Princip testu
Testuje se tzv. naslepo, tedy testér neví, jakou lyži právě testuje – topsheet je přelepen černou páskou. To je nejvýraznějším tahákem tohoto testu, v podstatě nikdo jiný takto hromadně lyže netestuje. Samozřejmostí je vyhrazený a pro veřejnost uzavřený svah, aby testéři měli co nejlepší podmínky, servis (seřizování vázání v depu) provádí nezaujatí servismani. Na každém modelu jede testér jen jednu jízdu.
Standartní testovací kolečko tedy probíhá následovně: v depu se seřídí lyže na základě vydaného testovacího štítku, následuje krátký sjezd k vleku a jízda nahoru. Cca 200 metrů má pak testér k posouzení jízdních schopností lyže, pak zajíždí do výstupového koridoru. Výstup má asi 50 metrů, pak už jen závěrečný sjezd do depa a vyplnění testovacího štítku.
Testuje se na škále 1–10, pro přesnost interpretace uveďme kategorie tak jak jsou na testovacích štítcích:
Handling , Felle
langer Schwung
kurzer Schwung
Laufruhe
Kantengriff
Gesamteindruck
Pro interpretaci testu je důležité porozumění tomu, že tyto kategorie nejsou zcela přesně definovány. Není stanoven ani optimální poloměr dlouhého nebo krátkého oblouku, ani to, zda Handling (ovladatelnost) pásů má zahrnovat pouze jejich uchycení na lyže, nebo také vlastnosti skluzu, sbalitelnost atp. Vše je tedy vlastně jakýmsi orientačním dojmem jezdce, který si může do značné míry jinak vyložit jak složení testovaných parametrů, tak škálu 1–10. Máme k dispozici také hodnocení jednotlivých testérů (každou lyži testuje cca 10 až 15 lyžařů) a z pohledu na něj je zřejmé, že zatímco někdo využívá plnou škálu, jiný hodnotí například v rozmezí 7 až 9.
Co znamenají jednotlivá čísla
Nejsou špatné lyže, a přesto 80 % lyžařů jezdí na špatných lyžích, říká vedoucí testu Franz Klammer. Myšlenka poukazuje na to, že všechny značky vyrábí kvalitní lyže, jen je jim potřeba najít vhodného uživatele – na každého někde čeká ta pravá lyže. Když už víme, že složení testérů je různorodé a definice kategorií vágní, bez jasně dané metodiky, a mnohé parametry slepého testu zas až tak slepé nejsou, můžeme se pustit do interpretace čísel na následujících stranách.
Výsledné číslo je průměrem hodnocení cca 10 až 15 testérů. Během testovacího dne se podmínky mohou významně proměnit, takže první testér jezdí na ledu, poslední na stejných lyžích jede na velmi měkkém. V průměru to dává výslednou hodnotu. Nutno říct, že sběr dat probíhá kvantitativně na poměrně malém vzorku lyžařů v různých podmínkách a s ne zcela přesně specifikovanými otázkami, takže statistická chyba může být poměrně velká. Přesto ponechejme testu, že je nejmasovějším takovým na světě, a také jedním z nejdéle fungujících.
Výsledná data doporučujeme zároveň číst jako výběr toho nejlepšího, co výrobci sebevědomě dodali k testování. Pokud lyže od jedné značky v jedné kategorii dostala výrazně jiný počet bodů, nemusí to znamenat, že je horší nebo lepší – znamená to jen a právě, že v tomto testu o výše popsaném průběhu získala v průměru více nebo méně bodů.
Slepá místa testování naslepo
Slepé testování je skvělou myšlenkou. Zvlášť u touringových lyží ale velmi těžce realizovatelnou. Každá značka má své specifické tvary, prohlubně nebo výstupky (typicky Scott s otvory na uchycení pásů nebo Kästle s „okénkem“), a tak testér při sebedůkladnějším olepení lyží černou páskou obvykle i nechtíc pozná, o jakou lyži jde, už když se k ní přiblíží. Pokud ne, zjistí to při pohledu na skluznici, kde je často logo, nebo nejpozději, když vyndá pásy. Osobně jsem se při testování snažil nevnímat, o jakou lyži jde, ale těchto znaků si prostě většinou nelze nevšimnout, vždyť právě proto jsou výrobci takto umísťovány.
Dalším problematickým bodem je použití rozličného vázání. Aby byl test lyží alespoň v základu objektivní, musel by probíhat na stejném vázání. To ostatně organizátoři zkoušeli, bohužel si vybrali masivní King Pin a zjistili, že ne všechny lyže s ním dobře fungují. Proto se nyní rozhodli na lyžích ponechat vázání, které dodá výrobce. To považuji za dobrý přístup, budeme testovat setup tak, jak je dodáván. Bohužel to opět dělá zmatky v kategorizaci lyží, některé s vázáním významně přesáhnou maximální hmotnost pro zařazení do kategorie a rázem se mohou chovat úplně jinak. A stejný příběh je se stoupacími pásy: Je tedy potřeba test číst jako test dodaného setu, nejen samotných lyží.
