Libanonská milostná zápletka
V Libanonu se nachází celkem šest lyžařských středisek, z nichž
nejznámější jsou Faraya-Mzaar (který pokrývá 42 kopců s 80 km sjezdovek)
a Cedars, které nabízejí vrcholky vysoké téměř 2 500 m. Délka
lyžařské sezóny je obdobná jako v Alpách, trvá tedy zhruba čtyři
měsíce. Bouře přicházející od Středomoří zaručují vydatné sněhové
srážky, což znamená spoustu prašanových dní perfektních pro sjíždění
mezi cedry, stromy, které najdete též v libanonském státním znaku.
Za rozvoj lyžování vděčí Libanon zejména francouzské armádě, která
zde ve 30. letech 20. století založila v Cedars lyžařskou školu pro výcvik
vojáků v horských podmínkách. O pár desetiletí později, v padesátých
letech, byl postaven první lyžařský vlek, a tím začala milostná zápletka
Libanonu se zimními sporty. Ve skutečnosti se milují tak, že mají ještě v
plánu postavit nový lyžařský resort uprostřed země na Mount Sannine
nedaleko Bejrútu.
Bomby nad Bejrútem
Vedle místních lyžařů přitahují libanonské hory stále více
evropský trh, zvláště poté, co v roce 2006 přišly velké cestovní
kanceláře s novými zimními zájezdy právě do tohoto státu. Bohužel
konflikt s Izraelem v létě 2006, který si vyžádal zhruba tisíc lidských
obětí, nezničil pouze rozsáhlou část infrastruktury, ale podepsal se také
na libanonském lyžařském průmyslu: cestovní agentury stáhly kvůli
přetrvávající hrozbě násilí Libanon ze své nabídky.
S novými konflikty, které se v zemi objevují, bude pravděpodobně několik
let trvat, než se Libanon bude skvět na stránkách katalogů většiny
cestovních kanceláří. To znamená, že do té doby budou pravděpodobně
jedinými návštěvníky ze Západu, kteří si přijedou do Libanonu
zalyžovat, jen otrlí cestovatelé a několik emigrantů. Ve skutečnosti se
kulky a bomby ne vždy libanonským lyžařským resortům vyhnuly. Zaarour,
středisko nejblíže Bejrútu a také jedno z nejmenších v zemi, bylo
zničeno a znovu postaveno již dvakrát.
Je to škoda, protože vysoké hory, nádherné pohledy, příjemné hospůdky a
dobré jídlo dělají z Libanonu velmi exotickou a lákavou lyžařskou
destinaci. Mezi další bonusy Libanonu patří nízké ceny, blízkost
pobřeží a dlouhé dny, které přímo vybízejí ke kombinování sněhu se
sluníčkem a pískem.
Libanonská sláva
Navzdory zřejmým překážkám, kterými země prošla, doufá libanonská
lyžařská federace, že „léta libanonské slávy jsou zpět a každá
další lyžařská sezóna přináší naději na budoucnost a dává nám
sílu rozšiřovat naše aktivity a hrát stále větší roli na mezinárodním
poli lyžování a zimních sportů.”
Resort Cedars, nezastrašený konflikty, je toho důkazem. Na konci letošního
roku plánuje zprovoznit novou šestisedačkovou lanovku a na vrcholu otevřít
restaurant s kapacitou 400 hostů, z jehož terasy budete pomocí dalekohledů
pozorovat třeba Kypr. Jako vrchol všeho se právě v Libanonu bude konat
Mistrovství Asie v lyžování 2009.
Exotické kouzlo
Díky téměř dvě desetiletí trvající válce, která odřízla místní obyvatelstvo od západního světa, se o Libanoncích říká, že jsou neobyčejně srdeční a velkorysí k cizincům, kteří vynaložili snahu navštívit jejich zemi a užít si exotické kouzlo hor Středního východu. My můžeme jen doufat, že problémy má tato země již za sebou a že návštěvníci zase přijedou, aby si zalyžovali na kopcích porostlých cedry a užívali si prvotřídní pohostinnost libanonských obyvatel.
Článek byl převzat z časopisu SNOW 42.
