Sjezdovky:
Při našem příjezdu právě na svahu řádila rolba. Mezi denním a
večerním lyžováním tady probíhá vždy úprava, což je výhoda oproti
některým areálům, které jezdí permanentně celý den. Sjezdovka je tu ale
jen jedna, cca 500 m dlouhá, s příjemným červeno-modrým sklonem. Čím
blíž se jede k vleku, tím je prudší, na druhé straně je zase
mírnější. Na celodenní zábavu to není, ale na dvě hodiny tak
akorát.
Sněhové podmínky:
Sněhu tu docela ubývá. Areál je orientovaný jižně, což je vzhledem k
současnému počasí vražedné. Pod vlekem už prosvítá místy hlína. Po
stranách mají ale zatím ještě nakupené hromady sněhu na dohazování. Jen
aby stihli dohazovat rychleji, než bude sníh v příštím týdnu odtávat.
První hodinku se na utaženém sněhu jezdilo luxusně, ani druhá hodina
nebyla vyloženě tragická. Jezdili jsme co nejvíce u vleku, tady sníh
překvapivě držel a netvořily se žádné velké muldy. Jen byl prostě
vlhčí, ale dalo se po něm fičet pěkně rychle. Na tomto sněhu jezdím
radši, než když je totálně zmrzlý s plotnami.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Zázemí je tady skvělé. Vše pěkně pohromadě, nikam není potřeba
chodit daleko. Skvělá hospůdka s krbem, dvě WC, půjčovna, školička.
Večerní osvětlení dostatečné.
Zalidněnost:
Zalidněnost velmi příjemná, naprosto bez front. Jezdili jsme pořád
dokolečka. Na jednu jízdu připadá pět minut, takže za dvě hoďky
krásných 24 jízd. Ani na svahu se člověk nemusel nikomu vyhýbat. Prostě
neskutečná pohoda.
Občerstvení a aprés-ski:
Po odlyžování dvou hodin jsme zašli do hospůdky, kde mají dostatečnou
nabídkou jídla za přiměřené ceny. Dali jsme si zelňačku za 40,-, které
bylo hodně a kofolu do 0,3 za 20,-.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava po dálnici a pak přes Železný Brod. Obě cesty za plusových
teplot, takže bez problémů. Parkoviště velké, i v době větší
návštěvnosti asi nebývá problém zaparkovat.