Poněkud atypický „firnový“ (+4 a +2 stupně, po dešti, nasoleno) dlouhý slalom v Záhřebu s více než 70 brankami potvrdil, že aktuálně kraluje Marlies a korunní princeznou je Tina. Zajet v daných podmínkách nejrychlejší kolo i jako 30., bez ohledu na to, jestli trať stavěl trenér její (první kolo) nebo největší soupeřky (druhé), provokuje k otázce, zda bychom neměli zjistit, jak to s ženstvím Marlies vlastně je. Baby takhle prostě nejezdí. Ale Benni by nás asi uklidnil a celé Rakousko se už třese na to, jak po olympiádě v Soči oba počnou geniální lyžařské robátko.

„Es is a Traum, wias momentan lauft. I hob probiert, ois zu geben, schön und Voigas zu fahrn" – pro ty, kdo chtějí od vítězky něco echt österreichisch.

Srovnat se s podmínkami nebylo lehké, jak v případě materiálu, tak vlastní jízdy. Z podmínek zákonitě vzešly značné odstupy i 20 nedokončivších první kolo.

Mračit se bude obhájkyně velkého globu Maria Hoefl-Riesch, oproti minulé sezoně zatím poloviční. Opravdu dobře jí nejde žádná disciplina, zde po nijak zářném začátku druhého kola nedokončila. Slalom, loni její největší zbraň oproti věčné konkurentce Lindsey, letos nefunguje. Lins se naopak v technických disciplinách velmi zlepšila a vede suverénně. Bodově má sice v patách Marlies, ta ale se slalomy, troškou obřáku a kombinace celkově šanci nemá.

Pod jménem Lindsey Vonn vyslali dnes Američané do závodu dvě různé závodnice. Ta z prvního kola jela bídně, nedůrazně, skoro ustrašeně a za nakládačku si vysloužila až 25. příčku. Ta druhá, zjevně pravá, využila pozice a vystříhla po Marlies nejrychlejší druhé kolo, celkově 9. Pokud verzi dvojnice zavrhneme a nespokojíme se odvoláním na nachlazení, můžeme se jenom domnívat, že pro první kolo hodně netrefili vyladění materiálu. Nebo vyjít z verze americké, že pro žaludeční nevolnost („stomach bug“) ani neabsolvovala prohlídku prvního kola.

Z mladých se nejlépe uvedla 7. Švédka Wikstroem (1992), ale i další, např. švýcarská naděje Wendy Holdener (1993) nebo Jessica Depauli (1991), ukázaly naší Šárce, že mladé vlčice ji budou nemilosrdně hryzat. A to ještě chytila špicara („aus die Maus“ mluvou škodolibého Rakušáka) dobře jedoucí „The Next Big Thing“ alpského lyžování, v Lienzu třetí Mikaela Shiffrin (1995).

Nechci vypadat jako zlý, ale Šárka z pohledu TV kamery (Eurosport) působila lépe, než jak zajela. Snad i proto, že nejvíce a nejlépe byla vidět střední plošší část tratě, kdysi její doména, na níž od 1. do 2. mezičasu předvedla jediných slušných 19 vteřin v kole prvém (7.) a jakžtakž snesitelných ve druhém (13.). Zbylé úseky už ji řadily od 15. místa dolů, zejména závěrečný hang, který prozradil notorickou a snad už bohužel zafixovanou neschopnost provést oblouk tak, aby byl správně na hranách ukončený včas (pokaždé až 22.) Odstup 2,70 + 2,05 proto nepřekvapuje. Navzdory klamnému optickému dojmu není nad čím plesat, protože na takovém profilu trati a s takovým sněhem by ve své nejlepší době jela na druhé místo. Zde jí nesporně pomohlo 9. a 10. startovní pořadí, tedy ještě jakžtakž slušná trať, i měkký sníh – soudě alespoň podle toho, že v předchozích závodech na tvrdém nedokázala lyže v oblouku pořádně zahranit. Stále jsme svědky tristní série a s pomalým, ale zatím nezadržitelným klouzáním z první 15 ven – aktuálně je ve WC start list až 14. Pojetí jízdy včetně její „řeči těla“ nedává naději na změnu. Spíše se nabízí obava, jak budou vypadat další závody na prudším svahu a na standardně tvrdé podložce. Pasivně a odevzdaně působí i v cíli, bez kontaktu s kamerou i diváky.

Abychom ale nekritizovali jenom Šárku. Jsme totiž svědky dvou ještě větších úpadků. Ne že by to mizérii naší šampionky mohlo nějak umenšit, ale je to součást dění.

Prvním je Sandrine Aubert, ještě nedávno vítězící slalomová hvězda, zde předloni, po změně materiálu a způsobu tréninku (vlastní tým) jen stín. Nedojela a má dokonce o 3 body méně než Šárka (31) a je 30. ve slalomu.

Nicol Hosp kralovala WC v roce Šárčina mistrovského titulu: vítězka celková, 1. v GS, 2. ve SL, 2. v SG, 3. v kombinaci. Ještě r. 2008 byla 2. celkově i ve SL. Potom přišlo zranění a po něm se ne a ne vrátit. Zatím nasbírala jen 35 bodů. Této nedávno tak všestranné závodnici nejde vůbec nic a působí také jako vyměněná.

Jestli zůstane zdravá, sotva může Lindsey o další Pohár přijít. I rakouský trenér Mandl sebezáchovně stahuje kalhoty dávno před brodem, tedy koncem Poháru: za normálních okolností není Lins ve sjezdu k poražení, přiznává, a bojovně se snaží tvářit jenom v super-G.

Zajímavé bude sledovat Tinu Maze. Zahájila sezonu dost mizerně, rychlostní discipliny jí vůbec nešly, ale chytila se skvěle ve slalomu, v němž je papírově třetí, fakticky asi druhou ženou světa. Rozjede se k vrcholné formě? Následující dva měsíce odpoví, v nich se rozhodne. Jestli se vrátí k loňské výkonnosti v dalších disciplinách, mohla by Lindsey i potrápit.

Vzpomene si dneska ještě někdo, že na začátku roku 2008, ubitá neúspěchy, uvažovala o konci kariéry?

P.S. Pokud jste si ve SNOW 65 početli ve „srovnávací studii“ o tom, „co prozradí grafy“, můžete se těšit na reakci. A taky na zjištění, že když dvě dělají totéž (kondiční trenér přítelem a strůjcem budoucích úspěchů), nemusí to zdaleka být totéž.