freestyle

Druhý soutěžní den se jel slopestyle. Nikdo nečekal exkluzivní podmínky. Sněhu bylo málo a ještě den předem nebylo po parku ani památky. Slopestyle se však jel a na tu sněhovou bídu dost dobrý. Pak  už přišlo vyhlášení výsledků, protože freeridový den byl pro nepříznivé podmínky zrušený.

V celkovém hodnocení se projevilo to, co jsem zmiňoval – rozhodla jízda po sjezdovce. I když Okko s přehledem vyhrál slopestyle (4,5 bodu proti 4,2, které dostal AJ), celkovým vítězem se stal Antti-Jussi díky výsledku 4,2 z prvního dne (Oskari měl 3,5).

Bližší pohled na freestylový den najdete tady na SNOW.CZ za pár dní.

Fotogalerii z celé akce najdete tady.

Výsledky

Kategorie 1988-90

1    AJ Kemppainen
2    Oskari Raitanen
3    Baptiste Causse

Kategorie 1991-92

1    Joffrey Pollet Villard
2    Jérémy Pancras
3    Arthur Napoly

Kategorie 1993-94

1    Maxime Fornier
2    Jonathan Bertoni
3    Léo Slemett a Jessy Cornu   

V ostatních dvou kategoriích nastala podobná situace jako v nejstarší s tím rozdílem, že všechna přední místa (1.-3. místo v kategorii 91-92 a 1 a 2. místo v kategorii nejmladší!) obsadili mladí ďáblíci z La Clusaz . Je vidět, že v horách poblíž Annecy se o následovníky Candide Thovexe bát nemusí.

Freeride

Zrušený freeridový den jsme využili jak jinak než pro freeride, tentokrát však náš soukromý. Val Thorens je obrovský kotel omotaný spletí lanovek a když je dost sněhu je tu možností jak… Na druhou stranu je tady třeba víc sněhu než v oblastech s travnatým podkladem, protože je všude plno kamení. Vypravili jsme se tedy za kopec směrem na Méribel, kde bylo o poznání víc bílo a méně vykukujících skal, navíc přes noc napadlo něco sněhu a hlavně tady svítilo slunce, což se o Val Thorens napěchovaném mlhou říct nedalo. O co méně šutrů bylo vidět o to horší byly záseky v našich skluznicích. No ale pár fotek jsme udělali a Oshiho noha to taky přežila i když jsem o něj měl chvíli docela strach.

Oshi práší šutry-nešutry. Poslední den se ve Val Thorens válela mlha hustá tak, že by se dala krájet, ale za kopcem v Meribel bylo nádherně a svahy zdobil poprašek čerstvého sněhu, foto Luboš Sušila/SNOW.CZ

Odpoledne jsme se sbalili a vyrazili směr Davos, kde jsme hodlali navštívit kamarády na SNOW-freeskiing.cz/sk lavinový kemp…

Fotogalerii, pokračování tohoto článku a další informace a rozhovory z The North Face ski challenge najdete brzy zase tady na SNOW.CZ a také v papírovém SNOW 32 (březen).

Slušnou nálož fotek najdete ve fotogalerii

Další info o akci najdete na prodigyskicha­llenge.com