Dobrodružství na ledovci
Sjezd ledovce Morteratsch, Engadin Svatý Mořic, Graubünden
Začíná se nahoře na vrcholu Diavolezza, kam se ze Svatého Mořice
přiblížíte třeba vláčkem, a to díky skipasu bezplatně. Nahoru vás
vyveze kabinová lanovka, která je tento rok v rekonstrukci a spuštěna má
být až v únoru. Nahoře, u horského hotelu Diavolezza, o kterém
samotném by se daly napsat statě zajímavých informací, si nechte chvilku na
pozorování jednoho z nejkrásnějších panoramat Alp s dominantní Piz
Berninou, jedinou čtyřtisícovkou široko daleko. Pokud podmínky –
sněhové i povětrnostní – nejsou vhodné, jeďte nazpět po upravené
sjezdovce. Pokud je vše ok a každý ze skupiny zvládne jízdu v různém,
i nepříjemném terénu, můžete vyrazit. Od hotelu se vydáte vpravo od
počátku upravené sjezdovky a sjíždíte do údolí, které leží někde
mezi hotelem a úchvatným panoramatem protějších hor. Poté, co se
dostanete na plošinu ledovce, máte za sebou nejprudší úsek. Trasa sjezdu je
nyní lemována žluto-černými tyčemi, držte se zásadně mezi nimi! Po
stranách mohou číhat neviditelné a často fatální trhliny. Pokračujete
po mírně skloněném ledovcovém hřbetu, přičemž v okolí můžete
pozorovat, jak se led vepsal do historie masivu – stopy po 
něm lze sledovat stovky metrů nad vámi. Zanedlouho čeká
další pestřejší úsek, objezd výběžku, pod nímž se ledovec vlévá do
hlavní toku proudícího zpod Piz Berniny. Znamená to krátký prudký sjezd,
ale když se pohybujete v určeném koridoru, neměl by být nebezpečný.
Následně se dostáváte na spodní, už mírně skloněný ledovcový tok
a exkurze se blíží ke konci. Poslední hrozbou může být moréna, tedy
čelo ledovce. To se rok od roku mění, nicméně se zapojením intuice
a samozřejmě při sledování tyčového značení se snadno dostanete
k cestě, která vás dovede do cíle. Tím je zastávka vlaku Morteratsch,
jejíž součástí je i restaurace, kde můžete zážitky patřičně
spláchnout. Vlak vás odveze zpět na spodní stanici lanovky na Diavolezzu,
případně na druhou stranu do Svatého Mořice.
Diavolezza - Mortertasch na www.ski-map.net
Z divokých hor do vlídné nížiny
Z Weissfluhgipfelu do Küblis, Davos Klosters, Graubünden
Naším tipem na nejzajímavější sjezd v oblasti Davos Klosters je výlet
z Weissfluhgipfelu do zapomenuté vesničky jménem Küblis. Není to žádný
padák, spíše pohodová turistická vyjížďka, kterou lze doporučit
rodinám i seniorům. Jen nezabloudit! Začíná se vzhůru zubačkou
Parsennbahn, mimochodem nejstarší lanovkou Davosu, až na vrchol, sedlo
Weissfluhjoch. Do Küblisu se dá vyrazit i ze sedla a pro slabší lyžaře
je to i doporučeníhodné, ale my ambiciózní se posuneme ještě visutou
lanovkou o další patro výš na vrchol Weissfluhgipfel – tento přílepek
celkový sjezd nikoli nevýznamně obohatí, právě on totiž nabídne jediný
černý úsek na trati. Jsme ve 2 844 metrech, na nejvyšším bodě areálu,
a startujeme. 
Černá má dvě varianty, obě příjemné. Nesmíme
promeškat odbočku na trať číslo 17 – to už je frekventovaná červená,
kterou si zkusil snad každý, kdo někdy Parsenn navštívil. Možná
nejnudnější úsek sjezdu si obohatíme odbočkou na sjezdovku 24, malinko se
tím vzdálíme hlavnímu proudu a pěknou krajinou bezpečně dojedeme na
spodní stanici kabinkové lanovky Schiferbahn. Pozor, zde je poslední možnost
informovat se o stavu sněhu v údolí, zejména v pozdních fázích zimy
údolí svléká zimní háv předčasně a nepozorovaně, takže při
nedostatku informací se ze sjezdu může stát pochoďák. Pokud jste si jisti
sněhem, stačí se správně zorientovat a vyrazit doleva a sledovat trať
číslo 66. Když odbočíte špatně, nezahynete, ale čeká vás zbytečná
cesta placeným autobusem na nádraží v Klosters. Jednodušší
a romantičtější je sledovat směr Küblis, kam vás nyní již lesem vede
poklidná sjezdovka, která v létě slouží jako turistická cesta. V cíli
jste cobydup. Lyžařská jednosměrka končí na nádraží a žádný vlek
nevede zpět, nezbývá tedy než počkat na vlak a potom se svézt do Klosters
Dorf a dále, kam potřebujete.
Davos - Weissfluhjochgipfel-Küblis na www.ski-map.net
Odpočinkový odpolední sjezd
Palinkopf – Samnaun, Samnaun (Scuol Samnaun, Silvretta Arena), Graubünden
Za nejkrásnější sjezdovkou se vydáme na druhý nejvyšší vrchol
oblasti, Palinkopf (2 864 m). Dlouhatánská červená přímo spojuje svět hor
a lidí a cestou nabízí spoustu zajímavých lyžařských terénů
i pohledů na okolí. Začíná jako sportovní a svižná sjezdovka, z níž
si můžete odskočit do přilehlého prašanu a užívat si lyžování
v libovolných formách. Zanedlouho však člověka sevře spektakulární 
údolí a z vysokohorské lyžovačky se začíná stávat
více a více záležitost turistická – což ovšem neznamená, že nudná!
Jede se velmi dlouho mezi skalami, než se údolí rozšíří a sjezdovka se
změní spíše v cestu. Ta nakonec vyústí u posledního hotelu v Samnaun,
který vás dost pravděpodobně zhypnotizuje a usadí do některého
z křesílek své zahrádky, abyste romantickou jízdu ještě dlouho
vstřebávali v plné parádě. Při dobrých sněhových podmínkách
sjezdovka pokračuje dále městem kolem potoka až k dvoupodlažní lanovce,
která vás v případě zájmu opět vrátí do nitra lyžařského
areálu.
Samnaun - Palinkopf-Samnaun na www.ski-map.net
Na trati legendárního Lauberhornu
Lauberhorn, Jungfrau, Berner Oberland
Do malebné, vláčky protkané oblasti Jungfrau zavítá mimo jiné i jeden
z nejsledovanějšícjh dílů Světového poháru. Slavný sjezd
Lauberhornrennen je nedílnou tradiční akcí seriálu, poprvé jel už v roce
1930 a vznikl o něm dokonce vznikl film Downhill Racer s Robertem Redfordem
v hlavní roli. Dodnes jde o nejtěžší a nejdelší závod Světového
poháru: měří 4,455 kilometru. Profesionálové ho zdolávají zhruba za dvě
a půl minuty a dosahují přitom rychlosti 
až 160 km/h. Slavná trať se spouští z 2 472 metrů
vysoké hory Lauberhorn a jednotlivá kritická místa trati, kterých je
požehnaně, popisují speciální cedule. Zmiňme jen ty nejdrsnější –
Hundschopf, čtyřicetimetrový skok někde v první čtvrtině trati. To, co
závodníci proletí, pojedeme my hezky pomaličku oblouček za obloučkem
a budeme si myslet, že kdo do těchto míst vjede šusem, je blázen
a sebevrah. Zanedlouho přijde Kerner-S, tady se musí závodníci
„napasovat“ v osmdesátikilometrové rychlosti na malý mostek. Další
nástrahou je Wasserstation, kde závodníci musí podjet viadukt místní
železnice. Sjezdovka Lauberhornabfahrt vede v jednom místě i přes silnici,
lyžař tady má přednost, na což motoristy upozorňuje zvláštní značka
„pozor lyžař“.
Jungfrau (Wengen) - Lauberhorn na www.ski-map.net
Sjezd maratón
Vorab – Flims, Flims Laax Falera, Graubünden
Nekonečný sjezd začíná na nejvyšším a nejodlehlejším vrcholu
oblasti (Vorab, 3 018 m) s širým rozhledem po zdejších pláních. Na
široké ledovcové červené trati (č. 33) podlehnete carvingovému rozletu,
konec si trochu pusťte, abyste měli rychlost do následujícího mírného
traverzu (č. 30), který pokračuje až ke stanici 
Nagens. Tam se promění v další carvingovou ranvej (č.
12), z níž se však velmi brzy odpojuje nová trať vlevo – odtud je již
značená červeně (č. 18). Středně široká, točivá a lehce červená
trať se noří do lesa a opět svižně ubíhá. Postupně se její sklon
stále zmírňuje, až se promění ve zcela plochý modrý dojezd (č. 10),
který doputuje přímo k nástupní stanici kabinkové lanovky. Podle
oficiálních údajů měří sjezd z Vorabgletscheru do Flimsu 17 km. Při
měření přímo v terénu přístroj GPS ukázal sice „jen“ 12,5 km, ale
nutno dodat, že v pociťované délce jej sotva některý z upravovaných
sjezdů v Alpách překoná.
Flims-Laax-Falera - Vorab-Flims na www.ski-map.net
Andělský sjezd z hory andělů
Titlis – Engelberg, Engelberg, Centrální Švýcarsko
Na nejvyšším vrcholu lyžařské oblasti Engelberg, Klein Titlis,
začíná také nejvýživnější sjezd. Po jehož skončení budete mít
v nohách převýšení 2 000 metrů! První část je pohodový traverz
oplývající výhledy na okolní hory i údolí s městečkem. U vleku na
ledovcovém plató se dočkáte prvních pořádných řezaných oblouků,
u spodní stanice je ale čas přibrzdit a malinko zkontrolovat situaci –
čeká nás totiž prudký sjezd mezi skalisky, který doposud nenese statut
sjezdovky a je označen jako tzv. ski-route, tedy značená, nicméně
neupravovaná 
trať. Právě na aktuálních podmínkách záleží,
nakolik se dobří lyžaři mohou vydat dále. Když se vám podaří sjezd
zdolat, ocitnete se ve 2. patře, u stanice lanovky Stand, a máte v nohách
první dávku 600metrového převýšení. Dolů je to ještě kus, ale už
máte jistotu, že vás nepotkají boule ani jiné záludnosti neupravených
tratí. Navíc se můžete těšit na povinný odpočinek, v dalším
mezipatře, po opět asi 600 vertikálních metrech krásného carvingu se
musíte z další stanice lanovky nechat převézt vodorovnou lanovkou přes
jezero Trübsee. Zbytek převýšení tvoří pohodová a nikterak prudká
trať, která posléze míjí stavení a horské salaše, aby nakonec vyústila
přímo u údolní budovy centrální lanovky.
Klein Titlis - Engelberg na www.ski-map.net
Kotlem z ďábelského ledovce
Scex Rouge – Oldenalp, Les Diablerets, oblast Ženevského jezera
Naším cílem je ledovcový areál Glacier 3000. Už výjezd nahoru je
efektní, moderní designová lanovka začíná v sedle Col du Pilon a končí
na vrcholu Scex Rouge 2 971 metrů vysokém. Míříme opět co nejvýše, na
trať Quille du Diable, 
Ďáblova kuželka – začátek ale vůbec není ďábelský
a je to jen taková rozcvička. Hlavní zážitek nás čeká až v širokém
horském kotli na sjezdovce pojmenované Olden. Černá trať není až tak moc
ďábelská, jak by se mohla zdát, spíš nabízí velmi pestrý sjezd po
členitém terénu, který si užijí sportovci a hlavně všichni ti, kteří
při lyžování neodolají vizuálním lákadlům okolní přírody. Konečná
je o více než tisíc výškových metrů níže, kde vás čtyřsedačka
posune nazpět do běžného lyžařského světa.
Les Diablerets - Scex Rouge-Oldenalp na www.ski-map.net
Romantika jako ze snu
Traumpiste, Scuol, Graubünden
Jedny z nejlepších sjezdů lyžařského areálu nad Scuolem vedou
z vrcholu Salaniva. Nejzajímavější je romantický sjezd mimo dosah lanovek
a vleků do malebné vísky Sent. Červená trať č. 33 nese jméno Traumpiste
(„sjezdovka snů“) 
a po línějším začátku spadá svižně červeně.
Během dlouhého sjezdu občas traverzuje, ale většinou vede po spádnici,
v prudších pasážích se vždy rozšiřuje, takže nabízí velmi
příjemné svezení. V půli cesty míjí malou, romantickou chaloupku
s občerstvením (Sömi Bar). Sjezdovka končí na okraji starobylé vesničky
Sent, kudy je nutno projít cca 300 m pěšky k zastávce skibusu – ten vás
odveze zpět do Scuolu. Jízdní řád je vyvěšen u spodní stanice
sedačkové lanovky Salaniva i na začátku trati Traumpiste.
Scuol - Traumpiste na www.ski-map.net
Sjíždění Švýcarské zdi
Swiss Wall, Champéry / Portes du Soleil, Wallis
Daleko z průměru pohodových rekreačních tratí v oblasti Portes du
Soleil vybočuje Swiss Wall neboli Švýcarská zeď – ostrý svah padající
ze státní hranice 
dolů na švýcarské území. Najdete ji v průsmyku Pas de
Chavanette nad částí Les Crosetes. Svah se sklonem blíží prý až 50°
padá o 400 metrů níže na délce pouhého kilometru. Rolby si na něj
netroufnou, proto je pokrytý často až dvoumetrovými zmrzlými boulemi, což
sjezdovce přidává na další obtížnosti. Obecně se proto akceptuje, když
i ostřílení jezdci zvolí pro cestu dolů raději lanovku.
Champéry - Swiss Wall na www.ski-map.net
Z pevnosti kolmo dolů
Mont Fort, Verbier, Wallis
Pokud se ocitnete v lyžařské oblasti 4 údolí, brzy zjistíte, že
největší zájem přítomných lyžařů míří k dominantnímu vrcholu Mont
Fort (3 330 m). A právě z Mont Fortu padá sjezdovka, která se dostala pod
naši lupu. Trať z vrcholu Mont Fort právem patří k alpskému
lyžařskému bohatství nejvyšší kategorie. Už po desetiletí dráždí
nervové buňky všech lyžařů a lyžařských adeptů svým radikálním
sklonem, v nejlepších budí respekt a průměrným
nahání strach. Pakliže si nejste v obtížných lyžařských situacích
jisti, není potřeba pokoušet štěstěnu, pakliže se máte za dobré
lyžaře, sjezd z Mont Fortu by měl rozhodně patřit mezi vaše trofeje. Už
na vrcholku ucítíte první vlnu vzrušení – to když se pustíte do
pozorování 41 okolních alpských čtyřtisícovek. Po pohledu na sjezdovku
shora se obvykle každému malinko či více zrychlí tep, nicméně nezbývá
než strach ovládnout a přeměnit v soustředění na samotnou jízdu.
Čeká vás kolem 400 metrů převýšení, kde se setkáte se sklonem přes 60
%! Dost často bývají na trati vysoké muldy, při troše štěstí se ale
můžete setkat i s krásně strojově vyžehlenou tratí. Milovníci strmých
svahů si mohou zajet pod lana visuté kabinky, kde najdou vůbec
nejostřejší, většinou ale boulovité pasáže. V těch místech se také
jezdí světové mistrovství v rychlostním lyžování.
Mont Fort Verbier na www.ski-map.net
Kolem Matterhornu
Klein Matterhorn – Zermatt / Matterhorn ski paradise, Wallis
Jedním z nejzajímavějších lyžařských bodů v Evropě je Klein
Matterhorn, kde se dá lyžovat mimo jiné na nejvýše položené sjezdovce
v Alpách (3 899 m), která se ale provozuje se jenom v létě. Z Klein
Matterhornu se dá doložovat – pěkně pod dohledem skutečného velkého
Matterhornu – až dolů do Zermattu, což čítá převýšení více než dva
tisíce metrů! Začíná se mírným traverzem, který končí 
u dvou paralelních ledovcových červených. Krásné
sportovní lyžování se mírně zklidní poté, co se ledovec Theodulgletscher
srovná chvílemi až do skoro vodorovné polohy – jsme na obrovském
lyžařském letišti, kde se dá bezpečně kroužit a vůbec všelijak
lyžařsky experimentovat. Dlouhá modrá se posléze opět skloní, aby se
svezla do spodní stanice velké kabiny Trockener Steg. Ještě předtím bychom
ale doporučili odbočit doprava na červenou č. 74, ta vás přiblíží
k jedné z nejpříjemnějších restaurací oblasti, ke Gandegghütte. Do
dalšího patra níže (Furgg) padá již značně frekventovaná červená, kde
se to hemží zejména při odpoledních hromadných návratech do údolí.
Pokud jste tady ale brzy dopoledne, můžete počítat s parádní sportovně
skloněnou červenou. A zde pozor, čeká nás první černá, spouští se
přes skalní stěnu v nepravidelných serpentinách a je vystavena slunci,
což znamená zvýšené riziko nedostatku sněhu. Trať lze případně objet
tak, že se necháte vytáhnout krátkou lanovkou z Furggu na Schwarzsee.
Sejdeme se na Furi. To jsme se už dostali z hor do obývaného podlaží,
takže kulisy nám dělají salaše a alpské vesničky, mezi nimiž se
sjezdovka občas proplétá jen jako trochu širší cesta. Zanedlouho vás
dovede až do samotného Zermattu. Do lyžařského deníčku si můžete
napsat, že jste sjeli téměř 15 kilometrů délky a 2 263
m převýšení.
Zermatt - Klein Matterhorn-Zermatt na www.ski-map.net
Po stopách sjezdu Allalin
Allalin – Saas-Fee, Saas-Fee, Wallis
Allalinabfahrt je jeden ze série čtyř švýcarských veřejných sjezdů,
které si obvykle vybírají ty nejzajímavější a hlavně nejdelší
sjezdovky celého Švýcarska. Vydáme se proto v jeho stopách. Startuje se,
jak nejvýš to jde, tedy na konečné 
ledovcových vleků, které se pilně otáčejí i v parném
létě. Charakter ledovcový nese i začátek trasy – mírně skloněná
široká plocha se až ve své dolní pasáži stéká do jednotlivých cest, ze
které si vybereme modrou (10a), z níž vzápětí zatáčíme ostře doprava
na červenou jménem Panorama (10b). Opět jsme na carvingovém letišti, které
se střídavě sklání a rovná, než vteče do centrálního údolí,
promění se v červený „Ledový krystal“ alias 5a a spadne ke stanici
Morenia. Jsme už ve spodní třetině, kde se často mění prašan na firn
a ledy zůstávají za zády. Zbývá ještě přejet přes zářez potoka,
dlouhá zatáčka a jsme v cílové rovince. Zatímco nejrychlejší
závodníci stihnou celou trať za čtyři a půl minuty, nám to určitě bude
trvat minimálně dvě desítky minut.
Saas Fee - Allalin na www.ski-map.net
