Z více než stovky sledovaných českých středisek je drtivá většina v provozu – funguje okolo dvou třetin lanovek a vleků a sjezdovek, které začátkem týdne při slunečném počasí uměly vykouzlit i dokonalou lednovou idylu (sledujte aktuální reporty). V největších krkonošských, jizersko- a orlickohorských, šumavských nebo krušnohorských střediscích by mělo chybět do „plného“ otevření jen několik variant tratí. Z velkých středisek, kde se zatím lyžuje jen velmi omezeně, se má spustit lanovka na Lysou horu v Rokytnici nad Jizerou, dvě z hlavních sjezdovek slibuje zprovoznit i Plešivec.
V Alpách jede „téměř na plný plyn“ většina rakouských středisek (otevřeno 82 % sjezdovek), stejně tak v Itálii (otevřeno 67 % sjezdovek). Zatímco severní okraj Alp dostal významný příděl přírodního sněhu, mnohá středisek uvnitř a zejména na jižní straně Alp (pod 2 500 m n. m.) se musela spolehnout především na technický sníh – na přirozenou bílou pokrývku svahů zatím čekají. Nedostatek sněhu se dotkl např. jihu Dolomit (Cortina d´Ampezzo, San Martino di Castrozza, Civetta), kde zůstává uzavřena třetina až polovina sjezdovek. V nejvyšších polohách dobré, zato v nižších podprůměrné sněhové podmínky platí i pro velkou část Švýcarska (otevřeno 62 % sjezdovek) a Francie (otevřeno 59 % sjezdovek).
Střední Evropa má štěstí na čtyři roční období, která se ovšem ne vždy střídají ve čtvrtletních intervalech – ukázka jara, ovšem dost divokého, se předvede už v pátek a v sobotu, kdy i na českých horách mohou teploty překročit +5 °C a silný vítr v nárazech 100 km/h, což se nejspíš projeví i omezením provozu některých lanovek. Sníh z nižších poloh zřejmě spláchne vydatný déšť, který přechodně zasáhne i nejvyšší polohy. Už v neděli se do hor vrátí mráz, a to i s možností sněžení, takže technicky zasněžené sjezdovky by měly krátké, byť intenzivní oblevě odolat.
Vichřice se přežene i Alpami, přičemž zejména na jižní, závětrné straně hor fénový efekt zajistí převahu slunečného počasí.
V příštím týdnu bude nejspíš pokračovat dynamická teplotní „houpačka“, rozkolíbaná jednou tlakovou níží z Atlantiku za druhou. Ty jsou zatím dobře živené studeným vzduchem z Arktidy, který vytéká do oceánu na východním pobřeží Kanady. Tento čilý „motor“ vhání do Evropy vlhký a poměrně teplý mořský vzduch – tedy žádné typické zimní počasí, přinejmenším ne pro nížiny. A kdy se tento kolotoč zase zastaví, aby se k nám mohl vrátit mráz ze severu? Zdá se, že nejdříve mezi 15. a 20. lednem, kdy by měla vliv oceánu zablokovat tlaková výše. Do té doby se mohou podmínky den ode dne výrazně měnit všemi směry (sledujte podrobnou lyžařskou i dlouhodobou předpověď počasí).
Sněhové zpravodajství z 1 000 středisek celého světa čtěte v sekci Sníh!
