Jiří Matějů - komentář
První dojem:
Volná jízda na mírné sjezdovce - sebevědomá jízda, lyže pod kontrolou, zcela bez problémů zvládnutý rádius ženské obřačky, příliš nucená snaha o zrychlení a dynamickou jízdu na mírném kopci.
Analýza:
Charakteristické rysy volné jízdy - velmi svědomitě naučená jízda na obou lyžích se stejným zahraněním a paralelním postavením holení, celkově skrčený až křečovitý postoj a nepotřebné hranění kolen v závěru oblouku. Už první oblouk doprava naznačuje, že lyžař v pomalé rychlosti neumí automaticky adaptovat postoj na rychlost. V 0:05 postavení pánve nad lyžemi a skrčený, nepřirozený postoj. Jakmile se dostane do tempa, vše se zlepší. Hlavní problém jízdy vidím v rozsahu pohybů. V nájezdové části oblouku před spádnicí a na spádnici přijíždí lyžař s velmi pokrčenou vnější dolní končetinou. Zbytečné krčení dále pokračuje i za spádnicí namísto silnější opory o více nataženou nohu (v žádném případě zcela napnutou, jen více nataženou) a vede k malému protlačení pánve, která se dostává nad lyže. To vše vede k malému rozsahu pohybů a v důsledku toho nevyužití potenciálu obřačky. Zároveň pohyb ramene na konci oblouku, asi ve snaze zrychlit výjezd z oblouku je zbytečný. Obřačka zrychluje ne pohyby lyžaře, ale přesným uvolněním nakumulované energie na konci oblouku.
Cvičení:
Race camp v Peci pod Sněžkou.
