Není to poprvé, co ve SNOW testujeme materiál určený pro skitouring. Boty, oblečení, lyže, vázání. Ale vždy to byl spíše nějaký zajímavý doplněk našeho standardního živobytí: upravených sjezdovek a všeho, co s nimi souvisí. Doba nás ale posunula do nedotčených hor, lyžařské areály jsme najednou pouze míjeli a upravené sjezdovky se stojícími vleky začali vnímat pouze jako vhodné nástupové trasy někam dál, na hřebeny. Naše vnímaní života se posunulo stejně, jako se rozšířily naše obzory ve vnímání nového vybavení, které se nám začalo objevovat na nohách i pod nohama.

Testování skialpů

Testovat lyže, nebo obecně vybavení pro skitouring, není zdaleka tak jednoduché, jako testovat vybavení pro sjezd. Nemáte k dispozici vlek, který by vás tahal nahoru a dolů a umožnil tak opakovaně vystavovat lyže různé rychlosti, podkladu i sklonu svahu. A navíc nestačí hodnotit pouze sjezd, ale i další disciplíny, zejména tedy chůzi do kopce, o které skitouring je. Mnohé renomované testy skitouringového vybavení probíhají často na relativně malém prostoru. Krátký výběh do kopce, sundání stoupacích pásů, krátký sjezd dolů v kombinaci upraveného a neupraveného terénu. Je to jedna z cest, jak dosáhnout v krátké době kompaktního hodnocení. Ale my jsme se rozhodli, že skialpové lyže zaslouží víc. Měli jsme na to čas celou zimu, nic nás nerušilo a na skialpech jsme v Krkonoších chodili denně a téměř pokaždé na jiných. Měli jsme zcela ojedinělou možnost testovat dlouhodobě, intenzivně, vracet se a zkoušet, co kterým lyžím, pásům vázáním a botám sedí nejlépe. V následujících řádcích se vám pokusím stručně popsat, kterými kritérii jsme se při testování zabývali a proč.

Stoupání

Pro kategorii skitouringu zcela stěžejní téma. Ač by se laikovi mohlo zdát, že chodit nahoru je prostě chodit nahoru, problematika je mnohem širší. Kromě hmotnosti lyží, potažmo celého setu spolu s vázáním a botami ovlivňuje chůzi do kopce ještě jeden faktor. A to je vykrojení lyží, jejich tvar. Skialpové lyže jsou typicky méně vykrojené. Poloměry atakující hranici 20 metrů i v kratších délkách nejsou výjimkou. Proč? Méně vykrojené lyže perfektně drží směr při chůzi. Nejvíce se to projevuje v mírných pasážích výstupu, typicky na upravených lesních cestách. Více vykrojené lyže mají tendenci „šněrovat“, neustále někam mírně uhýbat a nedržet přímý směr. Výraznější vykrojení ale poznáte i při traverzování ve strmějších pasážích výstupu. Vykrojené lyže mají tendenci zatáčet, zařezávat se do podkladu a opět nedržet směr. Větší problém je však kontakt hrany s podložkou. Při malém vykrojení hrana perfektně drží po celé délce, při výrazném se naopak „chytne“ nejdříve ve špičce a patě a v oblasti vedle boty zůstává vzhledem k užšímu středu prostor až do chvíle, než lyži dostatečně prošlápnete až na povrch. Proto jsou lyže „konzervativních“ tvarů hodnoceny pro chůzi lépe než moderní carvingový střih.

Sjezd

Motivace chodit nahoru může být různá. Někdo chodí, aby chodil, někdo chodí, aby mohl sjíždět. Ale cesta dolů na stejných lyžích, na kterých jste absolvovali cestu nahoru, je pro všechny společným jmenovatelem. Podle své motivace ke stoupání však volíte ten správný model lyží. Ten, kdo chodí pro zlepšení fyzičky, bude volit úzké lyže, které se při chůzi nepletou a navíc jsou lehké. Kdo chodí zejména za účelem kvalitního a náročného sjezdu, bude volit lyže spíše širší a s vlastnostmi či materiálovou skladbou, která je vhodnější pro sjezd, ale zároveň něco váží. Nejvíce z nás však hledá něco mezi. Pravý univerzál, který nebude při chůzi překážet, nebude úplně těžký, ale zase ne úplně lehký, aby se na něm dalo jet dolů. Do volby ideálních lyží promlouvá i terén, ve kterém budete jezdit. Na upraveném nebo tvrdém podkladu budou stačit užší lyže, v hlubokém sněhu jsou potřeba naopak široké. Šířka pod botou ale zároveň není jediným určujícím parametrem. Jedná se spíše o celkový poměr šířek špičky, středu a paty, které vytváří celkovou plochu lyží, ale také vykrojení. Velká plocha znamená výtlak – to oceníte zejména v hlubokém sněhu. Tento poměr také určuje celkový tvar lyží, tedy vykrojení. Méně vykrojené lyže s větším poloměrem se mnohem lépe chovají ve všech druzích neupraveného terénu, zejména pak v hlubokém sněhu a v krustě. Všude tam je výrazné vykrojení na škodu a lyže výrazného carvingového střihu se v takových podmínkách chovají neklidně, ve zmíněné krustě dokonce nevypočitatelně. S podmínkami souvisí i podélná a torzní tuhost lyží. U skitouringových lyží se klade důraz hlavně na hmotnost. To znamená lehké a často tedy i měkčí dřevo v kombinaci s lehkými materiály jako jsou skelná, lněná a karbonová vlákna, která do určité míry nahradí standardní titanal využívaný pro vyztužení jádra u sportovních sjezdových lyží. Ale jen do určité míry. Dobrá skladba těchto vláken, zejména pak karbonových, dokáže lyže vyztužit zejména v torzi, takže solidně drží i na tvrdším povrchu. To ostatně u skialpů oceníte nejen při sjezdu, ale i při náročném traverzování na ledovatém povrchu. S podélnou flexí je to už ale horší. Buď jsou lyže příliš tvrdé, nebo příliš měkké. Opět ale záleží na co. Příliš tvrdé lyže se nehodí do měkkého terénu, ale vyniknou na tvrdém podkladu. Měkčí lyže naopak výborně kopírují povrch, chovají se ukázkově v hlubším sněhu, ale na ledě ztrácí. Najít naprostý ideál je u skitouringových modelů mnohem obtížnější než u těch sjezdových, kde téměř nezáleží na hmotnosti a volba materiálů ke stavbě lyží je omezená pouze cenou. Obecně platí, že skialpové lyže nemají být vzhledem ke svému použití tvrdé. Spíše naopak. Ale určité kompromisy to ve srovnání se standardními sjezdovými modely vždy přinese.

Vázání

Do výsledných vlastností touringových lyží ale výrazně promlouvá i systém vázání a uchycení boty na lyži. Čím lehčí, tím jednodušší, ale tím také pevnější. Standardní „pinová“ vázání jsou velmi lehká, ale botu fixují na lyži v podstatě na pevno, navíc bez jakékoliv podložky, která by umožňovala plynulý průhyb lyže pod vázáním. Naopak standardní sjezdové vázání pracuje s určitou flexí. Botu sice pevně drží, ale zároveň dokáže flexibilně reagovat na průhyb lyže. Uzamčení boty v „pinech“ může na tvrdším podkladu působit až nepříjemně. Ovládání lyží je nesrovnatelně horší než u běžného sjezdového vázání a tento pocit přestanete vnímat až v hlubokém sněhu nebo na velmi měkkém povrchu. Ale ani tam to není úplně ideální.

Různých řešení, která používají piny ve špičce jen pro výstup, na trhu každoročně přibývá. V minoritě rozhodně nejsou ani vázání, která disponují standardní sjezdovou patou, jež umožňuje plnohodnotnou flexi, špička je však stále umístěna v pinech. Bohužel takřka všechna podobná vázání zatím naráží na limit vyšší hmotnosti a jsou určena spíše tam, kde požadavky na výkon a bezpečnost při sjezdu převyšují nad nízkou hmotností.

Pro koho?

Každý výrobek, který testujeme, má svého koncového zákazníka. Zřídka se stane, že by lyže nebo boty byly zcela nevyhovující a nenašly vhodného majitele. U skialpových lyží letos tato situace vůbec nenastala, naopak jsme byli překvapeni, jak široké spektrum potenciálních zájemců dokáže každý model pokrýt. Záleží vlastně jen na preferencích. Proto jsme se snažili každé lyže doporučit na škále od začátečníka až po experta. Začátečník může být občasný rekreační skialpinista, který se drží spíše vyznačených tras a večerních procházek kolem lyžařského střediska, ale také ten, který není úplně nejlepší lyžař. Expert naopak hledá extrémně lehké lyže pro rychlé a časté výstupy a při sjezdu si s jejich neduhy dokáže snadno poradit. Za experta lze ale považovat i milovníka těžkých strmých sjezdů, který preferuje sjezdové vlastnosti lyží před jejich nízkou hmotností. Najít škatulku pro každého není v této specifické kategorii úplně snadné.

Orientovat se lze i podle doporučené rychlosti, kterou lyže zvládnou. Lyže pro nejpomalejší jízdu patří velmi často mezi nejlehčí, a naopak. Ale ani to nemusí být vždy pravidlem. Je to složité? Ani ne, jen z toho opět vyplývá to, co píšeme každý rok. Čtěte, udělejte si předvýběr a nakonec testujte. Jenom osobní zkušenost vám napoví, které lyže vám budou nejlépe sedět. Navíc v kategorii, kde sjezd není jediným měřítkem a celkové naladění setu ovlivňuje i použité vázání a stoupací pásy.