Na lyže z města
Široké, jablečnými sady vystlané a nízko položené údolí, v němž
leží největší jihotyrolská města Bolzano (260 m) a Merano (325 m),
kupodivu mají i své lyžařské svahy. Přímo nad Meranem se rozkládá 40
km červených a modrých sjezdovek s pěti sedačkami, jednou kabinkou
a visutou, nově rekonstruovanou přibližovací lanovkou z města.
I hlavní město provincie Bolzano má svůj domácí areál na hoře Rittner
Horn a i tam stoupá přímo z města unikátní kabinková lanovka typu 3S.
Sjezdovky na vrcholovém plató jsou ale jen krátké a mírné.
Údolí na konci světa
Mnohem zajímavější je ostře zařezané údolí „na konci světa“
Ultental, stoupající z meranské kotliny nejprve hlubokou soutěskou (silnice
šplhá po jejím jižním úbočí) a teprve až o něco povystoupá, údolí
se trochu otevře – vynikne jeho členitost s drobnými zákoutími,
tradičními malými osadami i s velkým množstvím samot. Nad obcí
Kuppelwies pak vyrůstá areál Schwemmalm s 25 km pestrých sjezdovek,
zpřístupněných ze dna údolí po jižním svahu kabinkou a krytou
4sedačkou.
Je to typický areál pro místní, kteří mohou využít i zvýhodněné ceny
skipasu, ale mile překvapit dokáže i náhodného turistu – zvláště ve
všední den s prázdnými sjezdovkami, mezi nimiž dominují vděčné,
solidně prudké červené.
Hlavní linie sjezdovek z vrcholu Mutegg (2 658 m) klesá severovýchodním
směrem do mělké kotliny – nejprve ultraširokou, proměnlivě skloněnou
tratí klesající přímo po spádnici, která se níže v nezměněné
šíři zanořuje do lesa. Nejspodnější patro tvoří dostatečně široký,
ale velmi točitý průsek s rovinkami i klopenými zatáčkami. Zpět na
vrchol je nutné vystoupat třemi staršími, navazujícími sedačkami.
Po jižním, slunečném svahu stéká široká a rychlá ranvej s častými
zlomy a kompresemi, obsloužená krytou 4sedačkou. Na jejím dojezdu, kousek
od stanice přibližovací kabinky, je domácká restaurace Schwemmalm, kde
servírují Almtris (specialita ze tří chodů na jednom talíři – lasagne,
kolínka po ďábelsku, zeleninový knedlík) nebo vídeňský řízek „jako
sloní ucho“.
Vrchol Mutegg je i pěknou vyhlídkou na Dolomity (od Peitlerkofelu přes
Schlern, Rosengarten až po Marmoladu), Brentu i Presanellu a také na jednu
z přehrad údolí Ultental. Právě vodní díla přinesla do údolí
ekonomický život, a tedy i lanovky a vleky. Kuriozitou Schwemmalmu je
i jeho sněhová jistota – orientace údolí a tvar okolního terénu totiž
způsobují velmi silný návětrný srážkový efekt. Ze středomořských
tlakových níží se tak často vysype nejvíce sněhu právě
v Ultentalu.
Meranské lázně
Město Merano je z pohledu lyžaře zajímavé snad díky termálním
lázním a restauracím – ve vší úctě ke zdejším starobylým kamenným
domům a středomořskému rázu ulic s palmami a obzorem
z třítisícových hřebenů Alp. Terme Merano jsou větší střední
relaxační lázně s vnitřními i venkovními bazény a různými typy
saun, které zaujmou hlavně nevšední, jednoduchou architekturou kamene
a skla od význačného Mattea Thuna.
Velké je množství průhledů a všudypřítomné prosklení (od vchodu do
vnitřních bazénů, matná skla mezi šatními skříňkami, částečně
prosklené sauny a tepidária). Chladnou architektonickou kompozici
rozveselují barevné prvky jako balóny a kruhy nad bazény. Termální
komplex stojí přímo v centru Merana.
Nejlepší pizzerií je zřejmě La Bruschetta v ulici Via Roma 144. Nedejte se
zmást, je to jen nenápadný domek se zastřešenou terasou, ale velmi
oblíbené místo večeří místních v příjemném prostředí (pizzy od 6
do 7,50 EUR), kde je radno si včas předem rezervovat stůl.
Článek byl převzat z časopisu SNOW 60.
