Piani di Bobbio aktuální report z 14.02.2026

Sjezdovky:

Do srdce Piani di Bobbio jsme se dostali rychlou osmikabinkou z parkoviště v městě Barzio. Krátkým sjezdem jsme dojeli k hlavní dopravní tepně areálu, odkud různými směry stoupají 3 lanovky pod zdejší vrcholy.

Jako první jsme vyzkoušeli lanovku Nuova Orscellera. Na nástupní boudě je upozornění, že je tato část určena zkušeným lyžařům. A ano, černá č. 3 byla opravdu prudší, ale nic tak strašného, ostatní červené byly hodně do modra. Na dalších sjezdovkách této části areálu se jezdilo v podstatě po rovině (a někdy snad i do kopce).

Už máme něco naježděno, ale takové zastoupení začínajících lyžařů (dětí a dospělých) jsme ještě nazažili. Musím podotknout, že tahle "pláňovitá" část areálu mě nezaujala. Za dobrého počasí je asi fajn na nějaké pěkné fotky, ale na sportovnější ježdění vůbec. A to nemluvím o snowboardové polovině naší party, která snad víc nosila než jezdila.

Zklamáni dosavadním vývojem jsme se kolem poledne přesunuli do Valtorty, druhé části areálu. Tady jsme si spravili chuť! Černá č. 14 byla sice zavřená, ale kombinace černé č. 11 (Tre Signori) a červené č. 10 (Nube Bianca) byla více než dostačující. Minimum lidí, manšestr i po obědě, svižná lanovka (Chiavello) a na obou sjezdovkách kratší padáky mixované modrými úseky. Hoblovali jsme tyhle dvě sjezdovky až do zavíračky, celkově moc pěkné pojezdy!

Upozorňuji, že přejezd vrchem z č. 11 na 10 je nevhodný pro snb. Mezi přejezdovými sjezdovkami č. 12 a 13 se nachází sympatický okruh pro běžkaře vč. biatlonových terčů (v amatérské variantě). Freeridové možnosti areál nenabízí.

Sněhové podmínky:

S ohledem na teplotu velmi dobré. Mix přírodního a umělého sněhu pěkně držel až do odpoledne. I když při dojezdu k lanovce Valtorta sníh později trochu "tahal" za nohy. Bohužel nás minulo typické italské azuro, spíše to bylo ve stylu názvu sjezdovky č. 10 Nube Bianca = bílá mlha. Což je patrné z fotek.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Vyzkoušeli jsme všechny lanovky. Rychlost víceméně stejná u všech, takový průměr. Bublina žádná, všechno čtyřsedačky. „První lano“ z Barzia už v 8:00. Cena za skipas 47 Euro.

Zalidněnost:

Ačkoliv jsme se při příjezdu na hlavní náměstí Piani zhrozili množstvím lidí (zvláště pak dětí), na svazích se všichni tak nějak rozprostřeli. Fronty žádné, navzdory sobotnímu provozu.

Občerstvení a aprés-ski:

Dopoledne jsme si dali kávu a štrúdl v chatě Rifugio Lecco (u sjezdovky č. 5). Moc fajn prostředí, personál i ceny. Pro obědové občerstvení jsme zvolili chatu Rifugio Centro Fondo, která na první pohled vypadala jako milá tácovka, ale jídlo na italské poměry nic moc, téměř studené. Znovu bych nešel, ceny průměr (12 - 15 euro za hlavní jídlo).

Doprava do střediska a parkování:

Do střediska se dá dostat dvěma směry - od Milána (Barzio) jako my nebo od Bergama (Valtorta). V recenzích jsem nastudoval, že o víkendech bývá hlavní parkoviště pod kabinkou Barzio plné. A protože se mi nepodařilo vyhecovat zbytek skupiny na "první lano", parkovali jsme někdy kolem 9:00 ve městě na P4 (asi 2 km od kabinky). Naštěstí skibusy pendlovaly každou chvilku, takže jsme cca 20 minut od zaparkování seděli v kabince nahoru.

Parking pod kabinkou 5 euro/den, další parkoviště ve městě zdarma (stejně jako skibus).