Galsterbergalm aktuální report z 05.03.2020

Sjezdovky:

Galsterberg je zřejmě umělý název střediska nad vesničkou Pruggern. Někde se uvádí i název Galsterbergalm. Hora, ze které se sjíždí, má příznačný název Kalteck a dosahuje téměř 2 000 m n. m. Stopy od lyží byly i na svahu nedalekého o něco vyššího vrcholu Pleschnitzzinken (2 112 m), na který však lanovka nevede.

Z vrcholu Kaltecku doprostřed hory je několik možností sjezdu, podél sedačkové lanovky z východní strany vede poctivá černá později červená tréninková sjezdovka, ze západní strany zprvu prudká červená, další varianty červených sjezdů prudký začátek objíždějí obloukem na západ. Orientace sjezdovek je převážně severní, přesto byl povrch sjezdovek osluněný, slunce je na začátku března již docela vysoko. Na kvalitě prašanového povrchu se však sluneční paprsky při teplotě lehce pod nulou téměř nepodepsaly.

Sjezd k parkovišti vede po užší červenomodré sjezdovce, ten jsme absolvovali jen jednou na závěr odpolední lyžovačky. Od parkoviště je značená skiroute až do vesničky Pruggern, ta nebyla v den naší návštěvy otevřena.

Sněhové podmínky:

Na široké části sjezdovek byl i v odpoledních hodinách přívětivý lehce utažený prašanový manšestr, v užších úsecích sem tam ušoupaný přimrzlý povrch, který by možná někdo nazval plotnami. Dvě jízdy jsem dal v horní části hory ve volném terénu, kde bylo asi 15 cm čerstvého prašanu na umrzlém podkladu. Opět jsem si potvrdil univerzálnost svých užších allmountainů Stöckli AR. Závěrečný sjezd k parkovišti byl po upraveném vlhkém povrchu, žádné muldy nebo rozježděný cukr krystal.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Od parkoviště zhruba doprostřed svahu vede atypická kabinková lanovka. Na jednom laně je osazeno, jestli si dobře pamatuji, 6 dvojic kabinek pro 15 osob, které v dolní a horní stanici zastavují pro nástup a výstup, takže během jízdy lanovka 2x zastaví na trase. Přes relativně vysokou rychlost jízdy 7 m/s toto zastavování zdržuje a jedna jízda tak trvá cca 10 minut.

V horním patře je pomalejší fixní 4sedačka s nástupním pásem. Bokem jsou ještě asi dva kratší vleky.

Zalidněnost:

Návštěvnost byla během čtvrtečního odpoledne minimální. Od parkoviště jsme jeli kabinkou v sedmi lidech sami, u sedačkové lanovky byl po celé odpoledne přímý průchod turnikety, jezdily i prázdné sedačky.

Občerstvení a aprés-ski:

V polovině odpoledne jsme navštívili Galsterbergalm Hütte, menší ze dvou dostupných restaurací v horním patře hory. Číšník v typickém alpském úboru se s námi snažil komunikovat lámanou češtinou, také část menu byla přeložena do češtiny. Přestože jsem v poledne snědl obligátní řízek s chlebem z domova, neodolal jsem lákavé nabídce a kromě nealkoholického pšeničného piva jsem si dal výborný hovězí guláš s domácími nočky.

Doprava do střediska a parkování:

Naše sedmičlenná parta se do střediska přepravovala dvěma osobními automobily, výchozím bodem byly České Budějovice, odkud jsme vyráželi krátce po osmé hodině. V Rakousku vedla cesta převážně po dálnici, ze které jsme sjeli před Liezenem a vyhnuli se tak placenému tunelu. Tím jsem zároveň projížděli kolem lyžařského střediska Wurzeralm. V půl dvanácté jsme zaparkovali na dostatečně kapacitním parkovišti u dolní stanice kabinkové lanovky. Výjezd k parkovišti z vesničky Pruggern je docela strmý (450 m/4 km), silnice byla naštěstí holá. Při zasněžené vozovce by se pravděpodobně ve stoupání aktivoval pohon 4x4.