SNOW tour 2016/17: Bormio – červené a zábavné

SNOW tour - Bormio 2017 from SNOW.cz on Vimeo.

Drtivá většina sjezdovek v Bormiu je červeně značená, osobně bych ovšem některé z nich kvůli prudkým padákům klidně označila za černé. S převýšením přes 2 000 m a ryze sportovními členitými sjezdovkami je Bormio vstřícné hlavně ke zkušenějším lyžařům, protože mírných modrých plání vhodných pro lyžařské začátky je tu opravdu jen skromně.

Z nejvyššího bodu na vrcholu Cima Bianca (3 012 m) se spouští dvě sjezdovky, které se záhy rozvětví do spletence červených sjezdovek, který je nejhustší ve střední části, ve spodní se pak opět uskromní na dvě tratě a ty se pak setkají až v městečku Bormio. Za jednu jízdu odshora dolů najedete slušných 8 km.

Sjezdovky v Bormiu jsou terénně rozmanité, jako monotónní dálnice působí vždy jen chvilku. Ze stanice Bormio 3000 můžete jet sjezdovku Stella Alipna 1 hned několika trasami – nechat se setrvačností vyvézt na obrovský „buben“, krájet oblouky po jeho straně, nebo na bubnu klidně poletět. Každý směr nabídne různou rychlost a díky tomu i různý styl jízdy.

Na Bormiu se mi nejvíc líbí možnost kombinovat sjezdovky různými odbočkami, takže si oblíbený sjezd můžete namixovat opravdu podle své chuti. Moje oblíbená variace začíná ve třech tisících na trati Stella Alpina 1, která startuje prudkým, ale přehledným padákem, zakončeným zmíněným bubnem. Následuje prudká odbočka doprava na sjezdovku Stella Alpina 2, která přestavuje poctivě červenou dlouhou levotočivou zatáčku, jež dá vzápětí nohám odpočinout na mírnější široké pláni.

Od nástupu čtyřsedačkové lanovky Vallbela následuje široký sešup, odkud nejraději volím pravou odbočku na sjezdovku S. Ambrogio I, kde mě baví úvodní prudké esíčko a následné zvolnění, které lyžaře dovede až na křižovatku s několika dalšími sjezdovkami. Pravidla pravých odboček se držím po celou jízdu, takže brzy odbočím lesním průsekem na trať S. Amborgio II, kde se dá do oblouků pěkně pokládat, protože červená tu není tak „přísná“.

Spodní úsek je ještě sportovnější, protože se dostáváme na sjezdovku Stelvio II, tedy trať Světového poháru. Ta se spouští střemhlav dolů v podobě širokých a téměř černých slalomáků, které jsou „rozlámané“ několika hranami a světoví lyžaři tu na nich létají vzduchem i několik desítek metrů. Stelvio má v nejspodnější části i modrou sousedku, která se s červenou potkává až nad městem.

Díváme-li se z vrcholu, jsou si sjezdovky na levé straně profilově podobné s výše popsanými – členité, sem tam zvlněný terén a nespočet zatáček. Z většiny míst ve středisku se vám v jízdě navíc otevře i pohled na starobylé město Bormio.

Hlavním centrem dění je stanice Bormio 2000, kde se koncentrují restaurace, půjčovny lyží a lyžařské školy. Právě tady najdou svoje místo i děti, kterým tu jsou určené dva od sjezdovek bezpečně ohraničené široké cvičné svahy, jež jsou obsluhované dvěma pojízdnými pásy.

Dětské hřiště s názvem Gormiti park najdete dále u nástupu kabinkové lanovky v Bormiu, kde vstup na 4 hodiny činí 5 eur a děti kromě lyžování mohou skotačit i na tubingu nebo nafukovací prolézačce.

Tím nejlepším „fotospotem“ v Bormiu je jeho nejvyšší bod, tedy vrchol Cima Bianca, na kterém se tyčí restaurace s terasou. Nezapomeňte se jen na terase a vnitřkem restaurace vystoupejte po schodech až na její střechu, kde si pizzu, dortík, kafíčko nebo bombardino můžete vychutnat s třítisícovým rozhledem. Na nejvyšším bodě ale platíte i nejvyšší ceny.

Mým oblíbeným místem na obědovou pauzu je restaurace La Rocca zhruba v horní třetině střediska. Můžete volit mezi samoobslužnou částí a jídlo si vzít třeba na velká dřevěná lehátka, nebo venkovní teráskou s obsluhou, kde je však vhodné si místa ideálně den dopředu rezervovat. Na výběr tu máte z několika druhů pizzy a těstovin, nechybí ale ani steaky nebo pečená žebra. Ceny jsou vzhledem k nadmořské výšce docela přijatelné a například pečená žebra vyjdou na 11 eur. Z dezertů zkuste tiramisu, které jsem si tu nejen já poručila hned několikrát.

Bormio v kostce:

V Bormiu jsme reportovali na lyžích FISCHER, v oblečení HELLY HANSEN, v helmách a brýlích SMITH. Na sjezdovkách jsme používali hůlky KOMPERDELL, techniku LAMAX, hodinky GARMIN a hřály nás u toho vyhřívané ponožky LENZ a rovněž vyhřívané rukavice ZANIER.

Partneři SNOW tour:

---