Hochzillertal: neviditelný obr

Nejbližším lyžařským nástupním bodem při cestě z údolí Inntal je Kaltenbach, nad nímž se rozkládá houpačka Hochzillertal Hochfügen se 181 km sjezdovek, což jí zajišťuje první místo ve velikosti zillertalských areálů. Ve skutečnosti se areál takto velký nezdá, možná proto, že není ani tak rozmanitý jako svahy nad Mayrhofenem, ani tak rozložitý jako Zillertal Arena. Zato je velmi vděčný s přehlednými tratěmi více či méně středně strmého sklonu a s pohodlnými a expresními lanovkami – velikostně „tak akorát“ na jeho projetí v pohodovém tempu za jeden den. Jako jediný v Zillertalu zahájil sezónu už 1. prosince, zatímco jeho sousedé start o týden odkládali, a lanovky pojedou ještě dlouho po Velikonocích – až do 21. dubna 2013.

Otevřeny byly v Hochzillertalu všechny páteřní lanovky včetně obousměrného spojení Hochzillertalu a Hochfügenu a větší část sjezdovek od mezistanice výše. Sjezd do údolí zůstal zatím uzavřen, ale byl intenzivně zasněžován a upravován. Ve výše položeném Hochfügenu jezdilo téměř vše. Středeční 10cm noční sněhový přídavek se v závislosti na strmosti svahu, frekvenci lyžařů a času noční úpravy místy rozjezdil do jemných boulí.

Návštěvnost byla poměrně střídmá – zcela bez front, i když neustále byl na sjezdovkách alespoň slabý pohyb lyžařů znát. Oproti liduprázdné Zillertal Areně tu ovšem bylo subjektivně živo.

Ve všech střediscích skupiny Schultz Gruppe (kromě Hochzillertalu např. Grossglockner Resort Kals Matrei, Mölltaler Gletscher) jsou dávány na odiv „prémiové“ horské chaty, či lépe řečeno gastronomické drahokamy – v případě Hochzillertalu jde o luxusní Kristallhütte a Wedelhütte, na něž se chumelí jedno ocenění za druhým. Kristalhütte je zvenku krásnou, tradiční dřevěnou stavbou na vyhlídkové výspě jižního okraje Hochzillertalu – uvnitř dominuje velký otevřený oheň v krbu s posezením kolem dokola a příjemná tlumená hudba, žádné tyrolské jódlovačky. V jídelníčku ve formě knižního sešitu se kromě kvantitativně střídmé nabídky pokrmů dozvíte i vše o chatě včetně toho, jaké společenské akce se tu konají, jak silný tu kdy fouká vítr a kolik vody denně spotřebuje ke svému provozu. Vyhlídkovou terasu vyplňují pohodlná křesílka á la fatboy. Na chatě lze i luxusně přenocovat.

Podrobný aktuální report Hochzillertal Hochfügen čtěte v Reportech!



Ski Zillertal 3000 (Mayrhofen): lyžařská továrna před směnou

Členitý a obtížnostně pestrý areál nad Mayrhofenem, kterým lze putovat po svazích vysoko nad údolím Tuxu až do Vorderlanersbachu (celkem 159 km sjezdovek), je díky své poloze srdcem Zillertalu, či lépe řečeno jeho vysokokapacitní lyžařskou továrnou. Ta už se rozbíhala na své sezónní obrátky, ale lyžaři byla zatím obsazena jen velmi málo – na poměry jindy rušného Zillertalu až mizivě. Kyvadlová lanovka 150er Tux, zajišťující spojení Penken – Rastkogel přesto poctivě non-stop pendlovala i s pár lyžaři.

V provozu už byla všechna páteřní spojení, ale uzavřeny zatím zůstaly především černé a některé červené tratě, zejména na jižních svazích Penkenu a Rastkogelu, jež byly zčásti dokonce upraveny anebo na nich probíhalo zasněžování.

Všechny sjezdovky na Penkenu, Horbergu a hlavní trasy sjezdovek na Rastkogelu jsou obslouženy expresními sedačkami nebo kabinkami s vysokou kapacitou, takže většinu času strávíte nikoliv visením na laně, ale opravdu na sjezdovkách. Anebo na přejezdech. Penken je poměrně rozložitý vrchol a výstupní stanice lanovek z jednotlivých směrů na něm končí na různých místech, nikoliv v jednom centrálním bodě – a částečný provoz lanovek a sjezdovek navigační obtížnost ještě ztěžoval.

Podrobný aktuální report Ski Zillertal 3000 čtěte v Reportech!



Zillertal Arena: pusté manšestrové safari

Velmi rozložitá houpačka se 169 km sjezdovek se plazí od Zellu v tyrolském údolí Zillertal přes sedlo Gerlospass až ke Krimmelským vodopádům v salcburském Pinzgau, je tedy poměrně nekompaktní, i když plně propojená lanovkami, a její nástupní místa jsou i daleko od rušných letovisek. A snad právě proto byla nejmilejším překvapením – luxusní sněhové podmínky tu oblažovaly doslova hrstku návštěvníků.

Zillertal Arena je kromě své neobvyklé rozložitosti jinak typické moderní a snadno oblíbitelné středisko – všude vás dovezou pohodlné lanovky, sjezdovky jsou přehledné a nezáludné s lehčími i sportovnějšími červenými variantami, horské chaty jsou útulné, početné a cenově přiměřené a nechybí ani „něco navíc“ – novinkou letošní sezóny je wi-fi pokrytí zdarma ve všech nástupních a výstupních stanicích lanovek. Velká nabídka sjezdovek se společným skipasem ani pohodlí už dnes holt nestačí, střediska v konkurenci potřebují i zábavné atrakce, zážitkovou gastronomii či společenské akce – a v Zillertalu se tohoto trendu pevně drží. V sezóně nabídne Zillertal Arena každé poledne dvě čerstvě upravené sjezdovky, na jaře pak spustí přibližovací lanovky už před sedmou ranní.

V prvních dnech sezóny byla Zillertal Arena „roztržena“ na dva samostatné areály (propojovací lanovky nebyly v provozu), a otevřené byly zatím jen hlavní varianty tratí, ale prašan a minimální návštěvnost vše vynahradily. V průběhu týdne se pak otevřelo i dosud chybějící spojení mezi Zellem a Gerlosem, které zpřístupnilo celou arénu. Ani při plném provozu ovšem není kvůli velkým vzdálenostem mezi jednotlivými lokalitami možné plnohodnotně projet všechny sjezdovky bez dojíždění. Vícedenní skipas platí automaticky v celém Zillertalu (671 km sjezdovek), mimo něj je v nabídce i kombinovaný skipas Zilertal Arena a Wildkogel.

O návštěvnosti v Zillertal Areně snad nemohla být ani řeč – zvláště ráno nebyla téměř žádná, během dne se pak objevily občasné hloučky lyžařů. Nejliduprázdnější je východní okraj arény (Königsleiten, Hochkrimml), kde je jednak nižší ubytovací kapacita než v Zillertalu a jednak je hůře dopravně dostupný. Na sjezdovkách ještě odpoledne zůstávaly stopy po manšestru, dokonce i velkorysý nástupní terminál přibližovací lanovky Rosenalmbahn v Zellu, kudy nastupuje většina lyžařů, zel prázdnotou. Jeho kapacita ale nasvědčuje, že v sezóně bývá návštěvnost o dost hustější. Terminál zapůsobí silným dojmem i díky provedení – z úrovně ulice, kde jsou sportovní obchod, půjčovna či servis, vedou do patra bezbariérová plošina s protiskluzovým kobercem anebo eskalátory, v patře samotném se nacházejí pokladní přepážky, podobně jako třeba v bance, a hned naproti nástupiště kabinkové lanovky.

Podrobný aktuální report Zillertal Arena čtěte v Reportech!



A ceny?

Milovníky slev může překvapit, že Zillertal, zdatný marketingový hráč lyžařského trhu, nerozlišuje hlavní a vedlejší sezónu, natož aby svůj ceník komplikoval slevovými akcemi pro děti, dospělé, babičky či pejsky – 6 dní přijde dospělého na 215 eur, děti do 15 let na 97 eur, děti do 6 let v doprovodu dospělého jezdí zdarma a skipas nepotřebují vůbec.
Smůlu má ten, kdo by si chtěl zalyžovat třeba jen dopoledne, o vybraných pár hodinách během dne nemluvě – třeba v Mayrhofenu si dopolední skipas můžete pořídit o dvě eura dráž než celodenní (47 místo 45 eur) a pokud ho vrátíte do 13 hodin, dostanete 14,50 eur nazpět.
Ale což, s jistou nadsázkou by si takový vydařený úvodní týden sezóny možná zasloužil i „příplatek“ za luxusní podmínky...