Helm Rotwand aktuální report z 05.03.2016

Sjezdovky:

Vzhledem k pouze jednomu dni stráveném na Helmu jsme zvolili variantu objevnou, tedy pokusit se projet všechny nebo alespoň co největší počet sjezdovek

14: První sjezdovkou, kterou jsme nakousli v Helmu, byla ta s číslem 14. Ne příliš dlouhý, ale o to více příjemný svah to je. Celá sjezdovka se sestává z červených hangů doplněných teréními vlnami. Krásná dálnice na řezání oblouků.

15: Modrá sjezdovka s červeným startem a pozvolným dojezdem. Zhruba v polovině byla jakási „skikrosová“ trať sestávající se ze třech zatáček a jedné „spirály“ zakončené tunelems výškou cca 1 m.

13b: Sportovní černý sjezd do údolí znamenal ráno opravdu krásné svezení, ovšem odpoledne kvůli sněžení byl plný velkých muld.

16: Nevím přesně, kterou z červených variant jsme jeli, ovšem všechny by se daly charakterizovat terénními vlnami a sympatickým sklonem.

12: Široká dálnice rozdělená napůl sítí. Sklon srovnatelný se šestnáctkou.

11: Dá se říci, že to je traverz doplněný červenýmy padáky. Druhá polovina spíše po rovině.

11a: Sportovní černá, srovnatelná s černým sjezdem do Vierschachu.

41: Členitá sjezdovka s poctivými červenými sklony.

3: Svah z počátku společný s černou 3b, modrý se záhy dělí na dva. Červená varianta je opravdu zábavným svahem plným zatáček, poctivých padáků a odpočinkových modrých.

3a+b: Začátek části „a“ je mírný, modrý. Lehká zatáčka doprava však hned dává znát, že na modré nestojíme. Svah je opravdu černý a první pocity před tím, než se spouští, to potvrzují. Sjíždíme hang a jsme opět na rovné modré, která se opět připojuje u výstupu lanovky č. 10, od které jsem popisoval pistu 3. Po odpojení se od červené 3 přichází mírné stočení a část nejdůležitější. Nacházíme se totiž na Holzriese, tedy nejstrmější sjezdovce v Itálii. „Šikana“ pravá-levá, kde v levé je vidět až dolní dojezd. Takticky volím levou stranu svahu, tu strmější. Svah jde jakoby do ztracena, tedy z nejstrmější části sklon pomalu klesá až k plně modrému dojezdu, kde se opět sjezd spojuje s trojkou a dojíždí k lanovce.

5: Tento svah sjíždíme jen od úrovně lanovky č. 3. Opravdově červený svah končí u pomy. Část 5a je oddělená sítěmi. V době, kdy dojíždíme sem, už hustě sněží, takže svah je poměrně zoraný, byť zde není příliš velký nával lidí.

I: Chceme si trochu odpočinout, a tak se vydáváme na trasu UNESCO. Teoreticky modrá turistická trať se kroutí po úbočí hory chvílemi prudčeji, chvílemi po rovině a někdy i do kopce. Zhruba ve 2/3 cesty se dostáváme na louku, musíme si tak 50 m vystromečkovat. Pokračujeme dále sjezdem. Na konec se dostáváme ke koberci, který nás vyváží o pár metrů výškových a cca 150 m blíže k sedlu Kreuzbergpass. Sjíždíme zbytek sjezdovky a jsme dole u skibusu.

III: Po překročení silnice máme před sebou „slibný“ sjezd podél říčky z Kreuzbergpassu kolem kempu ke stanici lanovky 10. Na mapě někdy modře, jindy červeně značená je spíše turistickou tratí než sjezdem. Zhruba ve čtvrtině délky máme nastromečkováno téměř stejně jako sjeto ze svahu dolů, a tak se po zhlédnutí mapy rozhodujeme, že projdeme skrz kemp a svezeme se skibusem zpět. Nedoporučuji.

13: Nádherná a široká sjezdovka s červenými spády a modrými traverzy je už od pohledu sympatická. Bohužel celý den sypající se sníh vykonal své, a tak se po 15. h spíše podobá tankodromu než sjezdovce. Jaká to škoda, ale sám mám už tou dobou dost po šlapání na I a III.

Sněhové podmínky:

Vynikající, všude vysněženo. Fungoval celý areál. Během dne začal padat sníh, což se po poledni nemile projevilo ve stavu sjezdovek.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Většina lanovek moderních. Ze Sextenu obří kabina prý na 80 lidí s intenzitou provozu dle počtu lidí, ale cca každých 15 minut jede. Kabinky pro 6 či 8 lidí. Sedačky 14, 15, 16 nekryté a navíc sedačka 15 bez opěry na lyže, tzn. nohy máte volně ve vzduchu (foto). Pomy „jako kotva“ - na tažném laně naviják a vy máte v ruce zhruba metrovou tyč. Mezi lanovkami 41 a 10 koberec pro zdolání několikametrového převýšení.

Zalidněnost:

Lidí málo, lanovky bez čekání. Částečně díky přispění počasí - během dne postupně zesilující sněžení.

Doprava do střediska a parkování:

Parkování u nástupní stanice ve Vierschachu, autobusy mají místo za říčkou trochu dál. Vlak má stanici u nástupu ve Vierschachu z nástupiště přes most na svah.