09.02.2019 | Český Jiřetín
- autor: plamice
- hodnocení:
Český Jiřetín - recenze z osobní návštěvy střediska (aktuální lyžařské podmínky, doporučení a zkušenosti)
Podrobné dojmy a zkušenosti z střediska s vlastními fotkami (odměna 100+ SNOWbonů). V případě problémů s formulářem níže můžete využít náhradní formulář nebo report zaslat e-mailem na reporty@snow.cz.
Přibližně 20 km z Litvínova se nachází obec Český Jiřetín. V zimě jediná sjízdná silnice z české strany nás sem navede právě z Litvínova kolem dalšího menšího skiareálu Klíny a kolem vodní nádrže Fláje s unikátní dutou pilířovou hrází, jedinou svého druhu v České republice. Jelikož jsou Fláje zásobárnou pitné vody pro přilehlé okolí, platí kolem přehrady Ochrané vodní pásmo I., což kromě zákazu vstupu neumožňuje využití chemických posypů. Zhruba v polovině stoupání z Litvínova ke Klínům nás čeká značka upozorňující na konec chemického posypu a začne souvislá vrstva uježděného sněhu. Během cesty ještě pravděpodobně narazíme na mraveniště na Klínech, které nás možná bude stát trochu nervů s rozjezdy do kopce, ale to nic nemění na tom, že pokračujeme dále od tohoto ruchu a sedačkové lanovky. Minuli jsme Flájskou oboru i přehradu a sjíždíme do Českého Jiřetína. Kroutíme se po úzké silnici podél Flájského potoka až narážíma na první parkoviště. Pokud vám nevadí přibližně 200m výšlap v lyžařských botách do kopce, můžete zde zaparkovat a začít zde. Pokud se vám až tak moc šlapat nechce, cedule na parkovišti u silnice oznamuje, že další parkování se nachází přibližně za dalších 500 m. Pokud se tedy vydáte dále, dorazíte k dalšímu parkovišti u silnice s přibližně stejným výšlapem, ale musíte navíc dbát na okolní provoz. Pro pohodlné je zřízeno ještě jedno parkoviště blíže vleku, ovšem abyste se dostali tam, musíte vyjet úzkou cestou do poměrně prudkého kopce. Jsme tedy na místě, jdeme si koupit permici. Je potřeba trochu hledání, pokladna je označena jen malým nápisem, který se hravě schová za frontu lidí čekajících na vlek. Jedná se o komorní areál, ze kterého na vás dýchne velká nostalgie. Permice jsou papírové a kontrola probíhá manuálně vlekařem, když poprvé nastupujete nebo když si vás nepamatuje. Rozhodně nenarazíte na turnikety a čipovky, jen pěkně postaru. A přesně taková atmosféra se line celým areálem.
Sjezdovky:
Areál nabízí celkem tři sjezdovky.
Nejdůležitější, dalo by se říci páteřní sjezdovkou je U kostela. Jako
jediná disponuje umělým zasněžováním - sprchami. Tato sjezdovka byla
během mé návštěvy nejplnější, avšak na poměry jiných středisek
stále poloprázdná. V mapkách je značena jako červená s modrou spodní
polovinou. Můj osobní názor je takový, že by si asi tu modrou zasloužila
až od shora. Horní část nabízí příjemný sklon pro pilování oblouků,
aby uprostřed došlo na zúžení do jakéhosi hrdla, které nás vyplivne na
širokém letišti, jež je lemováno vleky po obou stranách a slalomovými
sprchami uprostřed.
Druhou nejvytíženější sjezdovkou během mé návštěvy byl Čerťák.
Značen černě, sklonem spíše červený svah připomíná „staré časy“.
Úzký pruh obtéká ostrůvek lesa s na jednu stranu odkloněnou vrchní
partií až se slévá s linií vleku v dolní polovině. Traverz mezi
sjezdovkou U kostela a Čerťákem je po louce podél vedení nízkého
napětí. Je to téměř po rovině nějakých 400 m, tudíž je vhodné nabrat
dostatek rychlosti v horní části U kostela, abychom se vyhnuli co nejvíce
bruslení. Opačným směrem není nutné kumulovat rychlost, jelikož je trverz
z kopce více a ústí pod nástupem krátkého vleku.
Třetím svahem jsou Mlejnky. Mé srdce si získaly příjemným sklonem a také
tím, že nás tam lyžovalo tak 20 maximálně. Svah je značen modře, ale
pocitově mi přišel prudší než horní pasáž sjezdovky U kostela. Traverz
„od kostela“ je celkem bez problémů, stačí vystoupit U kostela z vleku
na druhou sranu a dát si pozor, abychom nedostali vracející se pomou. Pár
odpichům nebo troše bruslení se nevyhneme, ale není to nic strašného. Při
cestě zpět opět musíme vystoupit na druhou stranu z vleku a vydat se podél
dřevěných tyčí a značení po cestě směr les. V lese nás čeká úzká,
přibližně metr široká neupravená cestička dodávající freeridový
nádech. K okusení prašanu přímo vybízejí louky podél sjezdovky Mlejnky a
na druhé straně od vleku v horní části trati U kostela.
Sněhové podmínky:
Vzhledem k bídě předchozích let a štědré nadílce od začátku roku na naše poměry vynikající. V předchozích dnech i během návštěvy byla nebesa otevřena a Svatý Petr nakloněn. O příznvosti podmínek svědčí přinejmenším provoz sjezdovek Mlejnky a Čerťák.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
K obsluze svahu U kostela slouží 3 vleky. Jedna dlouhá poma s nástupem u kasy. Druhá krátká poma, přibližně do poloviny sjezdovky, který využívají začínající lyžaři. Třetím vlekem na tomto svahu je malý „s klacky“ na držení pro ty úplně nejmenší. Sjezdovku Mlejnky obsluhuje typově stejná poma jako U kostela a Čerťák má nastarosti kotva. Všechny vleky (ten malinký dětský nedokážu posoudit) již mají několik křížků na krku. Díky malé přepravní kapacitě sice mohou vznikat fronty na nástupu, ale má to svoji obrovskou výhodu. Slabým místem je vlek a tak sí můžeme užívat volný svah. Na každé nástupní stanici „ohřívárna“ se židlemi a stoly.
Zalidněnost:
Občerstvení a aprés-ski:
Bufet na nástupu vleku U kostela nabízející hamburgery, sekanou do housky aj. Nezkoumal jsem hlouběji.
Doprava do střediska a parkování:
Příjezd po sněhu. Parkování vzhledem k návštěvnosti adekvátní. V neděli v 10 h bylo horní parkoviště u kostela napůl prázdné. Do Jiřetína jezdí linka z Litvínova. Pokud se vám nechce riskovat případné zapadnutí a jiné problémy, můžete jej využít. Jestli po cestě autem dojedete bus, cesta může být zdlouhavá, jelikož s pojede opravdu hodně pomalu a opatrně. Příjezd z neměcké strany jsem nezkoumal.
ski.ceskyjiretin.cz