Kabinková lanovka, která nově překlenuje hluboké údolí Altfasstal mezi
stávajícími areály Gitschberg a Jochtal,
sestává ze tří sekcí. Její nástupní 
stanice v Jochtalu se nachází přímo naproti stanici
kabinkové lanovky, která obsluhuje stávající sjezdovky Jochtalu. Nová
kabinka nejprve mírně vystoupá k první mezistanici a poté o něco strměji
k druhé v sedle Gaisjoch, čímž nahradí původní vleky Schilling a Schwandt
a zpřístupní i nový úsek sjezdovky ze samotného sedla. Odtud budou kabinky
putovat po 1 960 m dlouhé trase s minimálním převýšením a kapacitou 800
os./hod. do areálu Gitschberg, konkrétně do mezistanice lanovek Bergbahn a
Nesselbahn.
V polovině prosince úspěšně proběhla evakuační zkouška nové lanovky
– v nejvyšším bodě při překonávání hlubokého údolí Altfasstal jsou
kabinky až 90 m nad úrovní terénu.
Uvedení nové kabinkové lanovky do provozu je plánováno před Vánoci
2011.
Eisacktal: pestrý horský venkov
Údolí hloubené řekou Eisack lyžaře hlavně přivádí z Brennerského
průsmyku na úpatí jihotyrolských Dolomit, přitom už svahy samotného
Eisacktalu nesou atraktivní, i když méně rozsáhlá, zato i méně rušná
lyžařská centra. Kulturním a 
společenským srdcem oblasti jsou starobylá města
Brixen a Sterzing, mnoho úhledných
rodinných penzionů a hotelů leží i v jejich venkovském okolí, které je
neobyčejně lákavé i cenově. Kromě každodenního lyžařského safari po
příjemně kompaktních areálech se 140 km sjezdovek má oblast Eisacktalu i
240 km běžeckých stop, 122 km sáňkařských drah.
V okolí Brixenu vyrůstají dvouapůltisícové horské hřebeny, z nichž jsou
lyžařsky využité především výše položené a jižně orientované svahy
Plose a Gitschbergu s pohodově až poctivě
červenými sjezdovkami.
Nejpřitažlivější je bezlesá planina s vrcholy
Plose (2 447 m) a Pfannspitze (2 547 m) – jejich jižní až jihovýchodní
svahy protkává šest sedačkových lanovek s klubkem lehkých modrých i
svižnějších červených sjezdovek. Mírnější tratě stékají z Plose, ty
strmější spadají z vrcholu Pfannspitze. Bezkonkurenčně nejvděčnější
je červeně značená, ve skutečnosti jen středně strmá, zato pestrá a
široká sjezdovka Trametsch s bezmála 1 400metrovým převýšením do
údolí. Kromě toho je Plose i velkolepým rozhledovým balkónem –
východnímu panoramatu dominuje rozeklaný dolomitský hřeben Geisler, jižní
obzor rámuje Brenta a ten severní pak ledovci pokryté vrcholky
Zillertálských Alp.
Naproti Plose se v horském pásmu Zillertalských
Alp zdvihá bezlesá homole Gitschberg (2 512 m) s jedním hlavním proudem
sjezdovek odshora až do údolí. Nejostřeji klopené sjezdovky vedou po
jižním svahu ze samotného vrcholu Gitschberg, dále se terén krotí do
lehké modré, aby se na hranici lesa stočil k západu a svižněji propadl. Z
mezistanice přibližovací kabinky v pásmu lesa vede nová propojovací
kabinka přes údolí Altfasstal do sousedního údolí Jochtal, čímž se oba
areály bezbariérově spojí a se 44 km sjezdovek o chlup předstihnou ve
velikosti sousední Plose.
Jochtal má ve svých horních, východně orientovaných
partiích pod vrcholem Hinterberg (2 100 m) velmi pohodově skloněné a řídce
zalesněné carvingové dálnice s komfortní 6sedačkou a směrem do údolí
pak červenou trať vinoucí se s občasnou krátkou rovinkou lesem. Vrchní
pasáž údolní trati má ještě dvě krátké, ale skutečně černočerné
varianty nad horskou chatou Nockalm, které nemají co do strmosti v širokém
okolí obdoby. Od parkoviště v údolí bude východním směrem nově stoupat
kabinková lanovka, která Jochtal spojí s Gitschbergem a podél jejíchž dvou
spodních úseků povedou červená a modrá sjezdovka.
Nejslunečnějším místem je díky své poloze a
mikroklimatu Plose, které je ideálním areálem pro slunné, přitom mrazivé
zimní dny. Jak Plose, tak Gitschberg mají holé, větrnější svahy, a na
jaře s dříve měknoucím sněhem, zatímco sjezdovky Jochtalu jsou prakticky
zcela kryté a stíněné porostem.
V tisíc let starém Brixenu na dně údolí Eisacktal je kromě památkového
centra s pěší zónou a Havlíčkova exilového domku i rozsáhlý akvapark
(Aquarena) s vodními atrakcemi a světem saun.
V horním Eisacktalu, nazývaném z historických
důvodů spíše Wipptal a sahajícím od Brenneru po pevnost
Franzensfeste na křižovatce s údolím Pustertal, leží ještě tři
drobnější střediska Ratschings, Rosskopf a
Ladurns.
Nejatraktivnější z nich je Ratschings s 25 km sjezdovek na
severním svahu, s moderní kabinkovou lanovkou a šesticí sedačkových
lanovek, vesměs expresních. Terény jsou ideálního carvingového střihu –
svižně skloněné, ale ne zas příliš, a hlavně širokánské. O
zpestření jízdy se v horním patře areálu starají časté terénní zlomy
a hupy, ve spodní zalesněné části naopak převažují nezáludné
dálnice.
Všechna střediska v údolí Wipptal jsou díky blízkosti hlavního alpského
hřebene ještě ovlivněna klimatem severních Alp – mohou sbírat sněhové
srážky přicházející od severu, zato během tlakové níže nad Jadranem tu
může být vlídněji než v mlhou zahalených Dolomitech.
Společný skipas nabízejí Plose, Gitschberg a Jochtal (Eisacktal, Dolomiti
Superski) a také tři střediska ve Wipptalu, superskipas pro všechna
dohromady ale v nabídce není.
Tento průvodce lyžařskou oblastí Eisacktal vyšel v časopise SNOW 61
(říjen 2011).
Praktické informace:
Podrobný popis lyžařské oblasti najdete v atlase lyžařských středisek
SNOW.CZ: http://snow.cz/…26-eisacktal!
Výhodné lyžařské balíčky najdete na www.suedtirol.info/eisacktal_cz
Jižní Tyrolsko na Facebooku
www.facebook.com/jiznityrolsko – ještě do konce prosince
2011 se můžete zúčastnit konkurzu na testéra horských chat v Jižním
Tyrolsku a strávit nezapomenutelný týden v srdci Dolomit
Videa z Dolomit a Jižního Tyrolska hledejte na www.youtube.com/suedtirolinfo
