S. Martino di Castrozza Passo Rolle

S. Martino di Castrozza Passo Rolle - lyžování

Hlavní areál se rozpíná nad městečkem San Martino di Castrozza do jakéhosi vějíře s nejvyššími kótami Cima Tognola (2 383 m n. m.) a Punta Ces (2 225 m n. m.) a sjezdovkami směřujícími do všech světových směrů a v parádně členitém terénu, který vás bude bavit si ho znovu a znovu „ochočovat“.

Už z dálky zaujme dlouhá lesní sjezdovka z Alpe Tognola, kam jezdí ze spodního okraje města kapacitní gondolová lanovka – ve své až 60metrové šíři stéká po proměnlivém severním úbočí ve sklonu hraničícím mezi sportovním a živě rekreačním stylem jízdy. Výtečná je červená sjezdovka z vrcholu Cima Tognola se zatáčkami a kompresemi, navíc obsloužená rozhrkanou dvousedačkou odrazující masy příliš pohodlných lyžařů. Díky nadmořské výšce i stinné orientaci svahu se tu drží nejlepší sníh v celém San Martinu. Zmlsanější jezdci se dosyta vyjezdí i na sousedícím svahu Punta Ces, kam jezdí kapotovaná expresní 4sedačka. Velmi pěkná červená sjezdovka vede napravo od horní stanice, nalevo padá prudší a méně přehledná černá. Dalším lákadlem jsou dvě lesní červené tratě pod stařičkou dvousedačkou, jedoucí do nevýrazného sedélka mezi Malgou Ces a Malgou Valcigolera. Areál v okolí Malga Ces se má v budoucnosti dočkat stavby kabinové lanovky mezi Malga Ces a Passo Rolle, čímž rozšíří řadu velmi atraktivních dolomitských středisek. Samotná Malga Ces je jednou velkou školní louku a i návratová sjezdovka do města je oblíbeným tréninkovým hřištěm škol. Na opačné straně města je pak ještě malý areálek Col Verde („zelený vrch“).

Na Passo Rolle vyjíždí ze San Martina zhruba každou hodinu skibus. Tamní areál je poměrně malý a roztahaný po obou stranách hlavní silnice. Jedinou skutečně atraktivní sjezdovkou je černá Paradiso s další červenou variantou. Vše ostatní je variace na modrou, i když s velmi luxusními výhledy. Passo Rolle bývá v Dolomitech mezi premianty, které pravidelně zahajují sezónu už v listopadu.

Těšit se můžete i na den, kdy se vám navzdory vymalovanému počasí nebude chtít honit kilometry po sjezdovkách – vyjeďte na Rosettu. Milým rozptýlením vyhlídkové jízdy malou visutou kabinou na velkolepý rozhledový bod nad San Martinem je i liduprázdná dvojice širokánských modro-červených sjezdovek na spodním úseku z Col Verde do města. Tento areálek bývá osvětlený i pro večerní lyžování.

Panorama orámované divotvornou skalní skupinou Pale je bez nadsázky kouzelné a celý hřeben je umístěn tak fotogenicky, že pohlednicovou fotografii zvládne každý amatér snad kterékoliv sjezdovky. V tom nemá San Martino v Dolomitech konkurenci. Ze všeho nejkrásnější je pozdní odpoledne na Passo Rolle, kde se skalní jehlice skupiny Pale v mizejících paprscích slunce doslova rozžhaví.

Oproti většině středisek Dolomit je skutečně pobytovým střediskem, kam přes týden prakticky nikdo nedojíždí z okolí. Celé městečko, vybavené všemi praktickými obchody a službami (kromě veřejného bazénu, který je až v 11 km vzdálené Fieře) a s příjemným večerním klokotem, přejdete za čtvrt hodiny pěšky.