Sjezdovky:
Je tu mnoho sjezdovek různých obtížností. Mezi mé oblíbené patří
černá Piavac, kde je prvotní mírný nájezd a následuje hrana a padák
dolů s občasnými mírnými pasážemi, Bohužel tato sjezdovka je kratší.
Následuje Fiamme Oro, která je opět černá. Opět disponuje krásnými
točivými pasážemi narozdíl od předešlé, která je spíše rovná. Pokud
někdo radši červené, tak jsou hezké i sjezdovky Laste a Zirmes, které jsou
spíše rovnější, ale zato členité s množstvím přechodů a vln. Pro
soutěživé typy byl vystavěn obří slalom s časomírou na pravé straně
sjezdovky Dirrettissima Cune.
Sněhové podmínky:
Sněhové podmínky jsou velmi dobré a díky zalidněnosti sníh perfektně
podržel i ve vysokých rychlostech. Bylo to jízda pamparádní.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Areál disponuje 4 kabinkami, 3 sedačkami. Oproti Passo Rolle to byla
obrovská změna, a to především v rychlosti a přepravní kapacitě
lanovek.
Zalidněnost:
Zalidněnost, jak to tak bývá mimo okruh Sellaronda, je minimální.
Žádné fronty a na sjezdovkách bylo vždy jen pár lidí. Díky tomu se dalo
jet velmi svižně a hodinky se mi zastavily na rychlosti necelých 90 km/h.
Občerstvení a aprés-ski:
Díky tomu, že již bylo odpoledne, a chtěli jsme toho ještě mnoho
nalyžovat, tak nebyl čas se občerstvit. Každopádně jedno zajímavé info
bylo, že bar Le Cune již byl zavřen a děvčata musela vyhledat WC jinde.
Doprava do střediska a parkování:
Do střediska jsme se vypravili ze střediska Passo Rolle. Jedná se o dost
náročnou silnici plnou serpentýn. Parkovali jsme v Bellamonte na parkovišti
pokrytém štěrkem a občas ledem. Parkování je zde zdarma. Od parkoviště
se dostanete eskalátorama - ráno vás od parkoviště vyvezou a odpoledne zase
dojedete pohodlně k autu.