První pohled na svahy Dolomit evokuje spíše horskou poušť než lyžařský ráj – rezavými stráněmi se spouštějí jen bílé čáry sjezdovek z technického sněhu. Místo iluze zimní idylky, kterou by vykouzlil i slabý poprašek přírodního sněhu, si lyžaři mohou užívat kuriozních kulis, se kterými se hned tak nesetkají. A kontrast podzimní krajiny a nastříkaných sjezdovek má taky své kouzlo.
Prášivý technický sníh
Představa výhradně technického sněhu mnoho lyžařů odrazuje – nejenže chybí zimní atmosféra, ale děsí je i obava z „ledových“ hor. Tentokrát jsou však sjezdovky pokryté tím „nejlepším“ technickým sněhem, jaký je možné – za desetistpňových mrazů a nízké vlhkosti – vyrobit. Je pevný, kompaktní, drživý a prášivý. I když se po ideálně mrazivé třetí listopadové dekádě oteplilo, stále bylo možné zasněžovat aspoň v noci. Sjezdovkám kupodivu moc neubližuje ani současné teplé počasí, přestože se přes den oteplí i vysoko nad nulu – vlhkost je nízká a prosincové slunce slabé.
Jak se lyžuje na „umělém“
Ráno jsou tratě vyžehlené, přikryté hutnou, ale nikoliv „betonovou“ vrstvou sněhu, která na méně vytížených tratích zůstane jen lehce rozprášená až do odpoledne, na frekventovanějších a strmějších se vytvoří drobné hromady a vyhlazené „plotny“, nikoliv však ledové, ale pevné, drživé, do nichž se dá i zapíchnout hůlka. Z nočního zasněžování místy zůstávají nafoukané „vlny“ či „boule“, což tratě chrání před zledovatěním. Díky dobrým zasněžovacím podmínkám má technický sníh příjemnou konzistenci „cukru moučky“, žádný nesoudržný „cukr krystal“.
O vánocích většina v provozu
Nedostatkem tak je hlavně omezený počet sjezdovek (necelá polovina z 1 200 km) a leckde i omezená šířka tratí, i když mnohé sjezdovky jsou vysněžené „naplno“. Při minimální předvánoční návštěvnosti je však obojí nedostatkem jen poměrně relativním. Příliš mnoho svátečních lyžařů nebo prudké změny počasí by určitě podmínkám neprospěly, pro vánoční hosty ale zase bude nejspíš v provozu už většina sjezdovek.
Sella Ronda s omezenými variantami
Pomyslným barometrem sněhových podmínek v Dolomitech je okruh Sella Ronda – už od začátku prosince byly sjízdné tři čtvrtiny okruhu (s přerušením v Arabbě), od poloviny měsíce pak celý okruh v obou směrech. Jistěže mnohé tratě, zvláště přejezdové, jsou zúžené a stále dost sjezdovek v okolí je „holých“, ale celkový zážitek je – díky slabé návštěvnosti i krásnému počasí – dosti vydařený. Velmi pestré je lyžování v Alta Badii a ve Val Gardeně, kde jsou otevřené všechny hlavní lokality, slušně se dá lyžovat i ve Val di Fasse, i když třeba na oblíbeném Belvederu byla vysněžena v podstatě jen jedna, byť širokánská sjezdovka. Nejslabší jsou lyžařské podmínky na Porta Vescovu v Arabbě – otevřené jsou jen dvě lehčí „přejezdové“ sjezdovky, svah je přitom prakticky celodenně ve stínu.
Kde se lyžuje mimo Sella Rondu
V okolních údolích se solidním podílem zprovozněných sjezdovek mohou pochlubit Kronplatz, Obereggen nebo Hochpustertal, naopak slabý provoz mají v San Martinu di Castrozza nebo na Civettě (přejezdy mezi jednotlivými lokalitami zatím neprůjezdné).
