První dojem:

Ahoj Michale, jsi dobrý sportovní lyžař, který zvládne i „pocivou“ červenou pěknými carvingovými oblouky. Zároveň jsi bohužel obětí krátkých vykrojených slalomek, které toho polovinu udělají za tebe, odpustí mnoho chyb a pokud jsi dobře předozadně vybalancován, tak ani neublíží.

Analýza:

Tvá jízda není špatná, ale je s velkým podílem jízdy na vnitřní lyži. Problém vzniká již v zahájení oblouku, kde těžiště putuje hezky přes lyže, ale už ne směrem dopředu. Dá se říct, že tě tak lyže trochu předjíždějí (vem si delší a méně vykrojené, uvidíš, že tě předjedou jen jednou ). Z toho pramení i časté zahájení na vnitřní. Zároveň ale dokážeš vybudovat hned n azačátku oblouku velký náklon a rozsah pohybů, vnější lyže se zapojuje sice později, ale přece, takže až někam ke pádnici vypadá tvá jízda docela fajn. V okolí spádnice by mělo začít docházet k zalomení, které zvýší oporu o vnější, zvětší úhel hranění a oblouk uzavře. Místo toho dále pokračuješ v naklánění dovnitř oblouku a přenášíš tak více a více hmotnosti na vnitřní lyži. Tím zůstává oblouk neuzavřený, stejný, je jetý dlouho až téměř do vrstevnice. Typický moment, kdy mělo začít docházet k zalamování a naopak došlo ještě k většímu naklánění celé soustavy lyžaře je moment 00:43.

Cvičení:

• Začínej oblouky na vnější lyži.
• Nakláněj se, buduj rozsah pohybů, ale pak si představ, že jsi na vodítku, na kterém tě někdo pouští dovnitř oblouku. Držíš se vodítka vnější rukou, nakláníš se a v okolí spádnice (záleží na rychlosti, sklonu svahu, typu oblouku) se najednou vodítko zastaví. Horní polovina těla už se dál dovnitř naklánět tedy nemůže a v náklonu pokračují jen nohy. To je to, co zvětší úhel hranění i zatížení lyží.
• Přijeď na lekci