Sjezdovky:
Na druhou stranu areálu do Grossarlu jsme nepřejížděli, takže ji nemohu
hodnotit. Na straně z Gasteinského údolí nebyla v provozu pouze část
červené sjezdovky D5 a trochu překvapivě spodní část červené sjezdovky
k lanovce Wengerhochalmbahn. Dalo se to objet souběžnou modrou D7c, ale ten
úsek byl asi nejhorší z celého kopce pro dnešní den. Větší koncentrace
lidí, sedící mrak a technický sníh z tohoto úseku udělala obtížnou
pasáž i pro zdatnější lyžaře. Ale to je asi jediná výtka k jinak
skvělým sjezdovkám.
Sněhové podmínky:
Poslední dva dny připadlo ve velké části Rakouska různé množství
sněhu a znát to bylo i zde. Žádné kamínky ani vydřená místa. Ve vrchní
části krásný terén - ani měkký, ani tvrdý a až na podklad všechno
přírodní. Od mezistanic na dojezd to pak byla kombinace přírodního a
technického sněhu, ploten i muld minimum.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Od poslední návštěvy cca 4 roky na zpět žádná změna, které bych si
všiml.
Zalidněnost:
Od 9 do 11 h minimum lidí. Poté na svazích lidí přibylo, ale ani tak
jsme na lanovku nikde nečekali víc než dvě minuty. Po areálu se pohybovalo
také dost skupin a kurzů, a to jak na lyžích tak snowboardech, ale
většinou se jim dalo vyhnout.
Občerstvení a aprés-ski:
Vzhledem k tomu, že jsme 4 hodiny lítali nahoru dolů, tak jsme nevyužili.
Co jsem si všiml, tak většina zařízení otevřena, nejvíce lidí bylo na
slunné terase Wengeralm.
Doprava do střediska a parkování:
Příjezd z autovlaku z Böckstein zejména po mokrých silnicích, někde
byla ujetá břečka, v Bad Gastein ujetý sníh. Parkoviště s posypanými
zmrazky je stále zdarma. Obsluha nás navigovala tak, že jsme stáli téměř
u lanovky.