Leukerbad Lyžování a lyžařské středisko

Leukerbad - lyžování

Přehledný a kompaktní lyžařský areál Torrent se rozkládá na jihozápadních svazích pod třítisícovkou Torrenthorn. Všechny sjezdy se nacházejí v podstatě podél jediného „proudu“ lanovek a vleků, což areál opticky zmenšuje, navzdory tomu je však terénně příjemně rozmanitý – nabídne široké pláně pro nenáročné carvingové kroužení i členitější tratě, holé pláně i sjezdy lesem. Všechny varianty sjezdovek jsou vzájemně propletené, takže vytváří malý labyrint, v nimž si lze každou jízdu zpestřit trochu jinou variantou.

Volný terén v bezprostředním okolí sjezdovek láká k nesmělým freeridovým odskokům, freestylovým hrátkám i k dobrodružnějším sjezdům. Prostornou kotlinou pod 6sedačkou Schlwalbennest jsou dokonce značené dvě neupravované ski-route, které vedou kolem v zimě opuštěné dřevěné osady Torrentalp zpět do mezistanice.

Na okraji města v blízkosti sportovní haly (Sportarena) fungují v hlavní sezóně cvičné vleky, a to pro ubytované s kartou hosta dokonce zdarma.

Přepravní infrastruktura na Torrentu je již trochu old-schoolová, nicméně pro nezhýčkaného lyžaře dostatečná – z Leukerbadu stoupá kyvadlová lanovka vybavená novými kabinami, z Flaschenu pak již poněkud stísněná 6místná kabinka. V horním patře areálu obsáhne prakticky všechny tratě expresní 6sedačka, jíž lze v nepříznivém počasí vytknout chybějící bublinu. Lanovkový park pak završují dva kotvové vleky, z nichž především ten delší (Rinderhalde) při opakovaných jízdách prohřeje stehna.

Jelikož jsou Leukerbad spíš lázně než lyžařské letovisko, na svazích je – zejména mimo víkendy a prázdniny – mnohem volněji než v okolních areálech. Městečko má klidné centrum s pěší zónou, termálními kašnami, restauracemi a kavárnami – pěšky se projde za 10 až 15 minut.

Možností posezení a občerstvení v horských chatách je, stejně jako mnohde jinde ve Švýcarsku, docela poskrovnu. Ve stanici lanovek Rinderhütte je samoobslužná „tácovka“ nebo á la carte restaurace, další restaurace je v mezistanici Torrentalp a pak u nástupu do kabinky ve Flaschenu. Milovníkům jednoduchých jídel se tu bude vybírat obtížněji, zvlášť s ohledem na ceny, neboť se ani v samoobslužné restauraci, natož v chatě s obsluhou, v podstatě nedá lehce naobědvat do 15 CHF, jak bývá zvykem v Rakousku či Itálii. Na dojezdu černé sjezdovky do Leukerbadu stojí malebná chata Weidstübli, která je zároveň oblíbeným cílem lázeňských gurmánů a kde je příjemné posedět v paprscích zapdajícího slunce na sklonku lyžařského dne.

V Leukerbadu jsou k dispozici dva hlavní termální komplexy – relaxační „chrámový“ přímo v centru a „akvaparkovější“ Leukerbad Therme hned zkraje městečka. Tam čekají tři patra vnitřních a venkovních termálních bazénů s nejrůznějšími vířivkami a masážními proudy a velmi příjemnou teplotou vody 34 až 35 °C, sportovním bazénem, s brouzdališti pro batolata a dvěma tobogány pro děti školního věku. Nově zrekonstruovaná je wellness zóna se saunami, parními lázněmi a tepidárii s výhledem do skal.

Leukerbad a jeho okolí prochází také množství zimních turistických cest. Nejatraktivnějším výletním cílem je Gemmi (2 344 m), sedlo ve skalní stěně přímo nad městem, za nímž se rozkládá plošina s jezerem Daubensee, kde lze putovat pěšky, sjíždět na saních i běžkovat. Pěší zimní trasa vede i z Rinderhütte na Schwalbennest nebo na Torrentalp. V údolí se pak lze procházet přímo okolo Leukerbadu nebo nedalekou starobylou vesničkou Albinen.

Kapacitní rezidenční zástavba v Leukerbadu zeje v období mimo hlavní prázdninové termíny prázdnotou, a tak je možné se zde ubytovat za neobvykle příznivé ceny – malý rodinný apartmán přímo u lanovky vyjde ve vedlejší sezóně na méně než 15 tisíc korun na týden, zatímco o prázdninách je to dvojnásobek.

Nákup je možné pořídit v supermarketu Migros hned vedle autobusového nádraží – ceny jsou vyšší než u nás, rozdíl ale není překvapivě nijak citelný.

Parkoviště ve městě i u lanovek jsou placená a ke stanicím lanovek jezdí pravidelná veřejná doprava, která je zahrnuta v pobytové kartě.

Z Česka lze do Leukerbadu přijet po dálnicích až k Ženevskému jezeru, anebo kratší, ale spletitější cestou skrz Švýcarsko s využitím autovlaku, který projíždí tunelem mezi Kanderstegem a Goppensteinem. V obou případech je nutné počítat ze středu Čech se více než desetihodinovou jízdou.