Co na svých stranách přináší? Jako obvykle hustou nadílku témat, o které se trochu více dočtete níže na této straně. My vypíchneme trochu střídmých komentářů k ZOH Soči. Uzávěrka časopisu nevydržela čekat až do konce Her, přesto stačily vzniknout první komentáře a glosy k ní. Pokračuje i seriál Ivany Sosny o méně známých olympijských momentech. Z větších textových bloků lze ještě zmínit 6stránkový článek o nejdelších českých sjezdovkách. Okrasných třešniček ve formě skipasu zdarma je tentokrát celých osm! Věřme, že počasí vytvoří pěkné podmínky k jejich využití.
Pěkné počtení!
SNOW vychází 3. března 2014
118 stran
Předplatitelé dostanou časopis do poštovních schránek dle doručovacích
podmínek České pošty do tří pracovních dnů po datu vydání.
Časopis lze koupit i v elektronické podobě
Časopis si nyní můžete přečíst jak v počítači, tak i v tabletech
nebo chytrých telefonech.
Více na
www.alza.cz/media/snow
www.floowie.com/cs/slimmedia

Tištěnou verzi časopisu si můžete objednat jako roční nebo dvouleté předplatné s dárkem.
Jednotlivé vydání si můžete koupit v e-shopu SNOW nebo ve sportovních obchodech a
trafikách!
Prolistujte si časopis v elektronické podobě!
Ve SNOW 81 najdete 8 skipasů zdarma:

Více na www.skipas-zdarma.cz
Pár tipů z obsahu:
Ondřej Berndt - s tváří anděla a rychlostí ďábla
Když jsem Ondru Berndta spatřil poprvé, objevil se přede mnou na malou
chvilku písničkář Karel Plíhal. Když Ondra promluvil, objevil se přede
mnou podruhé. Andělská tvář, tělo hromotluka, dobrotivý dětský hlas.
A k tomu návdavkem láska k rychlému lyžování. Se skromným a nadějným
závodníkem jsme se potkali těsně před olympiádou, na kterou nakonec nejel,
a byť toho mnoho nenamluví, příjemně jsme si popovídali. O čem?
Jak falešně jihneme nad exoty
Tak jako se s prvním větším sněhem vyrojí domácí lyžaři, objevují
se nedlouho před zimní olympiádou osoby a příběhy takzvaných exotů.
Nejoblíbenější jsou už od doby legendárních Kokosů na sněhu černoši,
ale zabírají i reprezentanti malých státečků odkudkoliv. A samozřejmě
nesmí chybět nezmar Hubertus von Hohenlohe a vzpomínka na „Orla“ Eddiho
Edwardse.
Čeští sjezdaři v ruském Soči: Bank zářil ve sjezdech, zradil ho slalom
Olympijské hry v ruském Soči hned od svého úvodu začaly prověřovat
kvality českých sjezdařů a sjezdařek v krásném areálu Rosa Khutor,
který nabídl lyžařům opravdu náročné profily tratí. Výrazně o sobě
dal vědět především Ondřej Bank, hned v úvodních třech disciplínách
vybojoval dvakrát umístění v elitní desítce. Dařilo se ale i Kláře
Křížové, Šárce Strachové, Martinu Vráblíkovi, Kryštofu Krýzlovi
a Kateřině Pauláthové. Žádný z českých reprezentantů se nedopustil
výrazných chyb. Jen Ondřej Bank hořce litoval superkombinačního
slalomu…
Velký příběh lyžařského byznysu 15. - Za Železnou oponou
„Lyže a jejich značky vždycky byly předmětem vášnivých diskuzí,
emocí, rozumově i citově odůvodněných sympatií. Vše okolo značek je
vzrušující mozaikou pestrých osudů jednotlivců i firem, nadějí
a velikášství, vzestupů a triumfů i pádů a krachů. Nápadů
zásadních i zbytečných, pokusů a omylů…“
Koleno...
Chystám se takhle sjet svah, a jen se odpíchnu, už vím, že je zle.
Zkouším připlužit, ani zdání, ale začne mě pekelně bolet koleno. Vím,
že je to špatné. Přetržený přední křížový vaz… Co teď?
Sjezdařem ve dvou letech?
Možná jste se jako rodiče už také zamýšleli nad otázkou, kdy začít
se svým dítkem lyžovat. Zabrousíte-li třeba na internetu na některé
z oblíbených rodičovských fór, jistě zjistíte, že nejste sami.
Lesk a bída olympismu IV. - hry za oponou času
Vím, že je nevděčné přinést poslední díl u nás tak nezvyklé
kritiky olympismu v době, kdy doznívá nadšení z pravděpodobně
vydařených her. Autor si tím u mnohých nejspíš vyslouží nálepku
škarohlída, ba kazišuka, který ani nedokáže sdílet nadšení z Gabči,
Evky, Martiny, Ondry a dalších.
LÉLEX-CROZET - pohodová Francie
Francouzské lyžařské středisko Lélex-Crozet v oblasti Monts Jura je
domovským areálem snow-fotografa Stefa Godina. Co se týče nadmořské
výšky a terénu, připomíná pohoří Jura naše Krkonoše. Přestože
nejvyšší vrchol Crêt de la Neige má „jen” 1 718 m n. m., panují tady
velmi dobré sněhové podmínky a drsná zima. V postranních údolích
pokrytých jehličnatými lesy dosahují teploty až k -41 °C! Srážky jsou
dosti časté, a zajišťují tak bohatou sněhovou pokrývku. Ne náhodou se
této oblasti říká „Malá Sibiř“. Prostě ideální místo pro
lyžování!
Matterhorn Graubündenu - Piz Platta 3 392 m
Mezi horami svírající silnici z Tiefencastelu do Bivia a dále na
Julierpass stojí trojice velmi výrazných a krásných horských štítů.
Tinizong, Piz Ela a Piz Platta. Posledně jmenovaná hora je pro svůj
dominantní tvar zvaná Matterhorn Graubündenu. Lyžařská túra na její
vrchol je parádní dobrodružství.
Malbun - trpasličí středisko
Lichtenštejnsko je velmi nenápadný malinký stát s nápadně vysokou
životní úrovní. Ačkoli jsou Lichtenštejnci stejně velcí jako okolní
Evropané, obývají trpasličí zemi, do které ale překvapivě vměstnali
všechno, co musí ambiciózní stát mít: parlament, královský palác,
metropoli s kulturním centrem… A dokonce i lyžařské středisko, odkud
se rekrutují slavná jména Světového poháru.
Aletsch - panoramatický labyrint
Motivem cesty do vzdálené švýcarské oblasti Aletsch bude nejspíš touha
navštívit něco výjimečného, čímž největší alpský ledovec –
Aletschgletscher – určitě je. Ale nezklame ani typicky švýcarský horský
klid, k němuž přispěje fakt, že auto necháte kdesi hluboko v údolí
a po celou dobu pobytu ve středisku na vyhlídkové terase se pohybujete po
svých.
25 NEJ - nejdelší české a moravské sjezdovky
I přes nesrovnatelně skromnější přírodní poměry u nás najdete
zhruba dvacítku tratí, které se svou délkou a převýšením mohou měřit
s těmi, jaké rádi zdoláváme v Alpách.
I hory mají pět hvězdiček - 5. díl
V minulých čtyřech dílech jsme si vysvětlili, proč a jak vzniklo
hodnocení lyžařských areálů ve Francii a v ostatní Evropě. Dotkli
jsme se i problematiky a zvláštností českého hodnocení lyžařských
areálů a jím pohled do historie hodnocení lyžařských areálů
uzavřeme.
Jaká je budoucnost našich lyžařských středisek
Česká lyžařská střediska doznala za posledních dvacet let velmi
výrazných změn. Postupně získávají moderní tvář a svým
návštěvníkům nabízejí stále lepší služby. Je ale rozvoj horských
středisek dostatečně rychlý? Máme u nás investory, kteří by přinesli
dostatek financí? Máme dobré podmínky k podnikání na horách?