Dobrodružství na ledovci

Sjezd ledovce Morteratsch, Engadin Svatý Mořic, Graubünden

Začíná se nahoře na vrcholu Diavolezza, kam se ze Svatého Mořice přiblížíte třeba vláčkem, a to díky skipasu bezplatně. Nahoru vás vyveze kabinová lanovka, která je tento rok v rekonstrukci a spuštěna má být až v únoru. Nahoře, u horského hotelu Diavolezza, o kterém samotném by se daly napsat statě zajímavých informací, si nechte chvilku na pozorování jednoho z nejkrásnějších panoramat Alp s dominantní Piz Berninou, jedinou čtyřtisícovkou široko daleko. Pokud podmínky – sněhové i povětrnostní – nejsou vhodné, jeďte nazpět po upravené sjezdovce. Pokud je vše ok a každý ze skupiny zvládne jízdu v různém, i nepříjemném terénu, můžete vyrazit. Od hotelu se vydáte vpravo od počátku upravené sjezdovky a sjíždíte do údolí, které leží někde mezi hotelem a úchvatným panoramatem protějších hor. Poté, co se dostanete na plošinu ledovce, máte za sebou nejprudší úsek. Trasa sjezdu je nyní lemována žluto-černými tyčemi, držte se zásadně mezi nimi! Po stranách mohou číhat neviditelné a často fatální trhliny. Pokračujete po mírně skloněném ledovcovém hřbetu, přičemž v okolí můžete pozorovat, jak se led vepsal do historie masivu – stopy po něm lze sledovat stovky metrů nad vámi. Zanedlouho čeká další pestřejší úsek, objezd výběžku, pod nímž se ledovec vlévá do hlavní toku proudícího zpod Piz Berniny. Znamená to krátký prudký sjezd, ale když se pohybujete v určeném koridoru, neměl by být nebezpečný. Následně se dostáváte na spodní, už mírně skloněný ledovcový tok a exkurze se blíží ke konci. Poslední hrozbou může být moréna, tedy čelo ledovce. To se rok od roku mění, nicméně se zapojením intuice a samozřejmě při sledování tyčového značení se snadno dostanete k cestě, která vás dovede do cíle. Tím je zastávka vlaku Morteratsch, jejíž součástí je i restaurace, kde můžete zážitky patřičně spláchnout. Vlak vás odveze zpět na spodní stanici lanovky na Diavolezzu, případně na druhou stranu do Svatého Mořice.

Diavolezza - Mortertasch na www.ski-map.net




Z divokých hor do vlídné nížiny

Z Weissfluhgipfelu do Küblis, Davos Klosters, Graubünden

Naším tipem na nejzajímavější sjezd v oblasti Davos Klosters je výlet z Weissfluhgipfelu do zapomenuté vesničky jménem Küblis. Není to žádný padák, spíše pohodová turistická vyjížďka, kterou lze doporučit rodinám i seniorům. Jen nezabloudit! Začíná se vzhůru zubačkou Parsennbahn, mimochodem nejstarší lanovkou Davosu, až na vrchol, sedlo Weissfluhjoch. Do Küblisu se dá vyrazit i ze sedla a pro slabší lyžaře je to i doporučeníhodné, ale my ambiciózní se posuneme ještě visutou lanovkou o další patro výš na vrchol Weissfluhgipfel – tento přílepek celkový sjezd nikoli nevýznamně obohatí, právě on totiž nabídne jediný černý úsek na trati. Jsme ve 2 844 metrech, na nejvyšším bodě areálu, a startujeme. Černá má dvě varianty, obě příjemné. Nesmíme promeškat odbočku na trať číslo 17 – to už je frekventovaná červená, kterou si zkusil snad každý, kdo někdy Parsenn navštívil. Možná nejnudnější úsek sjezdu si obohatíme odbočkou na sjezdovku 24, malinko se tím vzdálíme hlavnímu proudu a pěknou krajinou bezpečně dojedeme na spodní stanici kabinkové lanovky Schiferbahn. Pozor, zde je poslední možnost informovat se o stavu sněhu v údolí, zejména v pozdních fázích zimy údolí svléká zimní háv předčasně a nepozorovaně, takže při nedostatku informací se ze sjezdu může stát pochoďák. Pokud jste si jisti sněhem, stačí se správně zorientovat a vyrazit doleva a sledovat trať číslo 66. Když odbočíte špatně, nezahynete, ale čeká vás zbytečná cesta placeným autobusem na nádraží v Klosters. Jednodušší a romantičtější je sledovat směr Küblis, kam vás nyní již lesem vede poklidná sjezdovka, která v létě slouží jako turistická cesta. V cíli jste cobydup. Lyžařská jednosměrka končí na nádraží a žádný vlek nevede zpět, nezbývá tedy než počkat na vlak a potom se svézt do Klosters Dorf a dále, kam potřebujete.

Davos - Weissfluhjochgipfel-Küblis na www.ski-map.net




Odpočinkový odpolední sjezd

Palinkopf – Samnaun, Samnaun (Scuol Samnaun, Silvretta Arena), Graubünden

Za nejkrásnější sjezdovkou se vydáme na druhý nejvyšší vrchol oblasti, Palinkopf (2 864 m). Dlouhatánská červená přímo spojuje svět hor a lidí a cestou nabízí spoustu zajímavých lyžařských terénů i pohledů na okolí. Začíná jako sportovní a svižná sjezdovka, z níž si můžete odskočit do přilehlého prašanu a užívat si lyžování v libovolných formách. Zanedlouho však člověka sevře spektakulární údolí a z vysokohorské lyžovačky se začíná stávat více a více záležitost turistická – což ovšem neznamená, že nudná! Jede se velmi dlouho mezi skalami, než se údolí rozšíří a sjezdovka se změní spíše v cestu. Ta nakonec vyústí u posledního hotelu v Samnaun, který vás dost pravděpodobně zhypnotizuje a usadí do některého z křesílek své zahrádky, abyste romantickou jízdu ještě dlouho vstřebávali v plné parádě. Při dobrých sněhových podmínkách sjezdovka pokračuje dále městem kolem potoka až k dvoupodlažní lanovce, která vás v případě zájmu opět vrátí do nitra lyžařského areálu.

Samnaun - Palinkopf-Samnaun na www.ski-map.net




Na trati legendárního Lauberhornu

Lauberhorn, Jungfrau, Berner Oberland

Do malebné, vláčky protkané oblasti Jungfrau zavítá mimo jiné i jeden z nejsledovaněj­šícjh dílů Světového poháru. Slavný sjezd Lauberhornrennen je nedílnou tradiční akcí seriálu, poprvé jel už v roce 1930 a vznikl o něm dokonce vznikl film Downhill Racer s Robertem Redfordem v hlavní roli. Dodnes jde o nejtěžší a nejdelší závod Světového poháru: měří 4,455 kilometru. Profesionálové ho zdolávají zhruba za dvě a půl minuty a dosahují přitom rychlosti až 160 km/h. Slavná trať se spouští z 2 472 metrů vysoké hory Lauberhorn a jednotlivá kritická místa trati, kterých je požehnaně, popisují speciální cedule. Zmiňme jen ty nejdrsnější – Hundschopf, čtyřicetimetrový skok někde v první čtvrtině trati. To, co závodníci proletí, pojedeme my hezky pomaličku oblouček za obloučkem a budeme si myslet, že kdo do těchto míst vjede šusem, je blázen a sebevrah. Zanedlouho přijde Kerner-S, tady se musí závodníci „napasovat“ v osmdesátiki­lometrové rychlosti na malý mostek. Další nástrahou je Wasserstation, kde závodníci musí podjet viadukt místní železnice. Sjezdovka Lauberhornabfahrt vede v jednom místě i přes silnici, lyžař tady má přednost, na což motoristy upozorňuje zvláštní značka „pozor lyžař“.

Jungfrau (Wengen) - Lauberhorn na www.ski-map.net




Sjezd maratón

Vorab – Flims, Flims Laax Falera, Graubünden

Nekonečný sjezd začíná na nejvyšším a nejodlehlejším vrcholu oblasti (Vorab, 3 018 m) s širým rozhledem po zdejších pláních. Na široké ledovcové červené trati (č. 33) podlehnete carvingovému rozletu, konec si trochu pusťte, abyste měli rychlost do následujícího mírného traverzu (č. 30), který pokračuje až ke stanici Nagens. Tam se promění v další carvingovou ranvej (č. 12), z níž se však velmi brzy odpojuje nová trať vlevo – odtud je již značená červeně (č. 18). Středně široká, točivá a lehce červená trať se noří do lesa a opět svižně ubíhá. Postupně se její sklon stále zmírňuje, až se promění ve zcela plochý modrý dojezd (č. 10), který doputuje přímo k nástupní stanici kabinkové lanovky. Podle oficiálních údajů měří sjezd z Vorabgletscheru do Flimsu 17 km. Při měření přímo v terénu přístroj GPS ukázal sice „jen“ 12,5 km, ale nutno dodat, že v pociťované délce jej sotva některý z upravovaných sjezdů v Alpách překoná.

Flims-Laax-Falera - Vorab-Flims na www.ski-map.net




Andělský sjezd z hory andělů

Titlis – Engelberg, Engelberg, Centrální Švýcarsko

Na nejvyšším vrcholu lyžařské oblasti Engelberg, Klein Titlis, začíná také nejvýživnější sjezd. Po jehož skončení budete mít v nohách převýšení 2 000 metrů! První část je pohodový traverz oplývající výhledy na okolní hory i údolí s městečkem. U vleku na ledovcovém plató se dočkáte prvních pořádných řezaných oblouků, u spodní stanice je ale čas přibrzdit a malinko zkontrolovat situaci – čeká nás totiž prudký sjezd mezi skalisky, který doposud nenese statut sjezdovky a je označen jako tzv. ski-route, tedy značená, nicméně neupravovaná trať. Právě na aktuálních podmínkách záleží, nakolik se dobří lyžaři mohou vydat dále. Když se vám podaří sjezd zdolat, ocitnete se ve 2. patře, u stanice lanovky Stand, a máte v nohách první dávku 600metrového převýšení. Dolů je to ještě kus, ale už máte jistotu, že vás nepotkají boule ani jiné záludnosti neupravených tratí. Navíc se můžete těšit na povinný odpočinek, v dalším mezipatře, po opět asi 600 vertikálních metrech krásného carvingu se musíte z další stanice lanovky nechat převézt vodorovnou lanovkou přes jezero Trübsee. Zbytek převýšení tvoří pohodová a nikterak prudká trať, která posléze míjí stavení a horské salaše, aby nakonec vyústila přímo u údolní budovy centrální lanovky.

Klein Titlis - Engelberg na www.ski-map.net




Kotlem z ďábelského ledovce

Scex Rouge – Oldenalp, Les Diablerets, oblast Ženevského jezera

Naším cílem je ledovcový areál Glacier 3000. Už výjezd nahoru je efektní, moderní designová lanovka začíná v sedle Col du Pilon a končí na vrcholu Scex Rouge 2 971 metrů vysokém. Míříme opět co nejvýše, na trať Quille du Diable, Ďáblova kuželka – začátek ale vůbec není ďábelský a je to jen taková rozcvička. Hlavní zážitek nás čeká až v širokém horském kotli na sjezdovce pojmenované Olden. Černá trať není až tak moc ďábelská, jak by se mohla zdát, spíš nabízí velmi pestrý sjezd po členitém terénu, který si užijí sportovci a hlavně všichni ti, kteří při lyžování neodolají vizuálním lákadlům okolní přírody. Konečná je o více než tisíc výškových metrů níže, kde vás čtyřsedačka posune nazpět do běžného lyžařského světa.

Les Diablerets - Scex Rouge-Oldenalp na www.ski-map.net




Romantika jako ze snu

Traumpiste, Scuol, Graubünden

Jedny z nejlepších sjezdů lyžařského areálu nad Scuolem vedou z vrcholu Salaniva. Nejzajímavější je romantický sjezd mimo dosah lanovek a vleků do malebné vísky Sent. Červená trať č. 33 nese jméno Traumpiste („sjezdovka snů“) a po línějším začátku spadá svižně červeně. Během dlouhého sjezdu občas traverzuje, ale většinou vede po spádnici, v prudších pasážích se vždy rozšiřuje, takže nabízí velmi příjemné svezení. V půli cesty míjí malou, romantickou chaloupku s občerstvením (Sömi Bar). Sjezdovka končí na okraji starobylé vesničky Sent, kudy je nutno projít cca 300 m pěšky k zastávce skibusu – ten vás odveze zpět do Scuolu. Jízdní řád je vyvěšen u spodní stanice sedačkové lanovky Salaniva i na začátku trati Traumpiste.

Scuol - Traumpiste na www.ski-map.net




Sjíždění Švýcarské zdi

Swiss Wall, Champéry / Portes du Soleil, Wallis

Daleko z průměru pohodových rekreačních tratí v oblasti Portes du Soleil vybočuje Swiss Wall neboli Švýcarská zeď – ostrý svah padající ze státní hranice dolů na švýcarské území. Najdete ji v průsmyku Pas de Chavanette nad částí Les Crosetes. Svah se sklonem blíží prý až 50° padá o 400 metrů níže na délce pouhého kilometru. Rolby si na něj netroufnou, proto je pokrytý často až dvoumetrovými zmrzlými boulemi, což sjezdovce přidává na další obtížnosti. Obecně se proto akceptuje, když i ostřílení jezdci zvolí pro cestu dolů raději lanovku.

Champéry - Swiss Wall na www.ski-map.net




Z pevnosti kolmo dolů

Mont Fort, Verbier, Wallis

Pokud se ocitnete v lyžařské oblasti 4 údolí, brzy zjistíte, že největší zájem přítomných lyžařů míří k dominantnímu vrcholu Mont Fort (3 330 m). A právě z Mont Fortu padá sjezdovka, která se dostala pod naši lupu. Trať z vrcholu Mont Fort právem patří k alpskému lyžařskému bohatství nejvyšší kategorie. Už po desetiletí dráždí nervové buňky všech lyžařů a lyžařských adeptů svým radikálním sklonem, v nejlepších budí respekt a průměrným nahání strach. Pakliže si nejste v obtížných lyžařských situacích jisti, není potřeba pokoušet štěstěnu, pakliže se máte za dobré lyžaře, sjezd z Mont Fortu by měl rozhodně patřit mezi vaše trofeje. Už na vrcholku ucítíte první vlnu vzrušení – to když se pustíte do pozorování 41 okolních alpských čtyřtisícovek. Po pohledu na sjezdovku shora se obvykle každému malinko či více zrychlí tep, nicméně nezbývá než strach ovládnout a přeměnit v soustředění na samotnou jízdu. Čeká vás kolem 400 metrů převýšení, kde se setkáte se sklonem přes 60 %! Dost často bývají na trati vysoké muldy, při troše štěstí se ale můžete setkat i s krásně strojově vyžehlenou tratí. Milovníci strmých svahů si mohou zajet pod lana visuté kabinky, kde najdou vůbec nejostřejší, většinou ale boulovité pasáže. V těch místech se také jezdí světové mistrovství v rychlostním lyžování.

Mont Fort Verbier na www.ski-map.net




Kolem Matterhornu

Klein Matterhorn – Zermatt / Matterhorn ski paradise, Wallis

Jedním z nejzajímavějších lyžařských bodů v Evropě je Klein Matterhorn, kde se dá lyžovat mimo jiné na nejvýše položené sjezdovce v Alpách (3 899 m), která se ale provozuje se jenom v létě. Z Klein Matterhornu se dá doložovat – pěkně pod dohledem skutečného velkého Matterhornu – až dolů do Zermattu, což čítá převýšení více než dva tisíce metrů! Začíná se mírným traverzem, který končí u dvou paralelních ledovcových červených. Krásné sportovní lyžování se mírně zklidní poté, co se ledovec Theodulgletscher srovná chvílemi až do skoro vodorovné polohy – jsme na obrovském lyžařském letišti, kde se dá bezpečně kroužit a vůbec všelijak lyžařsky experimentovat. Dlouhá modrá se posléze opět skloní, aby se svezla do spodní stanice velké kabiny Trockener Steg. Ještě předtím bychom ale doporučili odbočit doprava na červenou č. 74, ta vás přiblíží k jedné z nejpříjemnějších restaurací oblasti, ke Gandegghütte. Do dalšího patra níže (Furgg) padá již značně frekventovaná červená, kde se to hemží zejména při odpoledních hromadných návratech do údolí. Pokud jste tady ale brzy dopoledne, můžete počítat s parádní sportovně skloněnou červenou. A zde pozor, čeká nás první černá, spouští se přes skalní stěnu v nepravidelných serpentinách a je vystavena slunci, což znamená zvýšené riziko nedostatku sněhu. Trať lze případně objet tak, že se necháte vytáhnout krátkou lanovkou z Furggu na Schwarzsee. Sejdeme se na Furi. To jsme se už dostali z hor do obývaného podlaží, takže kulisy nám dělají salaše a alpské vesničky, mezi nimiž se sjezdovka občas proplétá jen jako trochu širší cesta. Zanedlouho vás dovede až do samotného Zermattu. Do lyžařského deníčku si můžete napsat, že jste sjeli téměř 15 kilometrů délky a 2 263 m převýšení.

Zermatt - Klein Matterhorn-Zermatt na www.ski-map.net




Po stopách sjezdu Allalin

Allalin – Saas-Fee, Saas-Fee, Wallis

Allalinabfahrt je jeden ze série čtyř švýcarských veřejných sjezdů, které si obvykle vybírají ty nejzajímavější a hlavně nejdelší sjezdovky celého Švýcarska. Vydáme se proto v jeho stopách. Startuje se, jak nejvýš to jde, tedy na konečné ledovcových vleků, které se pilně otáčejí i v parném létě. Charakter ledovcový nese i začátek trasy – mírně skloněná široká plocha se až ve své dolní pasáži stéká do jednotlivých cest, ze které si vybereme modrou (10a), z níž vzápětí zatáčíme ostře doprava na červenou jménem Panorama (10b). Opět jsme na carvingovém letišti, které se střídavě sklání a rovná, než vteče do centrálního údolí, promění se v červený „Ledový krystal“ alias 5a a spadne ke stanici Morenia. Jsme už ve spodní třetině, kde se často mění prašan na firn a ledy zůstávají za zády. Zbývá ještě přejet přes zářez potoka, dlouhá zatáčka a jsme v cílové rovince. Zatímco nejrychlejší závodníci stihnou celou trať za čtyři a půl minuty, nám to určitě bude trvat minimálně dvě desítky minut.

Saas Fee - Allalin na www.ski-map.net