Sjezdovky:
Je tam stále jen jedna sjezdovka dlouhá 1 770 metrů, ani jsem nedoufal,
že letos pojede a světe div se jede!
Sněhové podmínky:
Na to, že jsem zahájil lyžování až po obědě, šel jsem v podstatě na
odpolední, tak mě sněhové podmínky příjemně překvapily. Nikde nebyly
vidět vytáté fleky, na sjezdovce byla souvislá sněhová vrstva, a to i v
těch nejprudších místech. Vyjádřeno v cm to vidím na 20 až 40 cm sněhu.
A i v dolní části sjezdovky, tam už ani nebyla mlha a šlo to jezdit
parádně po hranách až dolů.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Jezdí tam stále ta stará pomalá třísedačka, ale vzhledem k málo lidem
na svahu se jezdí bez čekání, tak se dá najezdit dost jízd. V minulém
reportu jsem psal o nefunčních lanovkách, tady se zmíním o jejich ski
challenge, kde vám počítají km a můžete si tam přidat kamarády, kteří
vidí, jak lyžujete. Buďte v klidu, také jim to nefunguje, kamarád mi psal,
že včera jsem najel asi 190 km, a to se tam nedalo fakt nikdy najet. Takže
ani tohle už nefunguje a apka v telefonu už od začátku sezóny je po
smrti... 
Zalidněnost:
Nikde nikdo, jezdilo nás tam asi deset... 
Občerstvení a aprés-ski:
Jezdil jsem asi do 15:00 hodin a když jsem přijel domů, dal jsem si už
večeři... 
Doprava do střediska a parkování:
Cesta úplně v pohodě, pouze už jsem míjel dost aut, co mířila do
hor... 