Byl to jednoznačný skok do vody pro neplavce. Nakonec jsem za ten spěch byl
vděčný, neměl jsem totiž čas být nervózní.
Větší spolupráce nastala v roce 2003, kdy jsem kvůli zdravotním
problémům neodcestoval na mistrovství světa do Svatého Mořice. Přijal
jsem tedy nabídku spolukomentovat šampionát z pražského studia na Kavčích
horách. Při přenosu nastal problém, kdy docházelo ke zpožďování zvuku.
Nesmělo se nám tedy stát, abychom s kolegou, který byl v dějišti
mistrovství, mluvili najednou. Každý musel větu zakončit jednoznačně,
jako kdyby do vysílačky řekl „přepínám“. Pro mě jako pro nováčka to
bylo náročné, ale také cenná zkušenost.
Další pokrok přišel v roce 2005, kdy jsem jako expert na alpské disciplíny
odcestoval na světový šampionát do Bormia. Dá se říci, že od tohoto roku
české sjezdové lyžování zažilo velmi úspěšnou éru především díky
úspěchům Šárky Záhrobské, která na tomto šampionátu získala první
medaili z nejvyšší světové soutěže. Tento trend měl navíc vzestupnou
tendenci. O dva roky později na MS ve švédském Äre 2007, kdy Šárka
získala zlatou medaili a titul mistryně světa, bylo komentování opravdovou
lahůdkou a nezapomenutelným zážitkem. Pamatuji si, jak jsme ještě asi
hodinu po přenosu seděli vysíleni v kabině a vstřebávali hluboké emoce a
velkou euforii.
„Žádnej učenej z nebe nespad.“
Jakmile se komentování pro ČT stalo pravidelnou záležitostí, bylo
potřeba zapracovat na vyjadřování. Komentář musí být stručný a
věcný. Pod vedením Roberta Záruby jsem absolvoval několik školení, jak
by, dle redakce ČT, měl vypadat odborný komentář. Také se snažím
odposlouchávat své zkušenější kolegy, sleduji komentáře na cizích
televizích, kde zejména přenosy ze sjezdového lyžování jsou na vysoké
úrovni.
Krása živého přenosu spočívá v tom, že je komentátor vtažen do děje.
To ovšem vyžaduje zkušenost a určitý počet odkomentovaných hodin.
Spisovná čeština není až tak důležitá, důležitější je bohatá
slovní zásoba. Během série přenosů z MS je třeba okomentovat na 600
jízd.
Přestože zastávám roli experta, odborný komentář musí být stravitelný
i pro neodbornou veřejnost. Není tedy vhodné používat příliš odborné a
technické výrazy a věnovat se hlubší analýze. Ve svém komentáři se
snažím vhodným popisem vystihnout důležité momenty, které by laická
veřejnost v rychlém sledu událostí nezaznamenala. V žádném případě se
komentář nerovná videoanalýze s podrobným rozborem techniky.
Karty s informacemi o závodnících nedám z ruky
Za deset let komentování jsem nastřádal zhruba 700 karet, na kterých
mám napsané informace o jednotlivých závodnících. Jsou zde samozřejmě
základní údaje jako jméno, příjmení, země či datum a místo narození,
dále jsou pak doplněny o zajímavosti, někdy i lehce bulvárního charakteru,
které by se jinak divák normálně nedozvěděl. U některých závodníků
tyto záznamy sahají i devět let dozadu. Při loňské cestě na olympijské
hry do Vancouveru jsem tyto záznamy měl u sebe i na palubě letadla.
Příprava na přenosy začíná prakticky v době, kdy startuje závodní
sezóna. Stále sleduji světové poháry a výkony všech jezdců. Snažím se
monitorovat zlepšení či zhoršení techniky, vývoj, směr a problematiku
tohoto sportu. Podrobnější analýzu jízd jednotlivých závodníků
provádím dle disciplíny i před každým komentářem. Do příprav dále
spadá zpracování informací, které zaznamenávám v průběhu dne. Jedná se
o informace o trati, zajímavosti kolem závodníků a trenérů a snažím se
přinášet také zajímavosti ze zákulisí. Finále přípravy je seřazení
karet s informacemi dle startovní listiny.
Komentář je neoddělitelnou součástí sportovního přenosu, ale stále je
ho třeba chápat pouze jako doplněk. Sport je v dnešní době veřejnou
záležitostí, ve které hrají důležitou roli peníze. Je to tvrdý boj a
často jsme svědky velkých úspěchů, ale i osobních tragédií. Proto se
snažím o lidský a odlehčený komentář.
Partnerem zpravodajství z MS je Kjus - www.kjus.cz
