Sjezdovky:
V provozu byly asi 2/3 z celkové šířky sjezdovky. To bohatě dostačovalo
na vykroužení velkých oblouků. Navíc když je na svahu opravdu jen pár
lidí, tak se dá velmi rychle vyčkat, až všichni sjedou a sjezdovka je jen
vaše. 1/3 sjezdovky napravo sloužila pro výjezd a sjezd rolby. Sklon
sjezdovky je mírný, příjemný i pro malé děti.
Sněhové podmínky:
Bohužel sníh už není nic moc, je těžký, mokrý, krystalový. Ale v
širokém dalekém okolí už není žádný, takže jsme byli rádi i za tento
sníh. Vrstva sněhu na sjezdovce byla velmi dobrá, nikde nic nevylézalo,
žádné kamínky ani tráva.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Pro možnost výjezdu lyžařů jezdil rolbovláček pro cca 20 lidí.
Nástup s pozvolným posunem je velmi příjemný, mnohem lepší než prudký
rychlý rozjezd. S jízdou na rolbovláčku neměly problém ani malé děti, za
cca 3 hod., co jsme zde byli, jsem neviděla, že by někdo upadl.
Zalidněnost:
Po celou dobu, co jsme zde byli, se na svahu pohybovalo něco mezi 20 a 50
lyžaři. Nejdříve jsme čekali na rolbu asi 10 minut. Pak už to bylo úplně
bez čekání, lidí pomalu ubývalo.
Občerstvení a aprés-ski:
V provozu byl bufet hned u spodní části sjezdovky - k jídlu párek v
rohlíku, polívka, hranolky, k pití vše možné. Vše za velmi příjemné
ceny. Bohužel se ale nedalo nikam ani na chvíli položit zadek, což je při
delším lyžování víc než nutné, nohy bolí. A jedno velké negativum
bylo, že nebylo možné použít WC. Kluci to zvládali hned u sjezdovky, ale
dámy měly na široké holé pláni docela problém.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava od Brna po skoro úplně suchých silnicích. Jelikož jsem v
Olešnici asi 3 roky nebyla, tak se mi podařilo v místních uličkách trochu
zabloudit, značení není úplně dobré. Parkování zadarmo, na uježděném
štěrku hned u dětského svahu, kousek od pokladny. Bohužel odsud jsme vždy
odjížděli celkem zablácení a ani dnes to nebyla výjimka.