Kde to všechno začalo: Engadinské údolí a Svatý Mořic

Článek vyšel v časopise SNOW 82 (říjen 2014) a byl rozšířen a aktualizován 10. 1. 2017.

Údolí Engadin a vlastně celý kanton Graubünden je jedním z mála míst, kde obyvatelé stále ještě hovoří původní rétorománštinou. Oblast, vykrojenou do krajiny řekou Inn (v překladu znamená Engadin „zahrada Innu“), podle jedné zdejší pověsti stvořili andělé jako téměř dokonalý obraz nebeského ráje.

Novinky a tipy 2016/17

Mistrovství světa v alpském lyžování ve Svatém Mořici již popáté

Po letech 1934, 1948, 1974 a 2003 se světový šampionát ve Svatém Mořici uskuteční již popáté, a to od 6. do 19. února 2017. Šest stovek sportovců 70 národností bude soutěžit v šesti disciplínách: sjezdu, obřím slalomu, super-G, slalomu, superkombinaci a týmové soutěži. Velkou atrakcí je start mužského sjezdu, tzv. Free Fall z vyvýšené rampy se sklonem 45 stupňů. Jedná se o nejprudší startovní bránu na světě a pocit po odrazu je prý jako skočit do prázdna. Medailové ceremonie a další slavnostní okamžiky jako zahájení apod. budou probíhat v Ice Pavilionu v Kulm Parku na místě konání někdejší olympiády; Pavilion sám byl nově zrekonstruován pod taktovkou špičkového architekta Lorda Normana Fostera. Air show, pouliční festival a celý zábavní program v Public Village budu jistě neopakovatelným zážitkem.
Na dobu konání šampionátu je připravena spousta atraktivních balíčků. The World Ski Championships 2017 Special zahrnuje nejen ubytování, ale také veřejnou dopravu a třídenní vstup na mistrovství. Více na www.stmoritz2017.ch.

Zimní olympiáda 2026

Nakousli jsme olympiádu, se kterou má Svatý Mořic také bohaté zkušenosti. O ně se opírá při další plánované kandidatuře, a to na pořádání ZOH 2026. Rozhodnutí o ní padne 12. února 2017 v referendu obyvatel kantonu Graubünden.

Hotel and Ski Pass 2016/2017

I tuto zimu nabízejí partnerské hotely balíček Hotel and Ski Pass. Při ubytování na více než jednu noc dostane jejich host skipas na celou dobu pobytu za cenu 35 CHF/den. Nabídka platí po celou zimní sezónu až do 20. května 2017 – i během mistrovství světa (6.–19. února 2017). Tuto nabídku poskytují nejen hotely, ale i mládežnická ubytovna.

Nová šestisedačka Porsche na Corvatschi

Lyžaři se mohou od zimy 2016/17 na Corvatschi svézt novou sedačkovou lanovkou na sjezdovce Curtinella. Šestisedačka v designu Porsche je dlouhá 2 200 metrů, což z ní činí jednu z nejdelších v kantonu Graubünden. Sjezdovka Curtinella se nachází v samém srdci areálu a propojuje dva areály: Silvaplana-Corvatsch a Sils-Furtschellas. Díky slunné poloze a zvlněnému terénu je to svého druhu sjezdovka snů. Nová lanovka je o 750 metrů delší než předchozí a má kapacitu 2 400 os./h, což je dvakrát více, než měl původní vlek.

Aktuální informace o lyžování ve středisku Engadin Svatý Mořic (sníh, počasí, webkamery, reporty) najdete i na SNOW.cz!

Kořeny na první pohled trochu nadneseného příběhu pochopí každý, kdo sem alespoň jednou v životě zavítá na dovolenou: v průměru 322 dní v roce zalévá zdejší alpská jezera a rozkvetlé engadinské pláně sluneční svit, místní se zdraví výrazem „allegra“ čili „buď šťastný“ a výhled na majestátní ledovcová pohoří vyvolává libé pocity i v těch největších cynicích a mrzoutech. V Horním Engadinu, který začíná u průsmyku Maloja řetězem horských jezer, se pak nachází nejen nejvýznamnější západoevropské rozvodí, ale také jedno z nejproslulejších lyžařských středisek na světě – Svatý Mořic, obtočený kolem stejnojmenného jezera. Tento praotec lyžařských středisek započal tradici zimních dovolených, která v roce 2014 oslavila 150 let.

Cesta od chudé farmářské vesničky k mezinárodně proslulému prázdninovému resortu však vůbec nebyla jednoduchá. Utrpení má vepsáno již v názvu – Mořic (v původní římské podobě Mauritius) byl křesťanským velitelem římských legií, který neuposlechl rozkaz svého nadřízeného obětovat pohanským bohům a uchýlil se se svým oddílem do malé vísky Agaunum. Pro neuposlechnutí výzvy k návratu byl s celou svou legií povražděn a křesťany posléze svatořečen. Víska byla pojmenována po něm a kult Svatého Mořice vešel ve známost v celém římském impériu. Dokladem je kostel, postavený někdy mezi 11. a 12. stoletím, jehož šikmá věž krášlí městečko dodnes. S křesťanskou tradicí se tady však mísí i původní pohanské vlivy, v parku u slavného hotelu Kulm se nachází druidský kámen, označující kdysi posvátné místo keltských kněží.

Zrod zimního turismu

Rozvoj oblasti se datuje do roku 1573, kdy se o léčivých účincích minerálních vod ve Sv. Mořici zmínil prominentní lékař Paracelsus. Zvěst se brzy rozšířila po Evropě a z vesničky se stalo lázeňské centrum, kam se jezdila léčit knížata a bohatí kupci. Skutečný zlatý věk však začíná rokem 1864, kdy jeden místní vizionář otevřel Svatý Mořic světu.

Johannes Badrutt se hoteliérem stal de facto náhodou. Vyučený zámečník by nejspíš prožil celý svůj život v dílně, nebýt manželství s Marií Berry, sestrou svatomořického lázeňského doktora. S přispěním Mariiných rodičů si nejprve koupili hospůdku v městečku Samedan a v roce 1856 se začali poohlížet po budově, která by mohla sloužit jako dům pro hosty. Při prohlídce jedné takové rezidence ve Svatém Mořici Marie upadla a se slovy „kde si sedneš, tam zůstaneme“ si Badrutt dům nejprve pronajal a o dva roky později, s vědomím velkého finančního rizika, dokonce v aukci koupil.

Podnikání vynášelo, hotel rostl a Badrutt k němu skupoval další pozemky. Trápilo ho však vědomí, že ačkoli je Mořic v zimě stejně okouzlující jako v létě, končí sezóna s prvními podzimními mrazíky. Ke konci léta roku 1864 proto nad sklenicí whiskey vylíčil několika svým britským hostům krásy zasněženého Engadinu. Britové, zvyklí na chlad, vlhkost a mlhu ostrovních zim, nevěřili, že by je v drsném vysokohorském podnebí mohlo čekat něco lepšího. Badrutt byl však přesvědčivý a uzavřel s nimi sázku: pokud se v zimě vrátí a nebudou s pobytem spokojeni, mohou u něj bydlet zcela zdarma. Britové souhlasili a za pár měsíců se skutečně vrátili, k návratu se však měli až začátkem jara a jejich nadšení ze slunečné zimy ve Svatém Mořici brzy nakazilo nejen Británii, ale i celý svět.

Alpinismus a zimní sporty

S tím, jak v 19. století začaly pověry a báje ustupovat modernímu myšlení, opadala mezi lidmi i staletá hrůza z alpských štítů. Všechny hlavní vrcholy regionu okolo jediné graubündenské čtyřtisícovky Piz Bernina byly zlezeny v letech 1850 až 1877 – tedy zhruba ve stejné době, kdy Švýcarsko zažívalo boom alpinismu, vrcholící v roce 1865 dramatickým zdoláním Matterhornu, při němž zemřeli tři lidé. S tím, jak se rozvíjela infrastruktura a kravské pěšiny byly nahrazovány silnicemi, přišla do oblasti i elektrifikace. Byl to právě Badrutt, který ve svém, dnes již vyhlášeném hotelu Kulm zavedl v roce 1878 první elektrické osvětlení ve Švýcarsku. Osmnáct let nato začaly ve Sv. Mořici jako v prvním švýcarském městě jezdit elektrické tramvaje. S rozvinutou infrastrukturou se doposud opuštěná podhorská údolí v Alpách otevírala světu a Sv. Mořic šel všem příkladem.

Ve Svatém Mořici se pořádaly první evropské závody v rychlostní lyžování v roce 1930. Tehdy byl nejrychlejší Gustav Lantschner, když dosáhl rychlosti 105,675 km/h. O rok později ale už Leo Gasperl dosáhl rychlosti 136,6 km/h.

Bobovat a sáňkovat se ve městě začalo už počátkem 80. let 19. století opět v okolí hotelu Kulm. Pánové v oblecích a dámy v šatech s módními klobouky na hlavách sjížděli malé kopečky přímo pod terasami svých pokojů, jízdy však často končily nebezpečnými karamboly a bobování bylo na veřejných chodnících a u silnic brzy zakázáno. Sport to však byl velmi populární, a tak v roce 1897 vznikl bobový klub, díky jehož iniciativě spatřil rok 1904 slavnostní otevření první profesionální bobové dráhy, která funguje dodnes a je tak nejstarší svého druhu na světě. Jako jediná je také ještě i dnes přírodně zaledňována jen s pomocí vody a mrazivého počasí. O deset let později už po celé Evropě stála více než stovka přírodních drah a bobování se stalo olympijským sportem.

Skutečnou specialitou engadinského údolí je však sport zvaný skijöring, při kterém je jezdec na lyžích připoután k plnokrevníkovi a společně uhánějí k cílové pásce. Z prvních amatérských desetikilometrových závodů se brzy stala regulérní dostihová disciplína. Vybavení se postupem času také zprofesionali­zovalo, a to především po závodě v roce 1965, který pro pády a srážky nedokončil ani jeden závodník. Ve Sv. Mořici se jezdí každoroční pohár, jehož vítěz je korunován na „krále Engadinu“.

Sv. Mořic byl však místem zaslíbeným mnoha dalším zimním sportům. V roce 1872 vznikla „jezerní trasa“ pro sáně, roku 1880 se zde hrál poprvé curling, o dvě léta později přišlo na řadu krasobruslení, do roku 1885 se datuje vznik prvního „tobogánu“ pro sáně, rok nato první pochody na sněžnicích, hned poté první turnaj předchůdce hokeje (sport zvaný Bandy) a tak by se dalo pokračovat ještě hodně dlouho. Snad každý milovník zimních sportů však ví, čím se Sv. Mořic nakonec proslavil nejvíce.

Lyžování

Už na přelomu století bylo lyžování ve Švýcarsku tak populární záležitostí, až to v některých vyvolávalo obavy o osud horské přírody. Po návštěvě Sv. Mořice varoval norský lyžař Bjarne Nilssen své krajany, aby se vyvarovali osudu Švýcarska a nezničili si krásná pohoří „monstrózními hotely“ a železničními drahami pro lyžaře, které tehdy křižovaly značnou částí švýcarských hor. Pokrok se však zastavit nedal a lyžování se stávalo stále organizovanější a profesionálnější záležitostí. V roce 1928 pořádalo město olympijské hry a právě pro účely lyžařských klání byly položeny koleje pro Corvigliabahn – první horskou dráhu postavenou speciálně pro zimní sportovce. Olympiáda se setkala s obrovským úspěchem a cesta k přerodu v zimní horské středisko byla ušlapána. Rok po hrách vznikla v Mořici první lyžařská škola, která přežila druhou světovou válku i ekonomické krize a dodnes je jedním z největších zaměstnavatelů v regionu.

Takový rodinný výjezd na lyžích

Hlavní problém s lyžováním spočíval v té době v neexistenci vleků. Švýcarský inženýr Ernst Costnam vypozoroval, že běžný začátečník stráví sjížděním svahu pouhých šest minut z hodiny, kterou na něm celkově stráví. Devadesát procent času samozřejmě zabíral náročný výšlap do kopce. Kabinkové lanovky už v té době existovaly, jejich stavba však byla nákladná a na většině míst se zkrátka nevyplatila. Costnam přišel s revolučním řešením: tyč zavěšená na tažném laně, rotujícím podél v zemi zaražených sloupů. Zrodil se první vlek.

Na svou dobu poměrně radikální vynález se brzy ukázal jako neuvěřitelně lukrativní, jelikož byl schopný převézt velký počet lyžařů za krátkou dobu. První byl postaven v roce 1934 nedaleko Davosu a hned o rok později vyrostl druhý na svazích ve Sv. Mořici. Dostal jméno Suvretta a táhl se 800 metrů do délky s převýšením 260 metrů. Studie provedená po zavedení vleku ukázala, že lyžaři nyní namísto šesti minut za hodinu stráví lyžováním o dvacet minut déle. Costnam sám se přitom při testování svého vynálezu téměř zabil. Pro zkušební účely táhnul lano namísto motoru kůň, který se však splašil, a kdyby se Costnam z tehdy ještě poměrně složité vlekové konstrukce duchaplně neodříznul svým švýcarským (jak jinak) nožíkem, prudce táhnoucí provaz by ho nejspíš vymrštil vstříc jisté smrti proti mohutnému stromu na konci vleku.

A pak už to šlo jako po másle. S levnými vleky, schopnými vyvézt na kopec tisíce lyžařů za hodinu, se z této původně okrajové zábavy vyšších vrstev stala záležitost masová. Dvacet let po konání prvních olympijských her ve Švýcarsku se zde konaly další – a kde jinde než opět právě ve Sv. Mořici. Vleky rostly jeden po druhém, hotely prosperovaly a město se stalo symbolem přepychu, kde se nejluxusnější značky světa perou o místo na hlavní nákupní ulici. Konala se zde čtyři mistrovství světa ve sjezdovém lyžování (páté je naplánováno na rok 2017) a množství dalších menších i větších soutěží a pohárů. Popularita zdejších resortů byla taková, že si město nechalo jako vůbec první na světě své jméno patentovat jako ochrannou známku. Od roku 1986 je tak název Svatý Mořic chráněn ve více než padesáti zemích světa.

Současnost

Kromě rozmanité historie a koncentrace světoznámých obchodů a celebrit má Svatý Mořic pro svou unikátnost ještě jeden argument: 350 kilometrů sjezdovek (18 modrých, 61 červených a 9 černých tratí) ve třech propojených sektorech (Corvatsch, Diavolezza, Corviglia), které obsluhuje celkem 57 lanovek a vleků. Nejdelší freeridová trať měří rovných 10 kilometrů a spadá z vrcholu Diavolezza přes ledovec Morteratsch. Ve stejné oblasti se také dá lyžovat za asistence helikoptéry – heliskiing tady provozuje společnost The St. Moritz Experience.

Výstup vzhůru po ledovci Morteratsch. Vlastně se toho až tak moc nezměnilo…

Specialitou Corvatsche je lyžování pod umělým osvětlením – každý pátek během zimní sezóny si totiž zajezdíte nejen večer, ale až do dvou do rána, a to na jedné z nejdelších osvětlených sjezdovek Švýcarska, která se táhne přes čtyři kilometry. Akce nese název Snow Night Party a svému názvu skutečně dostojí: sjezd lemují bary v plném provozu, vzduch je naplněn vůní svařeného vína, hudba z nesčetných reproduktorů vytváří družnou atmosféru a hvězdné nebe dodává noci magický nádech. K tomu všemu stojí na vrcholu Corvatsche nejvýše položená restaurace v regionu s vyhlídkovou terasou.

Lyžaři-požitkáři se nejspíše vydají na cestu do Corviglie, kde se z centrálního bodu ve výšce 2 486 m n. m. před lyžaři otevírá široká síť červených a modrých sjezdovek včetně dlouhého sjezdu až do údolní Celeriny. Na Corviglii najdete i světoznámou černou trať, na které spolu v letech 1928 a 1948 závodili účastníci olympijského klání. Zdejší svahy jsou otočené k jihu, a sbírají tak nejvíc slunečního svitu ze všech svatomořických areálů a sněhové podmínky bývají ideální i začátkem jara. O zasněžování se stará okolo čtyř set sněžných děl a město samo leží poměrně vysoko (1 756 m n. m.), takže sjezd do údolí je většinou možný až do konce sezóny.

Nejen na lyžaře je však Svatý Mořic připraven. Okolní hory, kopce a údolí křižuje celkem 180 kilometrů běžeckých stop včetně unikátní engadinské maratonové trati. Každý březen se tady pořádá běžkařský Engadin marathon, kterého se zpravidla účastní přes deset tisíc závodníků. Dalších 150 kilometrů horských stezek nádhernou alpskou přírodou je vyhrazených pro pěší turisty, nelyžaři pak mají rezervovánu celou jednu horu – Muottas Muragl. Na ní se dají provozovat nejrůznější alternativy ke klasickým zimním sportům jako třeba vycházky na sněžnicích, ale i paragliding nebo stavění iglú. A vede z něj sáňkařská dráha. Ve městě se každoročně pořádají koňské dostihy na sněhu White Turf, v jejichž rámci se také jezdí skijöring, obvykle nejatraktivnější závod dne. Hraje se zde i pólo na sněhu, probíhají závody psích spřežení, turnaje v kriketu a curlingu, funguje i proslulá bobová dráha Cresta. Nabídku doplňují tři velké snowparky v Corvatschi, Zuozu a asi nejznámější v Corviglii, který má dokonce svou vlastní freestylovou školu.

Celá oblast Horního Engadinu je navíc jedno velké lázeňské centrum s množstvím wellness, proslulé jsou zejména termální lázně v nedalekém Scuolu, horké bazény a sauny jsou v Pontresině a Samedanu.

Engadin marathon

Zběžný pohled na ulice lemované norkovými kožichy a limuzínami napoví, že ubytování ani stravování ve Svatém Mořici nepatří k nejlacinějším. Je zde sice několik kempů a mládežnických ubytoven, s vidinou úsporné dovolené sem však asi míří málokdo. Z poutačů pouličních obchodů na vás shlížejí jména jako Gucci, Chanel nebo Rolex a není výjimkou potkat na ulici tvář známou z filmu nebo televize. Gurmáni a foodies ocení vybrané restaurace, milovníci whiskey zase bar The Devil’s Place s výběrem 2 500 druhů tohoto stylového nápoje.

Ne nadarmo si Svatému Mořici přezdívá The Top of the World. Podobných areálů – ať už z hlediska historického, nebo toho soudobého – byste na světě mnoho nenašli. Ale jen jedno místo o sobě může tvrdit, že v něm to všechno začalo.

Tipy, co při návštěvě nevynechat:

Mimořádně dlouhá sezóna a ráj pro běžkaře

Engadin Sv. Mořic má také mimořádně dlouhou sezónu, lyžovat se začalo už 17. 10. 2015 v areálu Diavolezza a končí se až v květnu. Zahájení sezóny v samotném Sv. Mořici připadlo na první prosincový víkend a je spojeno s lyžováním přímo v obci. Engadin Sv. Mořic má ale i vynikající nabídku pro běžkaře. Ostatně právě tady se každoročně odehrává proslulý Engadinský skimaraton 13. 3. 2016.

Aqua centrum Ovaverva

V roce 2014 se ve Sv. Mořici otevřelo nevšedně řešené aquacentrum pro návštěvníky Sv. Mořice s názvem Ovaverva. Ovaverva nabízí návštěvníkům lázeňské wellness centrum (různé druhy saun, wellness procedury, apod.), 25m krytý bazén se skokánky a tobogány, sportovní a fitness centrum, Nejde o obyčejný akvapark, záběr nového symbolu Svatého Mořice bude široký – zaměřuje se na sportovce, rodiny, dospělé i děti, cyklisty, lyžaře, školy i sportovní oddíly. Venkovní sportovní centrum bude v zimě zaměřené na běžkaře a v létě na příznivce horských kol.