SNOWbiz - články

Nejde o lehkou ani kdovíjak fascinující misi. Přesto, bez aktivního vytváření nových zákazníků se lyžování neuzdraví.

Jak ty slavné kameny se valí lyžařským světem nová marketingová strategie. Je zadarmo, zábavná, a – navzdory virovému charakteru – netřeba s ní chodit k doktorovi.

Skiareály jsou nuceny přehodnocovat a inovovat své marketingové nástroje ve snaze pozvednout návštěvnost – na svých webových stránkách i u pokladen.

Velká recese po roce 2008 ve svých následcích ovlivňovala mnohé aspekty globálního horského byznysu. Připomeňme si tehdejší úvahy.

Kruh uzavřen: budoucnost lyžování, má-li být radostná, leží v jeho návratu do minulosti.

Lyžařů v první dekádě 21. století globálně ubývá. Obchodníkům nerostou prodeje lyží, resortům skipasů. Nabídka čehokoli v branži výrazně převyšuje poptávku. Střediska expandují pouze na úkor jiných.

Co kdysi bývalo hájenou doménou sportovně založených, sníh a zimní klid milujících dobrodruhů, zmutovalo během posledních dekád do destruktivní formy průmyslového turismu prodávajícího nejširším masám domnělý životní styl.

Málo viditelná tragédie obchodního úspěchu severoamerických horských resortů: poučíme se z ní, anebo si ji jednou prožijeme na vlastní kůži?

Prostranství před kavárnou Starbucks na náměstí známého coloradského střediska osvětlují v šeru mrazivého podvečera tančící plameny. Nad ohněm si ohřívá ruce starší muž hovořící s asi tuctem okolo stojících zvědavců. Je oblečený do indiánského pláště z červené vlny, na hlavě má čepici z vlčí kožešiny, na nohou podobně chlupaté boty. Svému publiku v...

Počítání lyžařských dní se stalo primárním barometrem ekonomického zdraví branže – jakýmsi hrubým domácím produktem horkého byznysu.

Střediskoví marketéři nadále s přiměřeným úspěchem rozesílají tištěný obsah svých kampaní do klasických poštovních schránek – tím, že snižují objem a zvyšují kreativitu a záměr.

Praktické pohledy na náklady spojené s investováním – nebo neinvestováním – do nejnovějšího softwaru a na to, co může přinést budoucnost.

Skiareály jsou často posuzovány podle vybavenosti své základny, kvality terénu či systému lanovek. Stejně důležitým měřítkem je však čas, který čtyřčlenná rodina potřebuje k tomu, aby se z hotelu nebo parkoviště přemístila na lanovku.

Stále více horských středisek přechází z praktických důvodů na výhradně bezhotovostní transakce.

Pokud jde o úspěšný horskostřediskový provoz – zimní nebo letní –, zisk je pouze jednou částí mozaiky.

Ředitel kalifornského střediska Sierra-at-Tahoe John Rice popisuje nezměrné úsilí o obnovu jejich provozu po ničivém požáru Caldor a zmiňuje nečekané lekce, které se vynořily v oblasti environmentální a sociální odolnosti.

Zatímco zimní část své nabídky mají horská střediska tradičně dobře zpracovánu a je pro jejich zákazníky poměrně dobře srozumitelná, prodat svůj letní sortiment bývá často o poznání složitější. Jak vyniknout mimo hlavní sezónu?

Umělá inteligence je možným novým nejlepším pomocníkem marketingu horských středisek; současně vládne potenciálem stát se jejich novým nejhorším záškodníkem. Jak identifikovat rizika a využít příležitosti AI?

Lyžařská střediska po celém světě zlepšují služby svým zákazníkům – a sbírají cenná data – pomocí chytřejších a pro hosty přívětivějších chatovacích platforem s umělou inteligencí.

Soudobý zvýšený příliv nových účastníků outdoorových pobytů je příležitostí, kterou mohou horská střediska dobře využít – nyní i později.