Hodonín u Kunštátu - aktuální report z 16.01.2019

autor: bobu
hodnocení:
návštěva od: 16.01.2019 do: 16.01.2019

Podrobné dojmy a zkušenosti z střediska s vlastními fotkami (odměna 100+ SNOWbonů). V případě problémů s formulářem níže můžete využít náhradní formulář nebo report zaslat e-mailem na reporty@snow.cz.

přidej minireport

Krátká aktuální zpráva z návštěvy střediska (odměna 10+ SNOWbonů).

Celkový dojem z návštěvy střediska

Malé středisko, nejvíce vhodné pro výuku dětí a kratší zalyžování pro lyžaře z blízkého okolí. Byla jsem zde poprvé, příjezd z Brna trval asi hodinu. Chvíli mi trvalo, než jsem si našla svou trasu, na které se dalo pořádně zajezdit. Velkou výtku ke středisku ale mám z hlediska bezpečnosti: v ploše sjezdovky jsou dva stožáry vysokého napětí obalené matrací, která ale začíná až nad betonovým základem stožáru. Tudíž od země je asi 30 až 40 cm betonu, jen tak bez ničeho. Dále mají uprostřed sjezdovky umístěné 2 sněhové sprchy a 2 děla, něco z toho je úplně bez matrace, jen olemované síťovým plotkem, něco má matraci nepochopitelně otočenou naopak (jakoby proti nárazu zespodu), vše je vidět na fotkách. Jezdí zde převážně malé, učící se děti, a já osobně bych sem se svým malým synem nejela, protože bych měla velký strach, aby mi do něčeho z tohoto nevjel. Jinak je to pěkné středisko, ale toto by si měli trochu pohlídat.

Nejsilnější zážitky a zkušenosti z návštěvy střediska

Sjezdovky:

Sjezdovka je jedna, náročností někde mezi modrou a červenou. Není úplně v konstantním spádu, spíš kopíruje terén i s jeho nerovnostmi. Délku sjezdovky zde uvádějí jako nejdelší na Vysočině. Hodinky mi ukázaly délku 550 m. Šířkově jde o užší sjezdovku, navíc ještě obohacenou o dva stožáry vysokého napětí (s tím se bohužel nedá nic dělat), ale aby toho nebylo málo tak jsou v poměrně úzké sjezdovce nacpané i dvě zasněžovací sprchy a dvě děla.

Sněhové podmínky:

Bylo lehce nad nulou, takže sníh ztěžknul, byl krystalový a hodně mokrý. Přestože okolní plochy byly pokryty poměrně vysokou souvislou sněhovou pokrývkou, na sjezdovce bylo dost vydraných hnědých ploch včetně kamínků.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Sjezdovku obsluhuje poměrně svižná poma, která na zdejší poměry bohatě dostačuje. Vlekaři ochotně podávají a pomáhají menším dětem nasednout. Zázemí - WC - je asi 20 m od sjezdovky, takže v tomto směru není co vytknout.

Zalidněnost:

malá střední vysoká

Přes všedních dny zde asi probíhá nejvíce lyžařských kurzů, tudíž je na svahu dost dětí. Výhodou ale je, že běžní návštěvníci mají před dětmi na vleku přednost, není nutné čekat např. 30metrovou frontu.

Občerstvení a aprés-ski:

Bar hned dole u sjezdovky nabízí hodně jídel i nápojů. Ochutnala jsem místní domácí bramboračku a byla jsem nadšená. Další klasické jídla jako párek v rohlíku, smažák, gyros, hranolky... Ceny velmi velmi příjemné.

Doprava do střediska a parkování:

Jela jsem z Brna, cesta po silnici č. 43 byla v pohodě, ovšem pak mne navigace vedla nějakými místními cestičkami, mezi nimi i jednou, která se v zimě neudržuje, takže jsem si potrénovala i jízdu z kopce do kopce po sněhu. V obci Hodonín bych doporučila ještě trochu zlepšit značku kudy odbočit ke skiareálu. Samotná cestička ke skiareálu byla v pohodě, příjezd až po sjezdovku, parkoviště poloprázdné.