Kaunertaler Gletscher – aktuální report

Údolí věčného stínu
Nejzapadlejší z tyrolských ledovců má v současné době velmi dobré sněhové podmínky, zato slunce se ani za jasných dnů příliš neukazuje. Celé údolí je totiž v období slunovratu prakticky po celý den chráněno před slunečními paprsky horským masivem ve tvaru půlkruhového kráteru.
Odkaz na článek

Pěkný přehled, byl jsem tam týden před tebou a na horní třetině Norderjoch I už bylo celkem dost kamínků + při výjezdu na kotvě Weissseeferner II už ve stopě na vleku koukaly z podkladu skály. Bylo to lepší když jsi tam byla ty? Mezitím nijak nesněžilo, takže by to museli vyřešit nějak jinak.

Když jde o Kaunertal, co lze ode mne čekat jiného než pár připomínek. Řadím je tak, jak se mnou komentované body postupně vyskytují v textu.

„Modré“ sjezdovky: barva je jenom barva a rozhodující je kopec. Proto také Norderjoch II, oficiálně „modrý“, je plnohodnotný červený slalomáček, hezky fest z kopce. A další pasáže některých tratí taky moc modré nejsou, například úzký padák nad Mittestation a krátký pod ní. A pokud považuješ závodní stráň nahoře za „sjezdovku“, tak ta je ve svém středu černá jako bota.

Jenže to je špatně, není to žádná sjezdovka, jen svah upravovaný čistě k tréninku na podzim a na jaře (kdysi i v létě, bejvávalo). Sjezdovka je jen to, co je jako sjezdovka vyznačené a tam jsem v životě zapíchnutou tyč neviděl.

Levý vlek Weisssee je „rozdělen“ – jak kdy. Většinou ano, ale když jezdí jen jeden (typicky pozdní jaro), je průběžný.

Spodní část příslušné sjezdovky je i v tuto roční dobu po poledni na slunci.

„Ledové plochy“ a „mírně zledovatělá“ sjezdovka? Pochybuju, nebo si pod tímto označením představuju něco jiného. Aby něco zledovatělo, musí to obsahovat vodu, která zmrzne. Jenže stávající sníh je tak zoufale suchý, že zledovatět prostě nemůže. Maximálně by někde mohl vylézt spodní (ledovcový) led, ale ten jsem tam s výjimkou pár malých flíčků na vrcholu trasy Weissseelifte nikde neviděl.

Typický pro celý podzim je právě velmi suchý a místy až měkký, méně soudržný sníh. Tam, kde tento jemný a lehký sníh vítr odfouká, vznikají typické větrem udusané plochy, to ale není žádný „led“.

„Lyžaři se sjíždějí již před devátou“ – haha. V 7:45 jsem tento týden, kdy bylo volněji, byl posledním autem, které se dostalo do první řady hned u sněhu. První hned po půl osmé, pokud nepočítám zaparkovaná obytka.

Konstatování, že tratě „jsou“ volné a že „nejzalidněnější je“: podstatou žánru „aktuální report“ je vylíčení situace v dané dny. Používat tedy zobecňující „je“ a „jsou“ je nevhodné – správně je „bylo/y“, tedy přiřazení jen k příslušným dnům. Situace se v průběhu podzimu výrazně mění a třeba tento týden tebou uváděné neplatilo. A předtím taky ne.

Pokud jde o „zalidněnost“, doporučuju (tedy samozřejmě nedoporučuju) návštěvu za kombinace superdlouhého víkendu s Allerheiligen v úterý nebo čtvrtek, bavorských prázdnin a nádherného počasí. Viz letos. Představu o „(ne)zalidněnosti“ Kaunertalu zcela zásadně přehodnotíš.

„Jen kotvy“: naštěstí. Areál nezanedbatelně žije ze závodníků, kteří pro trénink potřebují vleky, ne lanovky. Rovněž se ušlechtile zaměřil na niku lyžujících vozíčkářů, kteří také potřebují „bezbariérový“ vlek. O technických problémech lanovka versus vlek nemluvě, to nakonec i zmiňuješ. Za chybu považuju vynechání 4sedačky s bublinami s převýšením 600 metrů z Ochsenalmbahn, stejně jako příslušných tratí. Byly vysněžené a pokud vím, 27. se začalo na kvalitně vysněženém spodku jezdit až dolů. Zmínka i report chybí.

Smysl by teoreticky měla lanovka na spodním úseku Weisssee (i do části snowparku). Jenže tak drahé monstrum na ten kousek a pár metrů převýšení? To by se Rubatscher musel zbláznit a ještě na to někde ukrást peníze. Z evropské dotace postavili kabinu a to jim nadlouho bude muset stačit, obávám se. Ledaže by došlo k handlu „Chcete další přehradu? My zase lanovku na Gepatsch“. Ale přehrada na Fernergries nebude a soud o to, jestli lanovka potřebuje UVP/EIA, nebo ne, u Nejvyššího soudu projeli – potřebuje, a to bude kámen úrazu. A kromě toho majitelé mají svoje důležitější projekty a plány na Pitztalu.

„Pouze jedna restaurace“: areál žije jen v říjnu a listopadu (a jak sama píšeš, ani to nijak moc zaplněně) a chvíli od dubna do začátku května. Přes zimu je tam pár lidí, něco víc o Vánocích. V létě to pak zhruba stačí, tolik lidí tam najednou nevyjíždí, snad až na pár výjimek (běh nahoru, cyklozávod, sraz motorkářů). Restaurace je ze začátku 80. let, kdy se počítalo s boomem „letního lyžování“ (původně neměl být v zimě vůbec v provozu), dneska je většinu roku předimenzovaná. Všimni si toho objemu, co se musí vytopit, dost asi pomáhá fotovoltaika. Nějaká další restaurace je nesmysl. Zato by možná neškodila zmínka, že je důsledně bezbariérová (i výtah, WC, vyhrazený kus parkoviště).

A co třeba informace o skibusu, ne každému se chce těch 21 (Ochsenalm) nebo 27 km (Gletscherres­taurant) z Feichtenu (a zpět = dvojnásobek) jezdit vlastním vozem.

Já bych asi taky zmínil, že skipasy se kupují jenom dole na Mautstelle, nahoře mají v restauraci jenom celodenní jako nouzovku. Možná i vyhřívané (na boty) úschovné boxy nahoře. A otevřený sportovní obchod s (tuším) půjčovnou. Ale to už je úvaha autorova, co dodá, uznávám. Už by mi to asi moc nabobtnalo…

Ještě přidám zpožděnou stavbu protilavinové galerie dole v údolí, kde se přes staveniště jezdí na semafor v asi 8–10minutovém taktu, což je spolu s přejížděným tankodromem pěkná pruda. Už to mělo být hotové, vozovku by prý měli položit ještě v prosinci.

A upozornění: na silnici, asi taky díky počasí a absenci sněhu plus kvůli výstavbě štoly u začátku jezera, je celý tento podzim od rána do odpoledne dost čilý ruch včetně velkých náklaďáků. Takže v nepřehledných zatáčkách opatrně.