První dojem:

Radek je na první pohled pokročilým lyžařem, který je schopen pracovat se stranovým přesunem těžiště a jezdit aktivní oblouky vedené "po hraně". I v jeho jízdě se však vyskytují chyby, které nejen omezují efektivitu prováděných pohybů při "klidné jízdě na červeném svahu", ale které mohou být zásadní při snaze posunout lyžování na vyšší úroveň, zvláště pak v situacích, které Radek považuje za své oblíbené, jako jsou strmé a technicky náročné tratě či freeride.

Analýza:

Na konci oblouku doleva (obr. 1 a 2) se Radek nachází v postavení se zablokovanou pánví, což omezuje jeho pohyblivost. Důsledkem tohoto postavení poté může být i přílišné vklonění vnitřního kolena směrem ke svahu. Tato blokace pánve je způsobena zalomením horní poloviny těla více ve frontální rovině a nedostatkem tohoto "odklonu" v rovině transverzální. Jinými slovy: Radkova pánev se nachází v příliš frontálním postavení.

Výsledná strnulost se velmi pravděpodobně projeví v přechodu mezi oblouky, který ovšem není na těchto fotografiích vidět. Důsledky chyb v přehranění lze však sledovat později v oblouku doprava při vedení lyží (obr. 3 a násl.). Strnulost v pánvi totiž znemožňuje včas uvolnit budoucí vnitřní nohu, a tím dochází k zahájení oblouku překlopením přes vnitřní, zatímco správně by mělo docházet k tomuto překlopení s oporou o budoucí vnější. Výsledkem je poté přílišné zatížení vnitřní lyže a zaostávání lyže vnější.

Snaha o dotahování vnější lyže na konci oblouku vede k zapojení vnější rotace kyčlí a jejím důsledkem je opětovné zablokování celého postavení, které je opět patrné právě v okolí pánve (obr. 6).

Tento průběh oblouků souvisí i s druhým zásadním momentem v Radkově jízdě, kterým je relativně velké pokrčení v kolenou vůči narovnanému trupu (obr. 6 a 10), což má za následek přesun těžiště směrem dozadu. Narovnání trupu je opět způsobeno zablokovanou pánví, tentokrát v sagitální rovině jejím přílišným podsazením.

Cvičení:

Cvičení na zlepšení Radkovi jízdy by měla směřovat k uvolnění základního postoje, zvláště v okolí pánve a to ve všech rovinách.

V sagitální rovině by měl Radek dostat těžiště více dopředu spolu s uvolněním celého postoje. Pokrčení segmentů těla musí být proporcionální od kotníků, přes kolena, boky až k trupu, podobně, jak k tomu dochází při dřepu. V Radkově případě je třeba kotníky a kolena mírně narovnat a tím současně dostat pánev více dopředu (avšak ne jejím podsazením) a předklonit mírně trup. Vhodným cvičením na uvolění celého postoje je například provádění středních oblouků za neustálého pokrčování a napínání kotníků.

V transverzální rovině je třeba trénovat separaci horní a spodní poloviny těla a tím i otáčení lyží vycházející z vnitřní rotace kyčelního kloubu. Je tedy třeba odstranit kolmé postavení pánve na osu lyží, které vede k blokaci v této oblasti na konci oblouku a je příčinou následných chyb v zahájení oblouku nového. Vhodným cvičením je provedení "javelin turn" tak, že špička vnitřní zvednuté lyže (k jejímuž zvednutí dochází již v samotném zahájení oblouku) je neustále držena nad špičkou lyže zatížené.