Slovensko je země malá, avšak reliéfem velmi pestrá. Informace o tom,
že se tu nacházejí jedny z nejmenších velehor světa, je pravděpodobně
nošením dříví do lesa. Že se ale mohou stát místem, kde napadnou 4 metry
přírodního sněhu, možná nenapadne každého.
Je pravidlem, že ve vyšších polohách je na Slovensku vždy nejvíce sněhu
od konce února s kulminací v dubnu. Naopak nižší místa v březnu už
mnohdy zužuje déšť, zatímco na hřebenech Tater padá prachový sníh.
Třímetrové vrstvy sněhu jsou v nejvyšších polohách na Slovensku vcelku
běžné, avšak letošní rok zaznamenal velmi příznivé podmínky pro
nasypání čtyř metrů a možná i více...
Pokud bude počasí respektovat průměrné množství atmosférických srážek
v jarních měsících, tak na Slovensku padne zcela určitě sněhový rekord.
Meteorologové ve Vysokých Tatrách hlásí k 25.3.2009 až 410 cm sněhu
(25.3.2009 – meteo stanice Lomnický štít 408 cm), Nízke Tatry se mohou
pochlubit 320 cm výškou přírodního sněhu (25.3.2009 – meteo stanice
Chopok 303 cm), Západné Tatry 360 cm, Malá Fatra a Veľká Fatra shodně 230
cm.
 měření sněhu pracovníky SHMÚ
|
Hodnoty jsou dosaženy v těch nejvyšších nadmořských výškách, přesto
ani v nejvýše položených ly-žařských střediscích není situace o nic
horší a sněhové údaje se blíží alpským měřítkům. Sjezdovka na
Lomnickém sedle hlásí 250 cm (2190 mnm), Chopok-juh až 310 cm (2000 mnm),
Štrbské Pleso 200 cm (1840 mnm), Chleb 200 cm (1500 mnm). Tyto hodnoty by
nemusely být konečné, není tomu totiž tak dávno, co na sjezdovce v
Lomnickém sedle bylo 350 cm (únor 2007), 320 cm (březen 2000) nebo 310 cm
(březen 2005). Chopok-juh hlásil v březnu 2005 330 cm přírodního
sněhu...
Absolutní slovenské sněhové maximum doposud drží Nízke Tatry a jeho
hodnota zní 429 cm. Dosaže-no bylo 17. března 1939 na Štefánikově chatě
pod Ďumbierom ve výšce cca 1740 mnm. Druhé a třetí místo drží stejná
lokalita s hodnotou 420 cm avšak s datem o dva roky mladším, konkrétně 24.
a 25. února 1937 (s využitím informací ze SHMÚ).
Ve všech vysokohorských oblastech Slovenska platí 3.–4. stupeň lavinového
nebezpečí a nedoporučuje je vysokohorská turistika. Výstrahou všem,
kteří nedodržují zákazy na vstup do lavinových oblastí, budiž přes 1,5
km dlouhá lavina, která se ve středu utrhla v Žiarske dolině v Západních
Tatrách.
místo, kde spadla stoletá lavina (zdroj: Google Earth)
|
