Historie lyžování - vlek Technometry Semily, sedlo Kotle u Dvoraček

Díky za tohle připomenutí Mojka a spol., za jejich dávnou pohostinost na Technometře i na jejich jedinečném jarním vleku.

To byly časy. Pamatuju, jak ještě na samém konci 70. let jsme dva Turnováci jezdili s Duklou Liberec dlouhý obřák z Lysé okolo Dvoračky až skoro k Harrachovské cestě. Žádný Krnap, i když to oficiálně být nemělo.

Tento druh vleku jsem si užil ještě tuším 1972 v Modrém dole. Měla ho tam parta okolo Jirky Majobera, který jezdil na proslavenou chatu Studánka (II) legendárního trutnovského „profesora Consula“. Mám krásné vzpomínky na svážení lana. Když byl u motoru rozumný zkušený brzdič a na laně dobrý lyžař, nechal ho jet takřka šusem a pak citlivě zbrzdil.

Na kvalitním svahu by tak vlastně šlo provádět určité cviky ve zpomalení. Ale kdo dneska vyveze něco takového na kopec?

Kluci tam měli pohon z motorky 250ky. V té Rokytnici pro 16 lidí musel být snad z půllitru? Nebo něco jiného?

Když těsně po únoru 1948 Tonda Šponar emigroval do Rakouska, roztočili na Arlbergu první vlek s motorem z džípu, klasického armádního Jeep Willys. (Ale u toho jsem doopravdy nebyl, přísahám.)

Btw, Semiláci byli vždycky fajn, jako ostatně skoro všichni v tehdejším východočeském lyžování. To na rozdíl od Pražáků, kde byli někteří bezvadní, ale mnozí naopak namyšlení šmejdi. Měl jsem od Semil i nabídku do oddílu, ale nakonec skončil u Turnováků.

Hezké připomenutí. Budou další?

ahoj, připojuji ještě dobovou reprodukci z kroniky Sokol Stěžery, lyžařů, kteří s partou Hradečáků jezdili do Obřáku a Modrého dolu. Na reprodukcí záznamu – kresby ze 7.dubna 62 je zdokumentován onen „vlek“ s motorem z 250tky. Na fotkách z roku 1967 je zachycena parta Stěžeráků na laně, vytahujícím lyžníky při jarním lyžování v Modrém dole… Vedle táty – Franty Kučery pamatuji v této partě na Luboše Štěpánka, Frantu Horáčka, Radoše Rikla, Karla Novotného a Pepu Kavalíra… Takže malá vzpomínka na lyžaře ze Sokola Stěžery.

Ještě jsem našel kresbu, jak se transportoval „motorový výtah“ do Modrého dolu… a reprodukci „návodu k použití“. Vše bylo zaznamenáno komixovou rukou Franty Kučery ze Stěžer u Hradce Králové, s lyžařského oddílu Sokol. Na fotografii je vyfocen „stroj“ při přípravě, neboli provozním ošetření 

>> #4, Ales1, 16. 12. 2013 22:08:24

Nádhera. Moc díky. Živě jsem si to připomněl. Tehdy byl takový vlek neuvěřitelné terno. To si dneska nikdo nedokáže představit.

>> #5, Ales1, 17. 12. 2013 21:11:32

Fascinuje mě, jak tehdy ještě přežíval ten duch starých lyžníků, kteří do svých deníků i do knih horských zapisovali a občas doprovázeli malůvkami. V počátcích lyžování byli hodně agilní i kumštýři (snad že měli víc času?) a to se na tehdejších záznamech projevuje. Já měl v rodinném příbuzenstvu moravského malíře Cínu Jelínka, a tak jsem třeba kdysi u tety objevil pohled od Rösslera-Ořovského.

Moc pěkné, krásné kousky retra.

>> #7, ivan, 20. 12. 2013 00:40:19

Ono to v té době bylo obecným pravidlem že lidé dokumentovali dle svých možností to co mají rádi. Počínaje trempy, lyžníky konče. Ale každopádně to byla nádherná doba, kterou dnešní lyžníci nepochoupí. A že mají co závidět…