První dojem:

Ahoj Vladi a zároveň zdravím partičku do Saalbachu.

Nevím přesně, co všechno komentovat, na videu jsou hned tři typy oblouků. Pokusím se tedy ke každému něco napsat a najít společný jmenovatel, na kterém bych následně pracoval.

Analýza:

Krátký smýkaný oblouk - je opravdu smýkaný. Chybí mu téměř jakékoliv plynulé otáčení nohou a tím pádem i kulatý tvar. Je to je "brejkování" lyží proti svahu, v přílišné protirotaci. Takový pěkný učitelský rakouský krátký oblouk. Snaž se jezdit paralelní oblouky o středním poloměru, pěkně kulaté a plynulé a postupně je zkracovat. Rychlost neudržujeme hockeystopy, ale otáčením nohou po kružnici.

Krátký dynamický oblouk - boky hned a co nejvíc dovnitř, protirotace, přehazování nohou ze strany na strany bez vytvoření tlaku a prohnutí lyže. Jízda skoro na poloměru lyží. Nauč se jezdit kulatý krátký smýkaný oblouk, potom jen přidávej na rychlosti a sklonu svahu. S tím logicky přijde větší hranění, vytváření tlaku, ale také kontrola rychlosti, která u jízdy na videu už v prudší pasáži chybí.

Dlouhý dynamický oblouk - Oblouk je opravdu dlouhý, Dost přes poloměr 16 metrů, na kterém jedeš. Tím pádem ale není rozhodně dynamický. Chce to zkrátit poloměr, vytvořit tlak na vnější lyži, prohnout lyže. K tomu všemu je ale třeba klidné a plynulé přehranění, vytvoření rozsahu - náklonu v nájezdu do oblouku a následné udržování opory o vnější lyži po celou dobu oblouku. V tvé jízdě je příliš pohybu boky dovnitř oblouku, které má za následek sice výrazné zahranění na začátku oblouku, ale také okamžité zablokování dalšího pohybu nohou dovnitř. Výsledkem je ztráta opory o vnější lyži, přisednutí na vnitřní a dokončení oblouku s větším podílem na vnitřní. To vše rovná se neprohnutí lyží a tedy jízda přes poloměr. Nejdřív přehraňuj, buduj oporu o novou vnější lyži. Teprve potom se můžeš naklánět a vytvářet angulaci a separaci v oblasti boků. Dobrý oblouk má delší nájezd a kratší výjezd. Ty to máš obráceně. Jsi příliš intenzivní v pohybu boků dovnitř oblouku hned v nájezdu.

Cvičení:

Celkově bych pracoval na změně rovnovážného postoje. Kotníky a kolena jsou pokrčeny, ale v oblasti boků jsi příliš tuhý, občas to vypadá, že jsou boky i zbytečně vysoko, vytaženy nahoru. (Pravděpodobně rakouská rada nahoru a dopředu). Podobně snaha o kulatá záda, zatažená hlava mezi rameny, zbytečně ohnutý trup dopředu, příliš ztuhlé ruce stále ve stejné poloze, zapíchnutí hole jen z pohybu zápěstí, strnulost, možná snaha nějak vypadat. Kopírováním obrazů dobrého lyžování nedocílíme. Pouze funkčními pohyby. Z těch pak vzniká dobrý obraz. Narovnej se a povol boky. Pokrč je. Budeš moc otáčet dolními končetinami v kyčelním kloubu, který je teď blokovaný. Ve stejném kloubu probíhá i hranění. Zkus lyžovat třeba bez hůlek a mávat kolem sebe rukama jako na bruslích. Znáš supermana? Určitě. Tak ho jeď obráceně. Třeba zde: https://0b901549-a122-4b55-aabe-e7ba8a36310b.filesusr.com/…b4ef5295.pdf Neboj se lyžovat uvolněně. Nohy udržují rovnováhu, nikoliv ohnutý a strnulý trup. V trupu máme středobod vesmíru, tzv. CORE. Ten lze ale svalově zapojit pouze v případě, že jsem relativně narovnaný a o to více flexibilní ve třech kloubech dolních končetin.

Analýza tě možná nepotěšila, ale jsi instruktor lyžování, makej na sobě . Držím palce, zdraví Ondřej Novák