Článek byl aktualizován 2. 5. 2017.


„Ledovec Titlis je děsivý a převysoký,“ napsal v roce 1650 Abbot Plazidus o velikánovi, shlížejícím na Engelberg. Mniši však pod ledovcem žili, pracovali a modlili se už od 12. století, kdy zde urozený Konrad von Sellenbüren založil klášter. Možná se zamiloval do zasněžených kopců okolních hor, možná do malebného údolí a možná ho vedly zcela jiné pohnutky. Faktem zůstává, že právě onen klášter stál za rozvojem Engelbergu.

Novinky v Engelbergu 2016/17

High 5 – ráj pro skituristy

Engelberg představuje 5 nej skialpových túr – Salistock, Brisen, Ruchstock, Titlis Rundtour a Urner Haute Route. Celý popis túr lze stáhnout do GPS zařízení. Výstup je odměněn nejen panenským prašanem, ale také nádhernými výhledy.

Big 5 – ráj pro freeridery

Pro freeridery už Engelberg dávno není tajným tipem. Díky BIG 5 můžete objevit, čím je freeride v Engelbergu tak výjimečný. Ať už jde o světově proslulý sjezd Laub, vyzývavý Sulz, tajuplný Steintäli, Steinberg nebo dlouhý sjezd z Galtibergu – všechny nadchnou! Všech pět sjezdů jde realizovat bez sundání lyží nebo šlapání. Tajné tipy pak návštěvníkům ukáží místní horští průvodci.

Buiräbähnli skisafari – farmářské lanovky i pro lyžaře

Věděli jste, že i v zimě jsou farmářské lanovky, původně určené jen pro dopravu dobytka a farmářů na horské pastviny, otevřeny pro dobrodružství? Tři takové – Brändlen, Bannalp a Ruggisbalm – vyvezou v horském údolí Engelbergu skialpinisty rychleji do ráje skitouringu. Obtížnost lyžařských túr je mezi stupni 2 a 5.

V rekordním čase na Titlis

Na nejvyšší místo lyžařského areálu Engelberg-Titlis lze z údolí vyjet za pouhých 30 minut. Z Titlisu se pak před lyžaři otevře 12kilometrový sjezd zpět do údolí s rozdílem 2 000 výškových metrů. Jedná se tak o jeden z nejdelších sjezdů ve Švýcarsku. Podle hesla „déle na kopci“ je díky novému zasněžovacímu zařízení možné lyžovat na Titlisu už od listopadu.

Novinka 2015/16: nová gondola TITLIS Xpress

V prosinci 2015 byla zprovozněna nová lanovka z Engelbergu na Trübsee – TITLIS Xpress gondola, která zkrátí cestu o polovinu. Lanovka nabízí v kabince celkem osm míst k sezení a díky nejmodernějším technologiím i výjimečný komfort. Slavnostní otevření nové lanovky se uskutečnilo 11. prosince.


Aktuální informace o lyžování ve středisku Engelberg (sníh, počasí, webkamery, reporty) na SNOW.cz!

Cesty za kozím mlékem

Snad i proto, že jeho knihovna byla vyhlášená, jeho písaři se těšili výborné pověsti a dva ze zdejších mnichů navíc stáli za prvním zlezením Titlisu v roce 1744 – při tehdejší „horolezecké“ výbavě muselo jít doslova o heroický počin.
Klášter dodnes obývá asi 30 činorodých mnichů a slouží jako škola, která poskytuje základní i střední vzdělání. Kromě výuky se řádoví bratři věnují i charitě, vědě, řemeslům nebo hře na klášterní varhany, které jsou největší v zemi. Město si v průběhu času prošlo několika morovými ranami, požáry a politickými změnami, až se z něj v 50. letech 19. století stalo vyhlášené rekreační centrum.

„Princ odpověděl na jeho otázku a dodal, že jsou zrovna na měsíční cestě po Švýcarsku, že v Lucernu se jeho ženě přitížilo a že jim lékař doporučil týdenní kúru čerstvého vzduchu a kozího mléka v Engelbergu,“ píše ve svém románu Roderick z roku 1875 slavný spisovatel Henry James. A skutečně – díky minerálním pramenům, speciálním mléčným tinkturám a čerstvému vzduchu se sem jezdilo zotavovat čím dál tím více lidí, což našlo odezvu v rozsáhlém budování hotelů a rozšiřování dopravní infrastruktury. Mezi lety 1872 a 1874 sem byla přivedena široká silnice a o dvacet let později elektrická dráha z 25 kilometrů vzdáleného Stansstadu, později prodloužená až do Lucernu.

Na konci 19. století získávaly v Evropě na popularitě sporty jako lyžování, sáňkování nebo bobování, doplněné o další aktivity typu horské turistiky nebo horolezectví. Oblast okolo Engelbergu se ukázala být ideálním místem pro všechny vyznavače těchto novátorských forem zábavy.

První zimní sezóna se datuje do let 1903–1904. V roce 1913 začala z městečka jezdit pozemní lanová dráha na Gerschnialp, kde se na ni v roce 1927 napojila lanovka (teprve druhá v celém Švýcarsku) k vysokohorskému jezeru Trübsee. Turistický rozvoj oblasti dále pokračoval v 60. letech, kdy byla významně prodloužena trasa elektrické dráhy a na „převysokém“ Titlisu vyrostla stanice lanovky.

Moderní resort s duší alpského městečka

Dnes je Engelberg známý jako největší zimní a rekreační středisko ve středním Švýcarsku, vyhledávané jak turisty z celého světa (a lyžaři ze severských zemí), tak obyvateli Lucernu a Curychu. Benediktýnská kaple sice na město stále dohlíží, doplnily ji ale početné hotely a další všemožné stavby turistické infrastruktury, které zde vyrostly poté, co se oblast dostala do širšího povědomí veřejnosti.

Tak jako tak, Engelberg si oproti větším švýcarským střediskům zachovává ducha malého alpského městečka a v nedávném průzkumu byl dokonce zvolen nejpřátelštějším lyžařským areálem Evropy. Ze čtyř tisíc zdejších obyvatel (z nichž pětinu tvoří cizinci) pracují tři čtvrtiny ve službách, především turistickém ruchu. O aprés-ski se stará několik nočních klubů, barů a diskoték, zdejší restaurace pak nabízejí jídla domácí i cizokrajná. Celoročně se zde koná množství akcí, od koncertů a výstav přes festivaly až po specializované události jako dobytčí trh, hlavním lákadlem však přesto zůstává sport, který v uplynulém století zásadně změnil podobu zimních dovolených.

Lyžování ve stínu Titlisu

Engelberg sice leží tak trochu ve stínu známějších švýcarských areálů, rozhodně to ale není žádný otloukánek. Se sjezdovkami o celkové délce 82 kilometrů, které se rozkládají v nadmořské výšce 1 050–3 020 m n. m., rozlehlými freeridovými zónami a téměř celoročním provozem jde o jednu z nejatraktiv­nějších švýcarských lyžařských oblastí, navíc v těsné blízkosti nejlidnatějšího města středního Švýcarska, Lucernu. Dělí se do dvou částí – na náročnější ledovcový areál Titlis, kde se odehrává 90 % vážně pojatého lyžování. Nástupní stanice lanovky sice neleží přímo v městečku, ale z centra k ní jezdí pravidelný skibus a pěšky se dá vzdálenost překonat za čtvrthodinu. Druhou možností lyžování v oblasti Engelbergu je pohodovější, níže položený a slunci vystavený Brunni.

Titlis

Z oblasti se v posledních letech stává Mekka freeriderů, kteří sem jezdí za dlouhými sjezdy na ledovci Titlis a za metry lehkého prašanu. Nejznámější z tras, Laub, překonává kilometrové převýšení a dosahuje šířky několika fotbalových hřišť, takže i když jde o vyhledávaný cíl prašanových nadšenců, schopných svištět téměř střemhlav k úpatí, nebývá na něm tlačenice stop. Laub rozhodně není pro začátečníky, každoročně na něm po pádu do trhlin nebo pod lavinami někdo zemře. Podobných freeridových svahů je na Titlisu více a prašan na nich leží často ještě v dubnu a květnu (měření v letech 2009–2015 ukázalo, že výše sněhové pokrývky v dubnu dokonce kulminuje).

Samozřejmě jsou to ale upravované sjezdovky, které přitahují většinu návštěvníků. Lákavý černý padák Stand doplňuje množství červených sjezdů pro pokročilé lyžaře. Nachází se zde také jeden z nejdelších sjezdů v Alpách vůbec – dvanáctikilometrová sjezdovka překonává dvoukilometrové převýšení a vede z vrcholu Titlisu až do Engelbergu. Jedním z dominantních bodů je Jochstock ve výšce 2 654 m n. m., na který vyváží lyžaře lanovka od Trübsee (1 800 m n. m.). Z něj se rozbíhá síť červených sjezdovek, které se vracejí zpět k jezeru a od něj dále v pozvolnějším červeno-modrém sklonu klesají do Engelbergu. Užijí si tu i běžkaři, na které čeká 35 kilometrů stop.

Koncem prosince se zde také pravidelně koná Světový pohár ve skoku na lyžích. Dějištěm události je 120metrový skokanský můstek na Titlisu, největší ve Švýcarsku. Titlis je známý také svou otáčivou kabinovou lanovkou, z níž se otevírají nádherné výhledy do okolní krajiny. První model nesl název Rotair a při svém spuštění v roce 1992 byl první svého druhu na světě. Právě pro letošní sezónu ji ale nahradila modernější a komfortnější verze TITLIS Xpress gondola. Právě díky ní se dá v lyžařském areálu dosáhnout samotného vrcholu třítisícového Klein Titlisu.


Nejvýše položený visutý most
Milovníci výšek by měli zamířit k visutému mostu přes útes Titlisu, jehož přechod vyžaduje nervy přinejmenším stejně pevné, jako je jeho ocelová konstrukce. Překonává vzdálenost od jižní strany vrcholu až ke stanici lanovky Ice Flyer a je to nejvýše položený visutý most v Evropě.

Brunni

Slunná strana Engelbergu, to je Brunni. Pravda, tři vleky, jedna sedačka a jedna kabinka se s rozměrným Titlisem poměřovat nemohou, právě proto se této oblasti ale vyhýbá hlavní nápor turistů, a oblast tak poskytuje ideální působiště třeba rodinám s dětmi. V areálu se nacházejí spíše nenáročné sjezdovky pro mírně pokročilé, nejvýše položený červený sjezd Schonegg dosahuje délky 2 010 m. Jezdí se zde mini-závod Brunni cup a děti se mohou vyřádit ve dvou funparcích – Globis Winterland a Yeti Park. V obou jsou mírné svahy s dětskými kobercovými vleky a kotvami, dá se tam jezdit slalom, zaskákat si na dětských skokáncích a muldách nebo se jen tak klouzat po rovince. Ideální místo pro výuku lyžování.

Zimní akce v Engelbergu

Jako každé turistické středisko pořádá Engelberg nejrůznější akce a nabízí řadu atrakcí. Vedle Mistrovství světa ve skocích na lyžích je asi nejznámější „dámský týden“ – ženy a dívky, které si přes agenturu Tourismus AG zarezervují ubytování v Engelbergu na čtyři a více dní, budou po celou dobu pobytu lyžovat úplně zadarmo. Vzhledem k tomu, že cena čtyřdenního skipasu se pohybuje okolo čtyř tisíc korun, stojí tato akce určitě za pozornost. Kromě skipasu budou mít ženy zdarma zpřístupněny i lázně, noční kluby a vybrané bary a bude pro ně připravena řada společenských akcí. A večerní aprés-ski si v Engelbergu nezadá s velkými alpskými středisky, zvláště o víkendech, kdy kluby a bary zaplaví místní z nedalekého Lucernu a Curychu.

Za návštěvu stojí také snowXpark, který má k zapůjčení sněžná vozidla a motorky, na nichž lze zažít skutečně adrenalinovou jízdu na sněhu. Park nabízí jak rychlejší stroje pro dospělé (ideální pro teambuilding nebo dovolenou s partou kamarádů), tak menší a pomalejší pro děti a rodiny. Dobrodruzi tak mohou v úzkých koridorech řezat zatáčky, zatímco tatínci (nebo odvážnější maminky) se budou se svými ratolestmi prohánět po placatých loukách, podobně jako to lidé dělávají v elektromobilech na poutích.

Engelberg toho samozřejmě nabízí mnohem víc. Podhorský jam, tedy třídenní hudební festival s několika pódii, alpský popový festival, „jazz ve vesnici“, dobytčí festival (trh a zábavný program s krávami a dalšími zvířaty), karneval v Brunni nebo slavnostní průvod „návrat z Alp“ tvoří jen část celkové nabídky tohoto pozoruhodného zimního střediska.


Každoročně od Vánoc také funguje iglú vesnička u jezera Trübsee s šestilůžkovými pokoji, rodinnými suitami nebo dvoulůžkovými „zašívárnami“ jako stvořenými pro romantickou noc. I když to na první poslech může znít jako protimluv, vítá iglú vesnička i zimomřivce. Vyhřívaný pokoj Hot Igloo kombinuje unikátní atmosféru ledového příbytku s komfortem zatepleného hotelového pokoje. Vířivka po odpoledním fondue, podvečerní výlet na sněžnicích, večer svařák v icebaru a na noc teplá deka v lóži zatepleném ovčími houněmi – duše nejednoho horala při tom pomyšlení zaplesá.

Do Lucernu cesta krátká

Byl by hřích nespojit návštěvu Engelbergu s výletem do Lucernu – a hřešit ve městě, jehož historii psal benediktýnský klášter, se rozhodně nedoporučuje. Metropole centrálního Švýcarska je navíc od střediska vzdálena jen 35 kilometrů.

Lyžujte i ve střediscích blízko Lucernu

„SnowCard-Pauschalen“ neboli skipas na okolní střediska v rámci ceny ubytování nabízí řada hotelů v Lucernu i v okolí Lucernského jezera. Přes den tak můžete lyžovat v některém z menších areálů v okolí jezera a večer si užívat města s jeho bohatou kulturní nabídkou. Město ožije již v předvánoční době adventními trhy a také kluzištěm před budovou KKL. Nezapomenutelný je tady pak čas Fasnachtu 4.–9. 2. 2016.

O menších, ale rázovitých střediscích v okolí Lucernu se chystá série článků do časopisu SNOW pro sezónu 17/18.

Už jen Lucernské jezero samotné by přitom stálo za výlet. Díky své velikosti zasahuje do čtyř kantonů (německý název Vierwaldstättersee se překládá jako „jezero čtyř lesnatých kantonů“), jeho ramena se od Lucernu natahují až k horám, proplétají se soutěskami a údolími a jejich nepravidelný, „potrhaný“ tvar mu dodává nezaměnitelný půvab. Voda je soustředěna do mezihorské propadliny, jejíž dno je vyplněno starým ledovcem. Ač má pověst spíše klidného velikána, vhodného pro vyjížďky lodí nebo lelkování na břehu, dovede projevit i temperament – v roce 1601 zde po zemětřesení dokonce vznikla tsunami.

Lucern má pověst jednoho z nejkrásnějších měst Švýcarska. Hlavním lákadlem historického centra je ikonický Kapellbrücke, nejstarší krytý most v Evropě z roku 1333. V roce 1993 sice téměř lehl popelem poté, co na jeho dřevěnou konstrukci neopatrný kuřák upustil nedopalek, dnes je však již zcela zrekonstruován a je z něj krásný výhled na město. Jeho původním účelem bylo spojovat dvě městské části (historickou a novou – z dnešního pohledu obě historické), oddělené od sebe řekou Reuss. Zhruba na půli cesty ho doplňuje věž Wasserturm, jejíž klasický tvar zdobí každou druhou pohlednici z Lucernu. Ještě o třicet let starší než most samotný, sloužila věž střídavě jako středověká mučírna, vězení a později archiv, přičemž dnes je pro veřejnost uzavřena a sídlí v ní místní dělostřelecký spolek. Kdoví, třeba má svými kanóny chránit most před bezohlednými kuřáky.

Lucern je však město mnoha krás. V historické části stojí mnoho hrázděných domů s malovanými průčelími, na kopci strážícím město odpočívají zbytky původních hradeb s osmi zachovalými strážními věžemi a části opevnění lemují i břehy řeky Reuss. Další dominantou jsou dvě špičaté věže kostela sv. Loedegara, postaveného za třicetileté války, nebo monumentální plastika umírajícího lva v parku poblíž Lowenplatzu („lví náměstí“), který má upomínat na masakr stovek příslušníků Švýcarské gardy za Velké francouzské revoluce. Rozvášněný dav tehdy vtrhl do pařížského Tuilerijského paláce a gardisty pobil, zatímco královská rodina prchla skrze zahrady do bezpečí.

Kromě památek se zde nachází například i Švýcarské dopravní muzeum, kulturní centrum s jednou z nejvýznamnějších světových koncertních hal a také mnoho lokací pro „alternativní“ kulturu. Mimo jiné tady sídlí 21st Century Orchestra, která nahrává melodie ke známým filmům, z nedávné doby např. k Pánovi Prstenů, Star Treku nebo sérii o Jamesi Bondovi.

Přátelský kraj pod horami

Střední Švýcarsko je slovy těžko popsatelný kraj. Perfektní lyžování i na ledovcích, běžkařské tratě, sáňkařské dráhy a mnoho doplňkových atrakcí na straně jedné, historická města a malebná údolí s křišťálově čistými jezery na straně druhé. Zimní středisko Engelberg patří k těm nejlepším a těžko si vybrat, kam z něj zamířit dřív. Ledovec Titlis je sice stále „převysoký“, cestovatele už však neděsí – spíš naopak.