Oproti loňsku jsme testovací kontingent rozšířili o speciálky do prašanu a tlusté twintipy. Bavíme-li se o rozšiřování, to „postihlo“ i testované modely. Za spodní hranici šířky jsme určili 90 mm ve středu lyže (ano, byly i výjimky), což považujeme za startovní hranici pro čistokrevné freeridovky.
Testované lyže jsme rozdělili do tří kategorií:
Freeride – široké lyže určené nejen do prašanu
Powder – lyže určené do prašanu – velmi široké lyže,
často s opačným krojením a/nebo negativním prohnutím – reverse
camber
Fat Twin – široké twintipové lyže určené pro jízdu
i triky ve volném terénu, hlubokém sněhu, často však dobře použitelné
v parku i na sjezdovce.
Podařilo se nám pro test shromáždit pěknou řádku modelů. Měli jsme
jak lyže, které jsou atraktivní i pro české podmínky, tak macatá prkna
s opačným prohnutím pro ty, kterým jsou české kopečky málo a své
výlety plánují výhradně podle dat z meteorologických družic.
Na kategoriích Freeride a Fat Twin se opět ukázalo, že širokých lyží se
není třeba bát. Naopak, záleží pouze na preferencích daného lyžaře.
Ten, koho naplňuje ucho položené na manšestru nebo jízda v brankách, se
do širokých lyží nepohrne, ale člověk, který má rád všechny podoby
lyžování, jak na sjezdovce, tak ve volném terénu, a jehož mantrou není
rychlost přehranění, se na 8–10 cm lyžích sveze opravdu všude. Snad
jen na čistém ledě je těch 9 a víc cm handicapem.
Výše napsané však neplatí pro kategorii Powder. Tyto speciálky jsou určeny hlavně pro prašan a na tvrdé sjezdovce vám radost neudělají. To však neznamená, že by byly všechny stejné. Naopak, kolik třešní, tolik višní, jak by řekl klasik, ale na jednom se shodují a pozitivní reference šíří všichni: v prašanu je to úlet a úplně jiná zkušenost, než lyže klasického tvaru. Rozsáhlejší ventilaci názorů na tyto lyže (rocker, reverse camber, reverse sidecut) najdete o kousek dál v článku Prašanová abeceda.
Výsledky
Základní myšlenkou našeho testování bylo, jako vždy, zjistit, které
lyže jsou vhodné pro jaké lyžaře a do jakých podmínek. Výstupem, který
prezentujeme, je tedy doporučení pro koho a kam se lyže hodí, nikoliv
žebříček seřazený podle úspěšnosti. V hodnocení freeridových lyží
totiž hrají nesrovnatelně větší úlohu pocity, osobní preference (terén,
sníh,…) a momentální podmínky než v případě testů lyží v doslova
standardizovaných podmínkách upravené sjezdovky.
Testovací lyže byly k dispozici všem účastníkům Train SNOWfestu a od
všech jsme sbírali postřehy a hodnocení. Do zpracování však byla
zařazena jen hodnocení od lyžařů, o kterých víme, že jsou schopni lyže
posoudit a porovnat. Zároveň jsme se snažili o to, aby v rámci jednoho dne
měla každá testovací grupa k dispozici homogenní skupinu materiálu, tedy
lyže podobného zaměření, a testéři tak měli možnost porovnávat
srovnatelné.
V testu jsme měli k dispozici lyže následujících značek: Amplid, Armada,
Atomic, Choc, Elan, Explosive, G3, Hagan, K2, Line, Movement, Ninthward,
Salomon, Scarabeus, Scott, Schutz, Sporten, Ski Trab, Völkl, Westige, Zag.
Partnerem testu byla značka Skivo, jejíž materiál jsme používali na údržbu lyží (a že děr jsme zalili nepočítaně!:-)
Výsledky jsou prezentovány v dvourozměrném modelu, který ukazuje do jakého sněhu a pro jak zdatného lyžaře je lyže určena. Čím větší plocha v grafu, tím všestrannější lyže je, a čím více vpravo graf zasahuje, tím je lyže vhodnější pro náročnějšího uživatele. Směrem nahoru se vhodnost použití posunuje k hlubšímu, respektive lehčímu sněhu. Graf je doplněn slovním komentářem složeným z vyjádření testérů, která vystihují zásadní charakteristiky lyže.
