SNOWbiz - články

Marketéři se poměrně často zaobírají detailními ohledy, jež zůstávají mimo spontánní vjem laického konzumenta. Mám použít tohle slovo, anebo tohle druhé? Mělo by tohle být modré, nebo spíš do zelena? Je tahle věta nezbytná, anebo ji raději vyhodím? Má to logo být takhle velké, či spíš menší?

Nejde o lehkou ani kdovíjak fascinující misi. Přesto, bez aktivního vytváření nových zákazníků se lyžování neuzdraví.

Jak ty slavné kameny se valí lyžařským světem nová marketingová strategie. Je zadarmo, zábavná, a – navzdory virovému charakteru – netřeba s ní chodit k doktorovi.

Skiareály jsou nuceny přehodnocovat a inovovat své marketingové nástroje ve snaze pozvednout návštěvnost – na svých webových stránkách i u pokladen.

Velká recese po roce 2008 ve svých následcích ovlivňovala mnohé aspekty globálního horského byznysu. Připomeňme si tehdejší úvahy.

Kruh uzavřen: budoucnost lyžování, má-li být radostná, leží v jeho návratu do minulosti.

Lyžařů v první dekádě 21. století globálně ubývá. Obchodníkům nerostou prodeje lyží, resortům skipasů. Nabídka čehokoli v branži výrazně převyšuje poptávku. Střediska expandují pouze na úkor jiných.

Co kdysi bývalo hájenou doménou sportovně založených, sníh a zimní klid milujících dobrodruhů, zmutovalo během posledních dekád do destruktivní formy průmyslového turismu prodávajícího nejširším masám domnělý životní styl.

Málo viditelná tragédie obchodního úspěchu severoamerických horských resortů: poučíme se z ní, anebo si ji jednou prožijeme na vlastní kůži?

Prostranství před kavárnou Starbucks na náměstí známého coloradského střediska osvětlují v šeru mrazivého podvečera tančící plameny. Nad ohněm si ohřívá ruce starší muž hovořící s asi tuctem okolo stojících zvědavců. Je oblečený do indiánského pláště z červené vlny, na hlavě má čepici z vlčí kožešiny, na nohou podobně chlupaté boty. Svému publiku v...

Počítání lyžařských dní se stalo primárním barometrem ekonomického zdraví branže – jakýmsi hrubým domácím produktem horského byznysu.

Střediskoví marketéři nadále s přiměřeným úspěchem rozesílají tištěný obsah svých kampaní do klasických poštovních schránek – tím, že snižují objem a zvyšují kreativitu a záměr.

Praktické pohledy na náklady spojené s investováním – nebo neinvestováním – do nejnovějšího softwaru a na to, co může přinést budoucnost.

Skiareály jsou často posuzovány podle vybavenosti své základny, kvality terénu či systému lanovek. Stejně důležitým měřítkem je však čas, který čtyřčlenná rodina potřebuje k tomu, aby se z hotelu nebo parkoviště přemístila na lanovku.

Stále více horských středisek přechází z praktických důvodů na výhradně bezhotovostní transakce.

Pokud jde o úspěšný horskostřediskový provoz – zimní nebo letní –, zisk je pouze jednou částí mozaiky.

Ředitel kalifornského střediska Sierra-at-Tahoe John Rice popisuje nezměrné úsilí o obnovu jejich provozu po ničivém požáru Caldor a zmiňuje nečekané lekce, které se vynořily v oblasti environmentální a sociální odolnosti.

Zatímco zimní část své nabídky mají horská střediska tradičně dobře zpracovánu a je pro jejich zákazníky poměrně dobře srozumitelná, prodat svůj letní sortiment bývá často o poznání složitější. Jak vyniknout mimo hlavní sezónu?

Umělá inteligence je možným novým nejlepším pomocníkem marketingu horských středisek; současně vládne potenciálem stát se jejich novým nejhorším záškodníkem. Jak identifikovat rizika a využít příležitosti AI?

Lyžařská střediska po celém světě zlepšují služby svým zákazníkům – a sbírají cenná data – pomocí chytřejších a pro hosty přívětivějších chatovacích platforem s umělou inteligencí.