S postupujícím datem v kalendáři čím dál tím menší. To je fakt. Přesto… Na házení flinty do žita je ještě pořád čas. Napadnout může klidně ve druhé polovině března či v dubnu. Otázkou zůstává, jestli v té době bude mít někdo na lyže ještě pomyšlení. Ale to je jen a jen na nás, abychom si - i navzdory síle slunečních paprsků - udrželi naši „snownáladu“.

Hra s čísly

Prozkoumat všechny „sněhové statistiky“ posledních desítek let ze všech horských meteorologických stanic, to by zabralo hodně času. Ale nedá mi to a tak otevírám aspoň jeden soubor – data z Lysé hory v Beskydech. Neříkám, že právě tahle stanice má nějakou vypovídací hodnotu i pro zbytek Česka, ale proč si neosvěžit, jak to tam v posledních 50 letech vypadalo? Předesílám, že dneska po ránu, tedy 25. února 2014, tam leží 11 cm sněhu.

Od roku 1961 tam míň sněhu – počítáno ke dnešnímu dni - měli jen jednou, a to v roce 1990. To byla Lysá hora úplně lysá - bez sněhu. Podobně bídně na tom byl i únor v roce 1998 – u tyče naměřili 13 cm. Naopak nejvíc (vztaženo k 25. únoru) naměřili v roce 2005 – z dnešního pohledu neuvěřitelných 239 cm. Tehdy tam sníh vydržel až do poslední dubnové dekády. A výjimečně se stalo – třeba v roce 1982 – že ještě na konci dubna ležel na Lysé hoře víc než metr. Naopak v těch na sníh chudých zimách si to vždycky chtěla zima ještě trochu vylepšit. V roce 1990 napadlo na začátku března a prvních 10 březnových dní tam leželo kolem 30 cm. Líp se zimě dařilo napravit si reputaci v roce 1998 – napadlo kolem 10. března a celý měsíc tam pak leželo 40 až 80 cm. Na začátku dubna pak sníh roztál, ale v jeho polovině napadlo - znovu 30 až 40 cm.

Tahle hra s čísly nemá vůbec žádný prognostický význam, jen jsem vám chtěla ukázat, jak šikovná je paní zima čarodějka. Tedy když chce. A bude letos chtít?

Zeptáme se modelů

A proto se dívám na oblíbenou (i když letos kvůli nadprůměrně teplé zimě hodně proklínanou) Wetterzentralu (www.wetterzentrale.de), stránku, která nabízí nejen výpočty nerůznějších typů modelů, ale taky třeba možnost zjistit, jak pravděpodobný je jejich výpočet.

Ale postupně. Nejdřív model samotný. Představit si ho úplně zjednodušeně můžeme jako černou skříňku, do níž na straně jedné vstupují všechna možná meteorologická data a na straně druhé vypadávají předpovědi polí meteorologických prvků – to jak v podobě map (pro jeden termín a velkou oblast), tak ve formě meteorogramů (pro jedno místo a několik po sobě jdoucích termínů). Modely počítají obvykle na maximálně 10, výjimečně i 14 dní, dopředu. Se vzdalujícím se termínem logicky úspěšnost předpovědi klesá. Někdy je nejistá už třetí den, jindy až po 6 dnech. Kdy se tedy na model můžeme spolehnout a kdy ne? Napoví tzv. ensemblová předpověď.

Ensemblová předpověď

Jak funguje po stránce teoretické? Princip je jednoduchý: do modelu vstupují nejen reálná naměřená data, ale taky další soubory dat, do kterých jsou uměle vkládány „chyby“. Model spočítá celou řadu výsledků. Pokud jsou si výpočty podobné, je zjednodušeně řečeno taková předpověď použitelná – tedy pravděpodobná. A jak v praxi? Podívejme se podrobně na následujících pár dní.

Jak to bude dál?

Rozhodně pořád ještě není čas na prohlášení typu: „zima skončila“. Že může přijít i v polovině dubna, to ukázaly třeba loňské Velikonoce. Jediná správná formulace zní: „zima nepřijde minimálně do…“. A co bude pak, je ve hvězdách. Modely to totiž umí jen na těch maximálně 14 dní.

Zpátky tedy k aktuálním výpočtům. Pohled na teploty v hladině 850 hPa, tedy cca 1 500 m, naznačuje, že ochlazení by mohlo přijít někdy kolem 3. března.




Nad Česko se totiž dostává izoterma -5 °C. Na stejné období počítá model po dlouhé době i vydatnější srážky.



Spadnout by mohlo i 20 až 40 mm. Zatím lze jen těžko odhadnout, jestli to bude na horách sníh. Jeví se to jako pravděpodobné, ale jistotu budeme mít až tak za dva dny.



A co na to ensemblová předpověď? Podívejte se na graf níže. Důležitá je pro nás zelená čára. To je hlavní běh modelu, tedy ten, který sledujeme na mapách. Na něm je patrný pokles právě po 3. březnu, to se právě tahle zelená čára blíží k červené, která představuje 30letý průměr pro dané období. Ostatní křivky představují ony výpočty s „chybou“. Jsou-li si křivky blízko, je výpočet pravděpodobný, jakmile se hodně rozchází – v tomto případě po 5. březnu, začíná být předpověď méně jistá. Naznačeno je sice další oteplení, ale pravděpodobnost už není taková, jakou bychom si představovali.

A kromě teplot vidíme dole i srážky. I tady je zřejmé, že kolem 3. března by měly být relativně nejsilnější. A v dalších dnech pak zase zanedbatelné.



Ensemblová předpověď počítaná pro průsečík 51. rovnoběžky a 15. poledníku 25. února o půlnoci. Červená čára představuje 30letý průměr teploty v daném období, modrá je tzv. kontrolní běh modelu, šedá je střední hodnota počítaná z 21 členů ensemblové předpovědi a zelená je hlavní běh modelu.

Každým dalším výpočtem bude jasnější, jestli bude opravdu ochlazení jen přechodné. Nezbývá, než se na modelové výpočty dívat pravidelně a znovu a znovu zkoumat nejpravděpodobnější varianty.

Hodně štěstí!