Následující tři sezóny jsou pro mě vrcholné. Dám do toho všechno, co můžu,“ připomenula sedmadvacetiletá lyžařka ze Zlína, že ji čekají olympijské hry a dva světové šampionáty. „Největší novinkou je, že mám kolem sebe konečně stabilní tým. Na to jsem nebyla zvyklá. Jsem za to nesmírně vděčná.“
Jak jste pokročili s technikou?
Jelikož nebyla olympiáda ani mistrovství světa, tak to byl ideální rok,
kdy něco měnit. Sama jsem věděla, že s mojí technikou jsem se dostala na
nejlepší pozice, co jsem mohla. A protože mým cílem je být ve světové
špičce, tak jsem ji musela od základu překopávat – od začátku oblouku
až po jeho ukončení. Ze začátku v těžších situacích na trati hlava
automaticky přepnula na starou techniku. Letos jsem měli dva přípravné
kempy a už jsem si jistější.
V minulé sezóně jste třikrát bodovala ve Světovém poháru.
Nečekala jste více?
Nebylo to špatné, ale na sto procent jsem spokojená nebyla. Měla jsem
vyšší cíle. I díky tomu jsem si uvědomila, že na sobě musím více
a tvrději pracovat. Je to pro mě větší motivace, protože jsem si nasadila
vysoko laťku. Jdu si za tím. Dokázala jsem si v některých trénincích,
že se můžu nejlepším holkám vyrovnat. Začala jsem od loňského roku
spolupracovat také s mentorkou. Dávám tomu maximum.
V čem konkrétně musíte přidat?
Ve všem. Změnila jsem i kondiční přípravu. Lionel založil S-tým, kde
momentálně jezdí dvě holky – já a jedna kolegyně, která reprezentuje
Rumunsko. Za muže bude nově jezdit také Honza Hudec. Tým funguje podobně
jako cyklistická profi stáj. Máte kolem sebe kompletní zázemí, přišel
nový kondiční kouč. Začali jsme mnohem více pracovat na síle, spojovat ji
s technikou. Už jenom z prvních dvou kempů na sněhu mám dobrý pocit.
Cítila jsem se na lyžích mnohem silnější a jistější. Věřím, že
budu rychlejší.
Je pro vás další motivací, když máte v týmu vedle sebe
olympijského medailistu?
S Honzou se znám docela dlouho, ještě když jsem v minulosti občas
jezdila s kanadským týmem. Je to velice příjemný člověk a také
motivující. Má za sebou silný příběh, musel překonat hodně zdravotních
problémů. Nebudeme se v sezóně potkávat na každém tréninku, ale už
jenom, že jsem v jednom týmu s takovým člověkem, můžu si od něho
odnést velké zkušenosti, nechat si poradit. Pro mě je to velké plus.

Změnila jste také vybavení nebo výstroj?
Na lyžích zůstávám na značce Völkl, kterou koupil výrobce bot Dalbello,
takže k nim pravděpodobně přejdu. Mám je otestované, jsem s nimi velice
spokojená.
Předloni jste se po sezóně vydala na pouť do Santiaga de
Compostela, před rokem jste absolvovala na Aljašce Arctic Mana. Čím jste si
dovolenou zpestřila teď?
Letošní léto pro mě bylo klidnější. Žádná velká akce se nekonala.
Plánovala jsem odletět někam na exotickou dovolenou, ale nakonec mi to
finance nedovolily. Navíc jsem řešila více věcí. Takže jsem zůstala doma
a jela jenom k moři se známými a rodinou.
V minulých letech jste se připravovala v Chile, ale letos jste
ho vynechala. Proč?
Hlavním důvodem je ekonomická stránka. Ale také podmínky v Evropě jsou
letos výborné, zima byla dlouhá a na začátku léta v Alpách sněžilo.
Nakonec se Lionel rozhodl, že zůstaneme v Evropě, a naplánoval dva delší
kempy. Na jednu stranu je Chile vynikající, odletíme na šest týdnů
a máme intenzivní trénink s perfektními podmínkami, ale situace je
taková a já se s ní musím vypořádat a vyždímat z toho, co jde.
Jak se vám daří shánět peníze na sezónu?
Mým hlavním sponzorem je firma NORTHFINDER, s níž mám podepsanou
dlouhodobou smlouvu na celý olympijský cyklus. Jsem velice spokojená. Je to
takřka lokální sponzor, můžu prezentovat někoho, kdo je nám Čechům
blízký. Jsem nadšená, že si mě vybrali. Hodně mi také pomáhá
rožnovská firma Robe a jedna menší společnost ze Zlínského kraje, kterou
ale nemůžu jmenovat. Hodně věcí je otevřených, ale i tak je finance
čím dál tím těžší sehnat.
Co tajný mecenáš, jehož existenci jste loni
prozradila?
Pořád mě podporuje. Díky němu jsem mohla loni začít spolupracovat
s Lionelem. Velmi si padli do oka. Teď už spolu komunikují sami, což je pro
mě novinka. Už se nestarám o finance sama, pomáhá mi tým kolem mě.
Prozradíte, kolik potřebujete na sezónu?
S týmem kolem mě – lyžařský trenér, kondiční kouč, servisman,
fyzioterapeut – se rozpočet pohybuje kolem pěti milionů korun.

Sezónu zahájíte klasicky v Kanadě?
V půlce listopadu odletím ještě do Spojených států na poslední
trénink. Světový pohár zahájíme v Lake Louis a určitě budeme
objíždět do mistrovství světa všechny světové poháry.
Jste ráda, že se koná šampionát ve Svatém Mořici?
Je to pro mě srdeční destinace, poprvé jsem tam bodovala ve Světovém
poháru a hned 20. místem. Už před dvěma roky ale trať změnili. Vede
podobně, ale terén je jiný. Před dvěma roky jsme tam jely Světový pohár.
Je pěkná, techničtější.
Jaké máte cíle pro šampionát?
Být nejrychlejší v cíli. (úsměv)
Podle loňské sezóny se zdá, že jste se zlepšila v super-G.
Souhlasíte?
Loni se mi povedlo v super G stáhnout fisové body. Ve sjezdu se mi naopak
nedařilo v závodech potvrzovat dobré výsledky z tréninku. Super G je
techničtější disciplína než sjezd, ale obě jsou teď vyrovnané.
Co super kombinace, láká vás?
Pracujeme na tom. Obří slalom je základ každého oblouku, takže ho hodně
trénujeme. Slalom také zapojujeme, i když to není tak často jako sjezd
nebo super G. Od slalomu neupustím, protože v rychlosti potřebuji
dynamiku.
Za rok a půl jsou zimní hry v Jižní Koreji. Už na ně
myslíte?
Všechno směřuje k olympiádě. Završí čtyřletý olympijský cyklus.
Dlouho jste byla neotřesitelnou českou jedničkou v rychlostních
disciplínách. Jak jste vnímala loňský nástup snowboardistky Ester
Ledecké?
Její výsledky mě nepřekvapily. Ester je aktivní lyžařkou od žákovských
let, jenom se na vrcholné úrovni více věnovala snowboardu, ale fisové
závody jezdila pravidelně. Díky tomu, že se mi povedlo vyjet další místo,
tak jsme mohly být na závodech dvě. Pro mě to bylo přínosné tím, že
jsem nebyla na závodech sama a měla jsem s někým porovnání. Doufám, že
se budeme potkávat i v další sezóně.
Je mezi vámi rivalita?
Mám jiné rivalky. Beru to tak, že Ester je moje kolegyně jako dalších
padesát holek na startovní listině. Naše rivalita je zdravá,
sportovní.
Ptal se Petr Fojtík, MF DNES