Sjezdovky:
Poprvé za 2 roky, kdy sem jezdíme, byly v provozu sjezdovky po obou
stranách lanovky. Jedna je modrá, druhá sice značená červeně, ale v
podstatě je jen o něco málo více zvlněná, jako vedlejší modrá.
Sněhové podmínky:
Sníh byl dnes naprosto luxusní, na tvrdém podkladu byla tenká vrstva
prašánku. A v tomto stavu zůstávala sjezdovka až do našeho odjezdu.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Čtyřsedačka s pásem jezdila plynule, ovšem vcelku pomalu, takže nakonec
jsem trošku s rozpaky hleděl na statistiku a se zdviženým obočím sledoval
poměr jízdy a lanovek.
V provozu byla i poma pro začátečníky.
Zalidněnost:
Lyžovat se začalo již před osmou a až do desíti se jen velmi mírně
navyšoval počet návštěvníků střediska. Když jsme však dojeli poslední
jízdu a začali balit, vyvalilo se z různých směrů asi 20 instruktorů,
každý s několikačlenným družstvem, takže jsme byli velmi rádi, že
vyklízíme pole.
Občerstvení a aprés-ski:
Bufet u horní stanice se teprve chystal na otevření, dole velký hotel s
restaurací i několik stánků s místními specialitami.
Doprava do střediska a parkování:
Cesta užším vyfrézovaným koridorem s asi 10cm vrstvou ledu, ve které
byly hluboké díry. Bylo třeba opatrnosti.