Článek vyšel v časopise SNOW 117 (říjen 2019)
Existují samozřejmě střediska, která jsou pro letní aktivity stvořena méně, a zase ta, jež se i pro léto povedla. Prázdninový region Seiser Alm je jedno z těch, která měla štěstí. Pokud jste někdy zažili jeho slunnou zimní pohodu, budete překvapeni, že se sněhem neodplaví, ba dokonce snad jako by se v létě ještě více nafoukla. V Seiser Almu prostě síly země vypouštějí do éteru energii magickou až opojnou, ať je léto, nebo zima.
Nejlepší rodinné horské středisko
Samozřejmě jezdíme v zimě do Seiser Almu s dětmi, protože i znalci mají za to, že to je jedno z nejlepších rodinných středisek světa, ne-li snad úplně nejlepší. Bezpečné lanovky, přehledné, široké a málo zalidněné sjezdovky, unikátní výhledy, krásné počasí nebo desítky starých salaší oživlých vybranou lokální gastronomií. Všechny zimní atrakce, argumenty, kterých má toto horské plató – mimochodem největší v Evropě – plné ruce, fungují dokonale i v létě. Snad jedině snowpark je výjimka…
Turistika s dětmi
Dostat děti na horskou túru není vždy úplně jednoduché, pokud nemáte kouzelné nadání tahat z kapes vždy nějakou novou motivaci, která dětské nohy rozhýbe i při cestě do kopce. V Seiser Almu je to o dost snazší. Už jen to, že túry vedou v okolí sjezdovek, které znáte ze zimy, je tahák, který děti drží v tempu. „Podívej, támhle je černá, támhle přes kopec chodíme v zimě na oběd…“ Děti se pohybují v domácí krajině a ostatně ani dospělí se neztratí a sčítají si bod za bodem, který navštívili už nejen v zimě, ale i v létě. Pokud jste v prázdninovém regionu Seiser Alm v zimě nebyli, není to samozřejmě důvod, abyste si své poprvé neprožili třeba právě v létě.
Schweige neboli salaš
Náhorní plató má početný zásobník návnad, které zasáhnou nejen sportovce, turisty, cyklisty, milovníky přírody a hor, ale kupodivu i gurmány. Někdejší salaše jsou přebudovány v útulné restaurace, obvykle s vyhlídkovou terasou, kde se nabízejí lokální speciality i proslulá jihotyrolská vína. Takovýchto bezpečných bodů pro lyžařské dny i letní túry najdete v Seiser Almu – podržte se – kolem třicítky. Mnohé z nich jsou ukryté někde v horách či bočních údolích, takže v zimě k nim nebo od nich musíte dobruslit. Pokud ale navštívíte Seiser Alm v létě, objevíte mnoho dalších salaší, které jsou mimo oblast lyžařského rádiusu. Prostě tam sjezdovky ani běžkařské stopy nevedou, takže vlastně ani není důvod mít v zimě otevřeno. Majitelé těchto Schweige si svou tvůrčí energii šetří až pro jaro a léto. A letní návštěvníci plató mohou objevovat poklady v zimě ukryté pod sněhem a nechat zaplavovat chuťové, zrakové i další osobní senzory lahodou a estetikou.
Po stopách Giro d’Italia
Samostatnou kapitolou je prázdninový region Seiser Alm pro cyklisty. Ti nejsportovnější si mohou zkusit vyrazit ve stopách slavného závodu Giro d’Italia, která stoupá na Compatsch, do největší osady na plató v 1 800 metrech. Závodníci začínají v Kastelruthu a na 10,8 km vystoupají výše o 784 metrů, průměrný sklon trasy činí 8,3 %.
Koho něco podobného děsí, může volit odlišné strategie. Třeba se naopak spustit dolů do údolí a zpět se nechat vyvézt lanovkou, vybrat si některou z horských cyklostezek a na nich se svézt do Santa Christiny (kde mimochodem ústí slavná sjezdovka Saslong) nebo třeba do Canazei. Pro mnohé ale postačí vozit se po horských stezkách náhorního plató a užívat si výhledy na okolní úchvatné hory z pokaždé jiného úhlu. Pro takový typ cyklistiky se velmi hodí horská elektrokola, která zde také hojně nabízejí četné půjčovny. A to včetně dětských od velikosti 24‘‘.
Do hor po železné cestě
Skalní stěny hor okolo plató nejenže přitahují pohledy, ale vzbuzují touhu se dotknout kamene, vystoupat vzhůru a rozhlédnout do nových dálav. V prázdninovém regionu Seiser Alm toho mohou dosáhnout nejen kovaní horolezci. Díky několika via ferratám, zajištěným horským cestám, se může vzhůru na vrcholy vydat bezpečně každý, kdo v sobě najde jen trochu odvahy. Čtyři tamní „železné cesty“ jsou spíše náročnější, pokud nejste rutinéři, začněte na Via ferrata Maxmilian, jež nese razítko střední obtížnosti a traverzuje ve stěně, kterou lze pozorovat ze sjezdovek, například od Laurinu miřte pohledem přímo na jih. Pokud odoláte závrati, uvidíte celé plató včetně osady Compatsch a okolních sjezdovek z nové vzdušné perspektivy.
Na tajemnou stezku s čarodějnicí
Čarodějnice můžete potkat na každém lyžařském vrcholu a samozřejmě v krajových legendách, které znají bezpočet různých tajemných postav, jež donedávna ovlivňovaly životy místních. A potkat živou čarodějnici můžete v prázdninovém regionu Seiser Alm dodnes. Pokud se dostavíte ve správný čas k restauraci Tirler Alm, můžete se zařadit – nebo lépe zařadit své děti – do skupinky, kterou živá čarodějnice provede tajemnou stezkou s různými zastávkami s poučným obsahem, třeba k tajnému sirnému pramenu ukrytému v lese.
Okolo Puflatsche
Puflatsch neboli Bullaccia je plochá hora nad osadou Compatsch, odkud z vršku sjíždějí sportovní tratě včetně pěkných černých úseků. Lze je ovšem objet po mírných modrých nebo kompromisní červené. Právě jimi se proplétá horská stezka, kterou vystoupáte až na vrchol – pokud tedy nevyužijete lanovku. Teď už to nebude ani moc do kopce, ani z kopce: vydáváme se na okružní stezku, která obkrouží horu tak, že se do okolního světa rozhlédnete v nejširším možném úhlu 360°. Pokocháte se pohledem na údolní St. Ulrich (Ortisei), prozkoumáte pohledem nejdelší sjezd Dolomit z vrcholu Seceda, zanedlouho, jdete-li proti směru hodinových ručiček, se objeví Kastelruth a samozřejmě vás celou dobu úpěnlivě pozorují slavné vrcholky Schlern, Sasso Piato nebo Sasso Lungo… Okruh okolo Puflatsche měří okolo 6 kilometrů a zakončit ho můžete v ukryté salaši na romantickém „almu“, do níž se v zimě dostanete jen na skialpech.
Tip na ubytování:
Hotel Piccolo na Compatschi
Rodinný a nenabubřelý hotel, který nabízí příjemný základní servis za slušné ceny – obzvlášť s ohledem na prémiové místo, kde se nachází. V zimě je to jen pár metrů na sjezdovku, v létě jste v centru aktivit a na hranicích horské přírody. Z pohodové terasy lze v každé roční období sledovat západ slunce u nejlepšího aperolu, na jaký jsme kdy narazili...
